SUKULENTNÍ PROMĚNY
Známe to z pohádek asi všichni. Ošklivá ježibaba s bradavicí na nose velkou jako pingpongový míček projde neuvěřitelnou proměnou v krásnou princeznu. Někdy zase příliš nabubřelý princ nebo chasník nabere podobu zvířete, a vysbobozen je až polibkem milující děvy. Sukulentní říše také obšas přináší zvraty a proměny naprosto nečekané.
Když se nám loni zjara vylouplo ze staré litopsí slupky ošklivé káčátko, o kterém jsme psali bezprostředně po vzniku našich stránek, zdálo se, že mu není pomoci. Na obvyklé zimní převlékání se společně s normálně vyhlížejícími příbuznými nechystalo, a vše nasvědčovalo tomu, že jeho ošklivost bude trvat věčně, navzdory přirozeným růstovým návykům z přírody. Jenomže zima se rozhodla k ústupu, ošklivé káčátko prasklo a v jeho nitru se objevila jeho zcela normální podoba. Dokonce se zdá, že bude krásnější, a možná i urostlejší než ti ostatní.
O tomto podivném jedinci z rodu Lithops jsme vás informovali v jednom z prvních článků této rubriky (19.12. 2007). Jakmile bude ten zcela nový kamínek už komplet fešák, ještě jeho fotografii doplníme právě někam do těchto míst.
Druhým pohádkovým zjevením, připomínajícím sice spíše sci-fi, je drobná tlustice Crassula pyramidalis, o jejímž pěstování jsme pro změnu psali 22.2. 2008. Z tehdejších náznaků poupat se vyvinulo za pár týdnů to, co vidíte na fotografii. Rostlinka, vzhledem k tvaru těla a květinové výzdobě na vrcholu, připomíná zelenou obludu z nějaké vzdálené planety, která se právě prodírá na povrch zemský. Co se týče kvetení, má tato jihoafrická miniaturka docela výdrž, protože drobné kvítky ji zdobí už takřka měsíc a zatím nejeví stopy vadnutí.
Pěstování sukulentů nám za ta léta připravilo nejedno překvapení, a to jak milé, tak i zcela opačné. Jak ale vidíte na snímcích, člověk se s nimi ani na chvilku nenudí a může se při troše štěstí setkat s opravdu neuvěřitelnými výtvory přírody. Chod těchto dějů pěstitel nijak neovlivní, a může pouze tiše a s úžasem přihlížet. Zatímco lidé většinou nemají rádi cokoliv, co se jen trochu vybočuje ze zaběhnutých kolejí, příroda je v tomto ohledu mnohem tolerantnější a nakonec pomůže vždy, když cítí, že to tak má být.
