sukulenty

Zima bývá venku smutnější, ale v našem skleníku je pravidelně obdobím spousty květů. Květy se rozvíjejí u rozličných druhů postupně, takže takřka vždy nám některá kvete. Je to jakési jejich poděkování za naši skromnou péči, kterou jim v rámci svých možností poskytujeme, nebo se o to alespoň snažíme.
Básník soudruh Stanislav Kostka Neumann by zahřímal, že „úrodu novou sklidí sám, sám se svými.“ Zatímco soudruzi dokázali poroučet větru a dešti, sukulentům neporučí nikdo. Když se jim ale zachce, pak se máme na co těšit. Letošní rok se těm našim zachtělo zcela mimořádně, takže se s vámi podělíme o svoji radost. Protože se nejvíce vyznamenaly rostliny Trichodiadema densum, nazvali jsme toto období jako Trichodiademobraní.
Jeho začátek byl docela nenápadný, jenom ty chloupky na koncích listů začaly nabírat žlutavý nádech. Nastalo lámání chleba. Vodní půst trval až do chvíle, kdy poupata začínala získávat tvar a podobu malých kaktusových semenáčků. Jakmile začala na jejich vrcholcích prosvítat růžová, bylo napůl vyhráno. Pak už nezbývalo než obrnit se značnou dávkou trpělivosti a vírou, že inverzní počasí co nejdříve zkončí.
Když se rozvinul první květ, všude okolo bylo fialovo a taky trochu růžovo. Právě bylo zahájeno letošní pávovské Trichodiademobraní (10.2.). Potrvá ještě pár dnů, než křehká krása zimních květů pomine a skromné rostlinky z jihu Afriky se zvolna začnou chystat na období nejintenzivnějšího růstu. To už se bude nezadržitelně blížit jaro.
Začne opravdová sukulentářská sezóna, a my budeme doufat, že příští rok bude Trichodiademobraní v našem skleníku zase takhle bohaté a krásné. Další fotografie budou v připravované samostatné fotogalerii, nazvané stejně jako tento článek.
Na fotografiích v textu můžete vidět vývoj květů Trichodiadema densum od jejich prvního náznaku až po otevření. Foceno ve dnech 20.12.2007, 10.1., 18.1., 5.2. a  8.2.2008(úvodní). A nakonec jeden dnešní pohled  na právě probíhající Trichodiademobraní.