sukulenty

Mezi sukulenty existuje mnoho druhů s listy, stonky, květními stvoly a mnohdy i kališními květními lístky potaženými voskovitým povlakem. O jeho významu a ochranných funkcích pro rostliny jsme již v této rubrice psali. Tentokrát se k vosku vracíme znovu, protože několik sukulentích rostlin s ním umí kouzlit naprosto nevídaným způsobem.
Voskovitá vrstva na povrchu listů sukulentních rostlin mívá nejrůznější strukturu, a právě podle ní se zbarvuje povrch listů rozličným způsobem. Odstíny zbarvení se často výrazně mění v závislosti na intenzitě slunečních paprsků, ale také na teplotě vzduchu, především té ranní. Svou roli samozřejmě hraje také množství vody, kterou rostliny dostanou, vzdušná vlhkost, mlhy a ranní rosa. 
V případě zmiňovaných rostlin se ale na povrchu listů dějí úplně jiné věci! Vosk zde tvoří abstraktní obrazce neurčitých tvarů, které se mění snad každým dnem. Zprvu jsem myslel že se jedná o rostliny trpící nějakou poruchou, nebo dokonce nemocné a se sníženou obranyschopností, ale ty rostliny kvetou a zcela normálně se vyvíjejí. Navíc se po nějakém čase ty zajímavé a mnohdy i velice pestré obrazy ztrácejí a mění se zase ve zcela  normální zbarvení rostlin, tak jak jsme na něj po zbytek roku běžně zvyklí!
Nejvýrazněji se u nás tento zajímavý jev vyskytuje u mexických rostlin Graptopetalum amethystinum a Echeveria carnicolor. Především u druhé jmenované rostliny jsou kresby na listech neuvěřitelně pestré, proměnlivé a zcela odlišné na každém z listů. I dvě rostliny vedle sebe stojící se výrazně odlišují, zatímco v ostatních obdobích bývají naprosto uniformní! 
Jak již bylo řečeno, to podivně flekaté zbarvení je krátkodobé a ponejvíce se objevuje u rostlin bezprostředně po odkvětu a odstranění již vadnoucích květních stvolů. Je tedy možné, že rostliny jsou tou dobou nějakým způsobem oslabeny a nově narůstající listy nejsou ještě rovnoměrně vybaveny ochrannou voskovitou vrstvou po celém svém povrchu. Každopádně je to zajímavý jev, který do této rubriky patří, i když jeho příčinu nedokážeme nějak uspokojivě vysvětlit.
Stejně těžko vysvětlitelné ovšem i to, co následovalo bezprostředně po oněch voskových kouzlech. Dvojice rostlin Echeveria carnicolor, které kvetly velice intenzivně hned několika stvoly najednou na konci ledna letošního roku, se totiž rozhodla kvést znovu. Zprvu jsem se domníval, že pouze zakládají nová květenství, s pokračováním jejichž vývoje započnou znovu až po dlouhé letní pauze. Namísto toho vykvetly v jakémsi zkráceném režimu. Vše probíhalo oproti normálu (viz. článek z 12.2.2010 v rubrice „Pěstitelská praxe) nezvykle rychle, a květní stvoly narostly pouze do zlomku své běžné výšky, takže květy zůstaly přisedlé na listové růžici! Byly ale stejně nádherné jako na stvolech normálních, které můžete vidět na fotografiích ve zmíněném článku o pěstování této mexické rostliny. Nepamatuji se, že bych se za dobu své pěstitelské činnosti s něčím podobným u echeverií setkal! Echeveria carnicolor si zaslouží pěstitelovu pozornost díky své nevšední kráse a zvláštnímu povrchu listů, ale letos si o ni naše rostliny ještě říkaly samy, a to velice vehemetně!
Graptopetalum amethystinum na úvodním snímku také kouzlí s voskem na povrchu svých listů, ale ani zdaleka ne tak intenzivně jako Echeveria carnicolor na trojici dalších fotografií. Na první z nich vidíte rostlinu s normálním letním zbarvením, na druhém zbarvenou mnohem pestřeji na konci letošního jara. Na poseldní fotografii je stejná rostlina o pouhý měsíc později již s nezvykle nízkým květenstvím.