Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tlusté AFRICKÉ VÍNO (Cyphostemma cirrhosum)

11. 7. 2009

ObrazekRostlina z dnešního článku v žádném ohledu nezapře příslušnost k čeledi rostlin révovitých (Vitaceae). Tvar listů, nápadné úponky k přichycení k jakékoliv opoře a bizarní propletenec kořenů u báze, to vše jako celek se dá nazvat vínem v jihoafrickém provedení. Cyphostemma cirrhosum roste na rozsáhlém přírodním areálu tohoto konce světa, zahrnujícím Jihoafrickou republiku, Namibii, Botswanu a Zimabwe. U země mohou její ztloustlé kořeny přecházející v kmen dosáhnout průměru až 30cm, a zelené pnoucí se výhony délky až pěti metrů!
Tento druh je u nás zatím pěstován o poznání méně než některé další, především pak Cyphostemma juttae, která vytváří mnohem atraktivnější kmínek. Rostlina z dnešního článku je nejenom popínavá, ale také značně rozpínavá, zvláště když se jedná o staršího jedince, tvořícího dlouhé šlahouny. ObrazekTy potom zasahují do okolí rostliny, a je nutno krotit je občasným krácením, ale ještě lépe poskytnout jim nějakou oporu. My rozpínavost řešíme umístěním C. cirrhosum do závěsného květináče, který může od konce jara do podzimu viset v korunách stromů. I ve skleníku se pro rostliny vždy najde nějaké místo, a zelené části jen čas od času navedeme na správnou cestu.
Cyphostemma cirrhosum snáší jak plné slunce (pak mají její listy žlutavé zbarvení), tak i světlo rozptýlené nebo polostín. Její listy jsou poměrně silné, takže nehrozí jejich náhlý opad nebo zasychání při delším období sucha. Vodu ale tato rostlina miluje, zvláště když jsou k tomu odpovídající venkovní teploty. Od konce jara do podzimu zaléváme každý týden, a zálivku začneme omezovat až s příchodem chladnějších nocí na podzim, kdy je lépe přestěhovat rostlinu dovnitř. Vše zelené později začíná beztak vadnout, a rostlina se ukládá k dlouhému zimnímu spánku, který prožívá bez problémů nasucho při teplotách 10-12° Celsia. Rostliny s tlustším kmínkem není třeba zalévat až do jara vůbec, mladší řízkovance je třeba zalít alespoň jednou za měsíc, pokud nechceme aby přišly o kořeny.
ObrazekKvěty jsou drobné, nenápadné, a vyrůstají většinou na koncích plazivých výhonů na počátku léta. V husté spleti listů si jich pěstitel při troše nepozornosti ani nevšimne, což se málem stalo i nám. Kvůli květům se ale tato rostlina určitě nepěstuje.
Množení je možné buď výsevem semen, ale častěji pěstitelé množí vegetativně. Řízky je vhodné odebírat polodřevité, co možná nejsilnější. Nejvhodnějším obdobím k zakořeňování je jaro, kdy se začínají objevovat na starších rostlinách zárodky čerstvých výhonů. Vlastní kořenění neprobíhá příliš rychle, a jeho výsledek není ani zdaleka tak jistý jako třeba u rostlin rodů Kedrostis nebo Gerraranthus.
Vhodné je tedy použít některý ze stimulátorů, podporujících tvorbu kořenů. Samozřejmostí je dokonalé zaschnutí řezné rány před založením do množárny. Také vysoké teploty pozitivně stimulují kořenění! Pozor musíme dávat i na řezné rány, které zůstaly na rostlině, z níž jsme řízky odebírali. Zvláště to platí pro nás, kteří jsme zvyklí zalévat konví přímo na rostliny, protože voda by se do čerstvých ran rozhodně dostat neměla. Obrazek
Cyphostemma cirrhosum sice není rostlinou oslnivé krásy, ale milovníky tlustých kmenů a bizarností určitě nadchne. Zvláště když disponují dostatkem prostoru, a čas od času navedou plazivé výhony této rostliny tím správným směrem.
Na úvodním snímku je jedna z našich rostlin Cyphostemma cirrhosum. Bizarní proletenec kořenů přechází plynule v kmen, z něhož vyrůstají popínavé, révě docela podobné výhony. Na druhé fotografii je pohled na nejmladší část výhonu s mladými listy a úponky, jejichž pomocí se výhony uchytí na jakokoliv překážku, která jim zrovna stojí v cestě. Třetí snímek patří počínajícímu květenství, jehož existence nám zůstávala dlouho utajena. Na každé z našich rostlin bylo letos květenství hned několik. Na posledním snímku jsou rostliny zavěšené na stromech v zahradě. Jejich kmeny dosahují u báze průměru 15-17 centimetrů.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář