sukulenty.estranky.cz

Zatímco skalničkáři pěstují množství asijských druhů sukulentů, v klasických sukulentářských sbírkách jich mnoho neuvidíte. Z nepočetného rodu Sinocrassula pak většinou pouze dva. Nejčastěji pěstovaným zástupcem rodu je Sinocrassula yunnanensis, jejíž drobné a křehké lístky získávají na plném slunci takřka černé zbarvení, a o níž jsme psali na našich stránkách už v jejich úplných počátcích (27.12.2007). Sinocrassula densirosulata je menší nejenom vzrůstem, ale také četností zastoupení ve sbírkách sukulentářů.
Sinocrassula densirosulata pochází z jihozápadu Číny (S'čchuan, Yunnan), a v literatuře i na internetu se s ní můžete setkat také pod názvem Sedum indicum ssp. densirosulatum. Zatímco někteří botanici ji považují za poddruh rozchodníku (podobně jako S. yunnanensis), jiní rostlině zase přisuzují příslušnost k rodu Lenophyllum! 
Její listové růžice o průměru 2-4,5cm jsou husté, přízemní a hojně odnožující. Lístky matně šedozeleného či olivově zeleného zbarvení jsou posety drobnými hnědofialovými body, které bývají o poznání výraznější při pěstování rostlin na plném slunci, kdy zároveň zesvětlá podklad listů. Sinocrassula densirosulata je rostlina jako stvořená pro letnění, protože na rozdíl od známější příbuzné její listy tolik nechutnají slimákům a šnekům. Na plném slunci a dešti roste snad ještě pomaleji než ve skleníku, zato však více odnožuje a za každých okolností si udržuje nádherně kompaktní tvar listových růžic. Lístky sice letněním do jisté míry ztrácejí svou pověstnou křehkost, ale i tak se ještě dost často odlamují. Proto jich využíváme k snadnému množení rostliny. 
V květináčku o průměru šest centimetrů můžeme pěstovat docela slušný trs drobných listových růžic, které si svůj kompaktní tvar udrží pouze za předpokladu mírnější zálivky a maxima světla. V zimě je světla nedostatek, a tak zaléváme pouze nárazově, abychom doplnili zásobu vody v pletivech. Sinocrassula densirosulata ale vydrží bez vody dlouhá období, přičemž její růžice se ještě více semknou, takže pod příkrovem kropennatých lístků takřka není vidět růstový střed.
Vzhledem ke svým rozměrům je to rostlina jako stvořená pro okenní pěstitele, kteří neustále zápolí s nedostatkem místa na svých parapetech. Protože se S. densirosulata spokojí opravdu s minimem substrátu, můžeme ji vysazovat i do tenkých škvír mezi kameny, kde rostliny získávají nejpřirozenější vzhled. Můžete se o tom přesvědčit i v článku „Rostliny do skalních štěrbin (5.7.2008 - rubrika „Základy pěstování“) na našich stránkách, kde naleznete i další tipy na sukulentní droboť s minimálními nároky na prostor.
Podobně kropenatá jako listy jsou i drobná poupata, vyrůstající na konci tenkého květního stvolu (i ten bývá kropenatý!). Samotné kvítky jsou ale uvnitř nenápadné. Sinocrassula densirosulata většinou kvete od června do srpna, ale někdy si to na poslední chvíli rozmyslí. Vývoj květů se potom na dlouhé týdny či dokonce měsíce zastaví, takže po jeho obnovení se květy otevírají třeba až v zimě. Loni jedna z našich rostlin začala vytvářet květní stvol koncem července, a jeho vývoj byl po dlouhé pauze zakončen kvetením až v lednu letošního roku! Totéž jsme už v minulosti pozorovali také u nejbližší příbuzné Sinocrassula yunnanensis.
Sinocrassula densirosulata asi nikdy nezaplaví naše květinářství nebo zahradnické supermarkety, protože by si jí v přeplněných výlohách a pultech stejně nikdo nevšiml. I když nikdy neříkej nikdy! Není tomu tak dávno, co se velkoprodukcí známějšího druhu Sinocrassula yunnanensis začaly s obdivuhodnou intenzitou věnovat západoevropské pěstírny. Dovozci, překupníci a personál prodejen ale většinou nejsou schopni se o tyto rostliny postarat tak, aby se k zákazníkovi dostaly v podobě jakou známe z fotografií v odborné literatuře a ze sbírek pěstitelů. Domnívám se, že dopobně by to asi dopadlo i s touto malou rostlinkou z velké Číny.
Rostlina na úvodním snímku je v zimních barvách, zatímco na druhé fotografii vidíte listy zbarvené přímými slunečními paprsky uprostřed českého léta. Květy na třetím snímku jsou sice drobné a vcelku nenápadné, přesto však nepostrádají své kouzlo. Skupinka rostlin Sinocrassula densirosulata na poslední fotografii je zasazena v hliněné misce o průměru devíti centimetrů!