Jdi na obsah Jdi na menu
 


ŠŤASTNÉ SUKULENTNÍ FAZOLE (PEPEROMIA FERREYRAE)

19. 10. 2008

ObrazekV poslední době i k nám z holandských velkopěstíren dorazily šťastné fazole. HAPPY BEAN hlásají lesklé cedulky na květináčích, naplněných až po okraj čímsi sytě zeleným. Ze všeho nejvíce ty rostliny připomínají fazolové či hrachové lusky, narůstající na silném, dužnatém kmínku. Ty listy jsou plné vody a středovou linii na jejich horní straně tvoří průhledný pás, podobný vzhledem i svou funkcí pověstným okénkům rostlin rodu Fenestraria.
Již od prvního pohledu na tu záplavu svěží zeleně mi bylo jasné, že máme co do činění s nějakým druhem sukulentního pepřince. Protože několik trochu podobných už jsme v minulosti pěstovali, troufl jsem si odhadnout i peruánský původ této zajímavé rostliny . Na internetu jsem nalezl shodnou rostlinu pod svěma názvy. Kromě „Happy Bean“ na komerčních stránkách velkopěstíren a obchodů s květinami pak také Peperomia ferreyrae na webech pěstitelských.
Informací o rostlině však bylo pomálu tam i tam. Holanďané se chlubí, kolik tisíc platíček se jim podařilo vyexpedovat ze svých prosklených továren na sukulenty. Diskutující na nejrůznějších webech zase polemizují o totožnosti rostliny a přemítají, zdy se dá množit také ponořením odřezků do sklenice s vodou. Jiní pro změnu řeší problém případné toxicity této rostliny v obavách o život svých zvědavých a nenechavých kocourů.
Tento výrazně zelený pepřinec samozřejmě neunikl ani naší pozornosti, a v posledních dvou letech jsme se ho pokoušeli pěstovat. Jak jsem již zmínil, podobné druhy už v našem skleníku v minulosti pobývaly, a tak to zase nebyl takový pěstitelský oříšek. Navíc se zdá, že tento druh pepřince z povodí peruánské Rio Utcubamba bude podstatně odolnější a pěstitelsky schůdnější než všechny předešlé, které jsme kdy pěstovali. Obrazek
Při svých pěstitelských pokusech jsme pochopili, že Peperomia ferreyrae sice  plné slunce snáší s přehledem, ale lépe je umístit rostliny do polostínu. V letním skleníku byly po celé léto na zemi pod parapety, kde měly světla dostatek, ale přímé slunce na ně svítilo jen občas. Rostliny se za světlem nevytahovaly, a  nárůst nových listů byl přirozený a hustý. Vodu jsme jim dávali v mírnějších dávkách jednou týdně jako ostatním rostlinám okolo, ale když se na ně v letním spěchu zapomnělo, neuvadl z jejich korun nikdy ani jediný lístek.
Listy tohoto druhu jsou vůbec zvláštní kapitolou. Připomínají lusky, ale tam kde bývají kulaté hrášky je v jejich případě samá voda s typickým pepřincovým zápachem. Středem vrchní hrany prochází úzký průhledný pás, kterým je za slunečného počasí vidět do nitra rostliny. Nejstarší listy ve spodních partiích rostliny dosahovaly délky deseti i více centimetrů, ale po přechodu na český režim a vyčerpání holandských zásob hnojiva se začaly zmenšovat na únosnou délku. Tím se zároveň rostliny stabilizovaly.
Protože se jedná o druh odnožující sám od sebe nevídaným způsobem, zanedlouho byly z nizozemských nadopovanců docela hezké stromečky, jejichž základ tvořil pevný a poměrně silný kmínek. Jeho spodní část jsme postupně zbavili dlouhých listů. Zprvu vyžadují rostliny po přesazení stabilizaci, při níž si vypomáháme nejčastěji oblázky, umístěnými po stranách kmínku a zčásti zabořenými do vlhkého substrátu. Povadlost stromečků po přesazování jsme eliminovali pokropením korun rostlin a okolního substrátu bezprostředně po přesazení a následným umístěním na přistíněném místě. Takto ostatně postupujeme při přesazování všech ostatních rostlin s výjimkou živých kamenů r. Lithops a jejich nejbližšího příbuzenstva.
Po zkušenostech s jinými peuánskými druhy rodu Peperomia nehodláme experimentovat s jejich chladným zimováním, a od podzimu jim raději dopřejeme o něco teplejší prostředí (15°C a více) než většině ostatních sukulentů. Nic na to mezmění ani údaj, že tento pepřinec roste v přírodě v nadmořské výšce až 2500 metrů. Jihoamerické sukulentní pepřince totiž v chladném prostředí dost často trpí hnilobou kořenových krčků, která bývá při dužnatosti jejich stonků rychlým a obvykle již nezvratným procesem. Proto je v zimě i při vyšších teplotách  rozumnější šetřit vodou, a to i za cenu opadu části spodních listů. Vždyť rostlina má ve svých útrobách vody na rozdávání.
ObrazekRostliny nám zatím ještě nekvetly, ale jsem si jist, že o nic převratného jsme tím ochuzeni nebyli, protože jejich květenství jsou takřka identická a liší se pouze velikostí. Zato se nám podařilo získat kristátní formu této rostliny, která je opravdu moc hezká. Když jsem ji spatřil poprvé na stránkách holandského velkopěstitele (Coka), netušil jsem, jak brzy se objeví u nás ve skleníku.
Domnívám se, že Peperomia ferreyrace se stane v normální i kristátní podobě skvělou rostlinou pro tvorbu sukulentních stromečků. Protože nevyžaduje tolik světla, spokojí se s místy, na nichž by světlomilnější druhy živořily. Protože se navíc snadno množí zakořeňováním bočních výhonů, kterých rostliny vytvářejí po celý rok neuvěřitelné množství, nemám o rozšíření této zajímavé rostliny do našich domácností obavy. Když si s rostlinou Peperomia ferreyrae pěstitel trochu vyhraje, jeho pepřinec bude nádherný a šťastný, jak hlásá holandská cedulka, zapíchnutá v květináčích. Holanďané měli už kdoví po kolikáté při výběru komerčně i pěstitelsky zajímavé rostliny šťastnou ruku.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

peperomia

(J. Janda, 4. 6. 2019 21:34)

Senecio barbertonicus a S. 'Himalaya' jsou tytéž rostliny. První je latinské jméno, druhé stejné rostlině dali obcbodníci. Stejné je to s Peperomia ferreyrae a Peperomia Happy Bean. J.J.

Senecio

(Radka Zemanová, 2. 6. 2019 23:18)

Zdravím, prosím jak mám rozeznat s.barbertonicus s.himalaya, peperomia ferreyrae a happy bean. Podle obrázkům to přijde vše stejné

pestovani

(Michaela, 22. 2. 2015 7:40)

Dobry den mam tuto kyticku uz vice jak 2roky. byla krasne rozrostla a husta v srpnu jsme se prestehovali a od te doby hodne opadava a zloutne :-( nevim co s ni. Staram se o ni porad stejne. A jeste by me zajimalo jestli neni jedovata,mame doma totiz kocku. Dekuju

štastná fazolka

(Slávka, 7. 12. 2012 18:37)

Mám ji asi rok koupenou a už z ní mám několik květináču namnoženích Velmi dobře se množí vrcholovými ružičkami Dobře a rychle znovu obráží Dávám ji do normální hlíny ze zahradky Zalévám ji jako sukulenty tedy méně než více

peperomia

(J.Janda, 1. 4. 2011 18:55)

Jak to tak popisujete, největší problém je v tom, že rostliny stále ještě máte v holandské rašelině. Pokud je chcete zachránit, co nejdříve je přesaďte do normálního sukulentářského substrátu! V tom co jsou nyní dlouho nepřežijí normální zálivku z konvičky! J.J.

Taky ji máme doma :o)

(Blanka, 1. 4. 2011 18:23)

Bohužel jedna ze tří mi asi uhnila, zčernal ji stonek a odpadali i lístečy, včechny zčernali :o( další stonek zase od hlíny černá, ten třetí je ještě hezký, ale bojím se že jsem je třeba přelila, teď ale mám substrát suchý a nevím jestli to mám zalít, nebo nezalít zase kvůli té jedné nebo druhé :o))

pepřinec

(J.Janda, 9. 2. 2010 20:07)

S tím černáním nevím, pokud byste měl pepřinec umístěn v chladnu, pak se asi jedná o hnilobu,mívají k ní sklony, ale většinou se objevuje ve spodní části kmene (moc vody + chlad). Zkuste vše černé odstranit, a pokud je v chladu, tak přenést do pokojové teploty. Ten výhon s tenkými listy je s největší pravděpodobností květenství, které je v případě této rostliny a spousty dalších pepřinců nenápadné (zelené). Nyní nám zrovna P. ferreyrae také kvetou. Zkuste jako přílohu mailu poslat fotku té černající části na naši adresu /v kontaktech/, věděl bych třeba víc. Zdraví J.J.

Problém

(Martin K., 9. 2. 2010 16:22)

Mám ji asi půl roku. Obrostla mi hojně ale pk začaly listy od hořejšku z vrchu černat. Nevím co jí je ? A také z vršku stonku vyroslt asi 20 cm dlouhý šlahoun jakoby s tenkými listy. Pak začalvadnout, tak jsem ho ustřhl, aby rostlinu zbytečně nevysiloval. Nevím jestli to bylo dobře, nejsem žádný pěstitel, ale dostal jsem o ni strach a tak sháním informace. Za komentář či radu předem děkuji

Tvarovani?

(Radus, 15. 12. 2009 0:29)

Taky jsem si koupila "fazolku" mam ji rok a velmi se ji dari. Ale z kvetinace mi vyrustaji cca 3 samostatne stonky. Slo by rostlinu nejak "rozkosatit"? Jediny,co me napada, je ji ostrihat, ale to by nevypadalo hezky. Podotykam, ze s tvarovanim rostlin nemam vubec zadne zkusenosti. :-)

ona je šťastná, já jsem taky šťastná

(Květa Kalinová, 24. 10. 2009 13:09)

Ke šťastné fazolce jse přišla náhodou, jedno kvítko mi doma uhynulo (přes mou lásku a péči) a já si šla opatřit jiné - a uviděla fazolku, zamilovala se, zakoupila, popovídala si s ní a ono se jí daří. Tak doufám, že ji moje láska a péče nezahubí.

mám ji:)

(Radka, 22. 9. 2009 18:16)

je ůchvatná,mám ji ode dneška doma,tak jsem zvědavá

krása

(Ivana, 8. 8. 2009 15:48)

to je nádherne šťastná fazuľka
bohovská, wau, páči sa mi veľmi