sukulenty.estranky.cz

Miniaturní lodičky opravdu připomínají pečlivě poskládané listy této sukulentní rostliny z čeledi křížatkovitých (Commelinaceae). Pochází ze severního Peru, ale už dávno zdomácněla za našimi okny. U pěstitelů si vysloužila přezdívku „voděnka“.
Tvoří husté přízemní porosty, složené ze střídavě postavených tuhých lístků. Jejich horní strana je zbarvena tmavě zeleně, spodní je zdobena pestrou fialovou kresbou. Pokud rostlina má dostatek světla, zůstává kompaktní a jednotlivé růžice se protahují pouze v době násady květních stvolů. Květy jsou v poměru k tělům rostliny velké a výrazně růžové. Po odkvětu je vhodné je odstranit, protože rostlině na kráse zrovna nepřidávají.
Při pěstování je důležité odhadnout správné množství světla. Pokud se voděnky ocitnou v nějaké nevětrané pražírně, skoro se zatáhnou do země. Jejich povrch je celý fialový a takřka nerostou. Ještě hůře vypadají při opačném extrému. Ve stínu jsou listy světle zelené, a po lodičkách není ani památky. Jinak je rostlina odolná a takřka nezničitelná. V zimě (min. 5°C) ji zaléváme mírně a dopřejeme jí maximum světla.
Není to rostlina ohromujícího vzhledu, ale velice zajímavá pro vnímavého pozorovatele. Ani v době různých superšpeků bych se jí nikdy dobrovolně nezbavil.