Jdi na obsah Jdi na menu
 


TROMOTRICHE revoluta x ORBEA variegata

15. 3. 2018

dscn6635.jpg

Asi před třemi lety s k nám dostal kříženec dvou rostlin, které jsme v jejich botanické podobě pěstovali již dlouho předtím. Zatímco Tromotriche revoluta je v sukulentářských sbírkách zatím pořád jen zřídka zastoupeným druhem, který celá ta léta u nás v Pávově vzdorovitě odmítá vykvést (na rozdíl od její var. tigridia), Orbea variegata je naopak rostlinou notoricky známou a na květy rozhodně nikoliv skoupou. Kdo tyto dvě rostliny zkřížil nevíme, stejně jako nám chybí údaje zda se jednalo o křížení cílené či zcela náhodné, k němuž v sukulentářských sbírkách také občas dochází. Pokud se jedná opravdu o potomstvo zmíněných dvou druhů, pak ochotu kvést každopádně zdědilo po známějším ze svých rodičů.
Celkovým vzhledem a také sytě zeleným zbarvením stonků kříženec připomíná mnohem více Orbea variegata, jen v maličko robustnějším provedení. Nezvykle tuhé (tvrdé) stonky zase ukazují na dědictví po Tromotriche revoluta, jen postrádají typické šedozelené zbarvení, které tuto rostlinu provází od pozdního jara až do podzimu. Tím ale končí přehled znaků podobnosti, což mne vedlo k pátrání na internetu, který obvykle nabízí mnoho informací a také fotografií. Tentokrát byl ale nezvykle skoupý nejenom když jsem zadal co stojí v titulku tohoto článku, ale i při všeobecnějších heslech, týkajících se hybridů rostlin rodu Tromotriche. Vzláště mne překvapilo, že ani v jediném případě se neobjevily květy podobající se těm, které jsme poprvé měli možnost spatřit na našich rostlinách od července do konce září roku 2016.dscn6637.jpgTy květy byly tvarově naprosto typické pro rostliny čeledi Asclepiadaceae, zvané lidově „smrdutky“, ovšem ve zvláštní a velmi strohé kombinaci barev. Nejnápadnější na nich byl středový prstenec takřka pravidelně okrouhlého tvaru, v němž se spravedlivě mísila tradiční dvojice barev, na které jsme zvyklí u květů Orbea variegata i mnoha dalších druhů z nejrůznějších rodů této rozmanité čeledi. Červenohnědá s pískově žlutou v prstenci vytvářela vzor, jaký v mnoha nejrůznějších podobách můžeme spatřit na většině plochy květů notoricky známé Orbea variegata. Zbytek květů naopak pokrývala jednolitá tmavější červenohnědá, zvýrazněná ještě jemným a nesmírně efektním plastickým vzorem. Květy dosahovaly při plném roztažení cípů průměru 6-8cm, přičemž tento stav trval obvykle jen prvních 24 hodin a poté se již cípy začaly pozvolna stáčet nazad. Po okrajích květů byly patrné krátké tmavé chloupky, nikoliv však ty vibrační a pohyblivé.dscn6693.jpgTy jsem naopak měl možnost spatřít na nejpodobnějších květech, které jsem při velice důkladném pátrání na netu objevil. S velikostí na tom tyto květy byly podobně jako naše, ale jejich středový prstenec byl pouze žlutý a výrazně pětiboký. Zbytek plochy květů barevně odpovídal těm našim z předloňského léta, jen plastický vzor na jejich povrchu nebyl ani zdaleka tak výrazný. U fotografií těchto květů byl údaj, že se jedná o křížence stejných druhů, které jsou uvedeny v titulku tohoto článku. Žádné jiné podobné květy jsem již neobjevil, což ve mně vzbudilo pochybnosti, zda se třeba nejedná o křížence úplně jiných rostlin. Další možností je, že ke zkřížení rodičů našich rostlin došlo v relativně nedávné době, a jejich květy se ještě nedostaly do virtuálního prostoru ani prostřednictvím specializovaných webů, zaměřujících se na rostliny souhrnně zvané „Stapeliads“ i jejich křížence.dscn6139.jpgAčkoliv jsme rostliny od jara do podzimu pěstovali na plném slunci v letním makroloňáku, jejich těla zůstávala i uprostřed léta sytě zelená, což je velmi nezvyklé.Zalévali jsme je po celou dobu stejně hojně jako všechny ostatní druhy smrdutek, jejichž stonky získávaly tou dobou červenohnědý či šedozelený nádech různé intenzity. Stonky křížence narůstaly velmi hustě a neprojevovaly ani náznak poléhavosti, provázející často podobné typy rostlin, jakmile jejich stonky dosáhnou určité výšky. To je společně s nádhernými květy řadí mezi komerčně zajímavé kytky, které mají šanci zanedlouho proniknout za okna našich domácností, protože teplejší zimování je v jejich případě každopádně vhodnější než příliš chladné.
dscn6141.jpgNa počátku srpna nás jedna z rostlin překvapila květem se čtyřmi cípy. Květ přitom nebyl nijak zdeformován a navíc působil velice symetrickým dojmem. Jen ten jeden cíp mu prostě chyběl. Příroda nemá ráda stereotypy a vždycky dovede něčím překvapit. Nutno dodat, že tito kříženci, ať už vznikli z jakýchkoliv druhů cíleně či zcela náhodně, nás svojí vitalitou i nádhernými květy překvapili velice mile a zpříjemňovali nám po celé dva měsíce přeloňských prázdnin i na počátku podzimu pohled do letního makroloňáku.
Na úvodním snímku je kvetoucí kříženec v polovině září, na druhém jeho nádherný květ zblízka. Na třetí fotografii, pořízené o tři dny později, se již cípy květu začínají stáčet nazad. Na zbylých dvou snímcích z počátku srpna je jiná rostlina s raritním květem, který má pouze čtyři cípy.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář