Jdi na obsah Jdi na menu
 


SHREKOVY UŠI (CRASSULA OVATA f. monstrosa)

9. 10. 2009

ObrazekOficiálně se rostlina z dnešního článku jmenuje Crassula ovata f. monstrosa, ale už léta pro ni máme u nás doma zavedený název „Prsťák“. Její od přírody trochu pochroumané listy totiž prsty opravdu připomínají, jen v místech kde z nich bývají snímány otisky mají listy prohlubeň. Když má tato stromkovitá tlustice dostatek světla, prstence po obvodu mělkých prohlubní se zbarvují do nejrůznějších odstínů červené. Až letos zjara jsme získali od čtenářů našich webových stránek mnohem trefnější přirovnání. Dokonce tak přesné a výstižné, že se v jeho případě jedná o podobnost takřka identickou. Uši zeleného zlobra Shreka snad animátoři museli stvořit inspirováni listy této notoricky známé tlustice.Obrazek
Jedná o rostlinu dnes již hodně známou, a mezi tvůrci sukulentních bonsají velice oblíbenou. Monstrózní forma nejznámější tlustice je totiž k tvarování jako stvořená. Oproti klasické tlustici Crassula ovata (dříve známou pod názvem C. portulacea) má mnoho výhod. Zabere méně prostoru, častěji větví a její kmen tloustne nesrovnatelně více oproti stejně velkým rostlinám s normálními listy.
Navíc je tu intenzivní zbarvení listů, které znají pěstitelé letnící své rostliny na plném slunci. Nejkrásnější barvy listů mohou spatřit na podzim, kdy ranní teploty často klesají i k nule, a kromě vody z nebe většinou rostliny již další od pěstitele nedostávají.
Pěstování C. ovata f. monstrosa je naprosto stejné jako u tlustic s normálním růstem, tedy maximum slunce, čerstvého vzduchu a od jara do podzimu i hojná zálivka. My naše letněné rostliny zaléváme dvakrát týdně, pokud tedy zrovna neprší. Totéž platí v letním makrolonovém průchoďáku, kde za slunečného počasí zaléváme také dvakrát v týdnu, a to dost intenzivně. Zdravé rostliny vodu z chudšího substrátu s větším podílem říčního písku zpravidla dokonale vysají během dvou dnů. To ovšem platí za předpokladu přiměřeně velkých, a především mělkých nádob, v nichž tyto rostliny pěstujeme. ObrazekSamozřejmě že větší rostliny vydrží bez přísunu vody třeba měsíc i více, ale nevidím jediný důvod, proč se dívat na vyschlé a suchem zbytečně trpící rostliny, které navíc bývají náchylnější k napadení nejrůznějšími savými škůdci. Rostliny na fotografiích jsou pěstovány jak je výše uvedeno, a docela hezky se zbarvují nejenom venku, ale i ve věčném průvanu pod nestíněným makrolonem!
Pravý opak nastává v zimě. Světla je málo, takže vodu dostávají naše tlustice zcela výjimečně. Mladé rostlinky třeba jednou za měsíc, starší dvakrát či třikrát za celou zimu, což samozřejmě platí za předpokladu chladnějšího zimování (5-10°C). Zjara s příchodem slunečných dnů však s vodou pozvolna přecházíme opět na letní režim.
Jak již bylo řečeno, Crassula ovata f. monstrosa vytváří nádherně tlusté kmeny, což svádí k jejímu tvarování. Vzhledem k hojnému odnožování záhy po krácení větví se výsledek v podobě malého stromku dostaví vcelku rychle. I zde platí zásada, že čím starší (a tudíž silnější) větev krátíme, tím více nových vzniká v těsné blízkosti řezu. Kdo až dosud tvaroval řezem jen klasickou tlustici, bude mile překvapen efektem u této rostliny s podivnými listy.Obrazek
Listy  na jediné rostlině přitom nejsou nikdy naprosto uniformní, a lze mezi nimi najít nejrůznější jednotlivé odlišnosti. Navíc se v posledních letech objevily tvarové odlišnosti zcela zásadní, které na některých rostlinách naprosto převládají. Jedná se především o typ rostlin s úzkými a protáhlejšími listy, jejichž konce takřka nebo zcela postrádají zmiňovanou prohlubeň. Tyto rostliny obvykle zůstávají nižší, hojněji větvené a hustěji olistěné.
Výhodou monstrózních tlustic oproti normálním je, že relativně dokonalou napodobeninu stromku či keříku z nich lze vytvořit i v případě poměrně mladé rostliny. Při stejné velikosti z klasické tlustice něco podobného díky počátečnímu řídkému větvení nikdy nedocílíme.
Zároveň se nemusíme bát řezat i do velice starých monstróz, které obrůstají podstatně rychleji než klasické tlustice podobného věku. Naší nejstarší monstróze je už nějakých patnáct let, a za tu dobu prošla už několika výraznými změnami tvaru koruny, a tou poslední rekonstrukcí prochází zrovna v současnosti. Řez koruny, a to i ten radikální, lze provádět v podstatě kdykoliv. Z ryze praktických důvodů je nejvhodnějším obdobím konec zimy a předjaří. ObrazekZpočátku je nárůst nových výhonů pomalejší, takže nevadí ani dočasný nedostatek světla. A než výhony trochu povyrostou, už se dny prodlužují a slunečních paprsků přibývá. Rostliny jsou navíc odpočaté po zimním spánku, takže nová koruna se formuje zpravidla už za přímé asistence sluníčka venku na zahradě.
Po takovém zásahu do koruny vznikne množství větví a opadaných listů. V případě této monstrózní tlustice se dá zužitkovat k množení úplně všechno. Pokud provádíme radikální řez, pak můžeme odstraňovat rovnou celé větší a již větvené části, které po zakořenění již samy připomínají malý stromek. Vrcholové i stonkové řízky nejrůznější velikosti koření na perlitu snadno a rychle, stejně jako jednotlivé lístky, z nichž bývají při troše trpělivosti vskutku nádherné a husté rostliny!
Záleží jen na fantazii pěstitelově, jaký tvar stromku si vymyslí. Cesta k cíli je rychlá a bezproblémová. Po radikálním řezu jen sleduje živelný nárůst množství větví, z nichž odstraňuje ty, které se vydaly nežádoucími směry. Občas se stává, že mladé výhony začnou po radikálním řezu přirůstat  i přímo na starém kmeni, kde už dávno předtím žádné podobné nevyrostly. Stačí je hned zpočátku odstranit jemným dotykem, a většinou už se na stejném místě znovu neobjeví. Jak přirůstá množství nových výhonů v koruně, objevují se tyto nežádoucí výhonky ve starších partiích rostliny čím dál méně, až jejich nárůst ustane úplně, protože rostlina spotřebuje veškerou svou sílu k regeneraci koruny. Rostliny v době živelného nárůstu nových výhonů zaléváme ještě o něco více než před řezem.Obrazek
Husté koruny Crassula ovata f. monstrosa jsou efektní a často takřka neprostupné, což má ale i svoji stinnou stránku. Tou je množství nejrůznějších úkrytů, v nichž se s oblibou usazuje vlnatka, jejíž bílé, vatovité chomáčky nejsou díky hustým listům často po dlouho dobu vůbec patrné. Prevencí proti jejich výskytu je polévání vodou přímo do korun rostlin, což provádíme pravidelně při každé večerní zálivce. U letněných rostlin tento problém od jara do podzimu zcela odpadá! V době zimního odpočinku likvidujeme tohoto škůdce většinou fyzicky, a chemie přichází na řadu až v opravdu výjimečných případech. Chemické prostředky je navíc třeba střídat, protože škůdci vůči nim začnou být při opakovaném používání rezistentní.
Naše rostliny zásadně nepřihnojujeme, protože jinak je jejich nárůst příliš živelný, a rychle se vytrácí kompakní tvar koruny. Zároveň na tvarované rostliny používáme mělké nádoby nepříliš velkých rozměrů (v poměrů k rostlinám). To vše ve spojení s písčitou, a tedy chudší půdní směsí zaručuje přirozený a pozvolný růst. 
ObrazekVýsledkem jsou rostliny diametrálně odlišné od těch, které jsou do našich květinářství a supermarketů dováženy z holandských velkopěstíren, a které na cestě k zákazníkovi prožijí proklatě mnoho času v přítmí nejrůznějších velkoskladů. Tím nijak nesnižuji jejich hodnotu  (barvou se dokonce Shrekovým uším více podobají), protože i ony mohou být po tom všem strádání ještě dobrým základem pro budoucí stromek. Pěstitel je ale musí okamžitě přesadit, a poté je co nejdříve seznámit s účinky slunečních paprsků a ostřím svého nože.
Pokud se rozhodnete pro pěstování a tvarování sukulentů k obrazu svému, pak Crassula ovata f. monstrosa je tou nejvhodnější rostlinou do začátků. Na ní teprve poznáte, jak rády mají sukulentní rostliny vodu a slunce, a kolik nepravostí si od pěstitele nechají líbit, aniž by to na svém vzhledu daly znát. Červenající se 'Shrekovy uši' vám budou rok co rok na podzim odměnou za vaši skromnou péči.
Po úvodním detailu podzimních listů následuje trojice částečně tvarovaných rostlin v mělkých plastových mísách. Jako podrost poslední z trojice slouží drobný mexický rozchodník Sedum compactum. Pátý snímek je důkazem, že i mladá rostlina už může mít hezký tvar. Keramická miska, v níž je stromek zasazen, má průměr 12cm, a vrstva substrátu v ní je silná pouhé čtyři centimetry! Na šesté fotografii z loňské zimy (leden) je naše asi 15 let stará rostlina, čekající právě na radikální průřez koruny. Na závěr ještě jeden pohled zblízka na zvláštně tvarované listy Crassula ovata f. monstrosa.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Re: Re: Problém

(Jiří Janda, 15. 10. 2013 11:06)

Záleží na tom, zda promrzly jen listy, nebo i stonky. Do listů stačí ťuknout a opadají, pokud jsou pak vrcholy holých stonků zelené a pevné, nic se neděje a rostlina znovu obroste. Pokud jsou měkké a lámavé i stonky, pak už zbývá jen kompost. Přeji variantu č. 1! J.Janda

jedovatost

(J.Janda, 22. 8. 2013 8:01)

Jedovatá roatlina není, alespoň mi to není známo. Mnohé stromové krasuly (šťáva) jsou naopak hojně využívány v lidovém léčitelství afrických národů. Myslím že kočky jsou navíc, co se jedovatých rostlin týče, mnohem opatrnější než člověk. J.Janda

Jedovatost.

(Anna, 16. 8. 2013 7:20)

Dobrý den, ráda bych se zeptala jak je to s jedovatostí. Je jedovatá pro kočky? Děkiji za odpověď

problém

(Jiří, 19. 2. 2011 21:05)

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli by jte mi neporadili co mám dělat když moje crassula ovata má na některých listech zlatavé až hnědé skvrny.
Předem děkuji za odpověď

Re: problém

(Jana, 9. 2. 2012 11:03)

hnědé skvrny se mi na crassuli udělaly jako známka malé zálivky - usychala...

skvrny

(J.Janda, 19. 2. 2011 22:31)

Zkuste poslat fotografii té rostliny, protože bez ní sepodobné věci dají těžko řešit. Mailovou adresu máte v rubrice "Kontakt". Příčin může být více. J.J.

zasychání listů

(J.Janda, 15. 3. 2010 10:11)

Zasychání spodních listů je přirozené, na jejich místě většinou již zůstávají holé kmínky nebo větve, tvořící základ budoucího stromku.Výraznější bývá v zimě, kdy se méně zalévá a rostliny přečerpávají vodu i živiny ze starých listů do nových na vrcholech výhonů. J.J.

blahopřání

(J.Janda, 14. 11. 2009 19:54)

Monstozu Crassula ovata jsem viděl kvést jenom jednou v Dymokurech,ale bohužel nás tehdy zradil foťák. Nestává se to příliš často, takže moc blahopřeji a doufám, že pořídíte snímky. Uvítal bych kontakt, a případně snímky představil návštěvníkům našich stránek. Zdraví J.J.

monstrosa

(martina, 14. 11. 2009 18:56)

Mam jednu otazku?Uz vam ta 15rocna monstrosa kvitla? Mne ide kvitnut jedna ma tiez 15rokov druha 13.