VZÁCNÁ SHODA TRPASLÍKŮ rodu FRITHIA
Drobné rostliny rodu Frithia se v posledních letech staly neodmyslitelnou součástí naší sukulentářské sbírky, v níž nezaberou mnoho prostoru. Zato jejich květy jsou i mezi o mnoho robustnějšími sukulenty naprosto nepřehlédnutelné. Zvláště když se v různobarevném provedení sejdou v jediný okamžik, jako se nám to přihodilo právě uprostřed letošního léta.
Až dosud jsme byli zvyklí, že se květy dvou druhů fritií tak trochu míjely. Zjara začala kvést větší Frithia pulchra, a sotva uprostřed léta dokvétali poslední opozdilci tohoto druhu, začala se objevovat poupata na drobnější Frithia humilis (považované mnohými odborníky také za poddruh nebo varietu F. pulchra!). Jejich čistě bílé nebo lehce narůžovělé kvítky se pak nad drobnými lístky těchto rostlin otevíraly často až do příchodu vánočního času!
Nevím čím se letošní letní počasí odlišovalo od jiných roků, že spousta rostlin tak výrazně změnila své ustálené časy kvetení (mnohé o celé měsíce!). Letošní léto podle klimatologů patřilo k deseti nejteplejším za posledních asi 200 let, což možná může hrát i v kvetení sukulentů určitou roli. Každopádně jsme se mohli zcela výjimečně těšit zároveň z tradičních růžovofialových květů F. pulchra společně s menšími bílými či narůžovělými Frithia humilis. Jako zpestření této směsice ještě současně s nimi vykvetla dvojice rostlin, které jsme získali od našeho známého pěstitele z jihu Moravy. Zbarvení jejich květů je zvláštní, takže si jej ani netroufám nějak výstižně popsat (navíc ještě ve dvou různých odstínech). Každopádně jsme se s ničím podobným v naší sbírce ještě nikdy předtím nesetkali, a to už našimi skleníky prošlo hezkých pár stovek fritií!
Jak jsem letos zjistil u jiných druhů sukulentních rostlin, barva jejich květů je velmi pomíjivou veličinou (o tom v jiném článku), na kterou bych po zjištěných zkušenostech nevsadil ani pověstnou zlámanou grešli, takže je docela možné, že se v případě dvojice našich frithií jedná pouze o odchylku přechodnou, způsobenou náhlými změnami pěstebních podmínek po jejich převezení k nám. Uvidíme příští rok, pokud u nás samozřejmě obě rostliny přečkají bez komplikací zimu.
Podzim je tady se vším všudy, a zatímco po letních květech Frithia pulchra už není ani památky, bílá či narůžovělá poupata její drobnější příbuzné stále ještě vykukují s husté spleti drobných tmavých lístků a čekají na vhodný okamžik k otevření. Jako vzpomínka na nejkrásnější období společného kvetení nám zůstalo jen několik fotografíí a námět k přemýšlení, proč zrovna letos a ne někdy jindy se to všechno takhle nádherně sešlo! Možná částečně i proto, že rostliny uprostřed letošního léta neprožily tradiční výraznější období omezeného růstu, protože vedra přišla hned na začátku léta, a pak zase až na jeho konci! Droboučké rostlinky z jihu Afriky pro své nezvyklé počínání určitě musely mít nějaký mnohem důležitější důvod, než že by nám chtěly udělat pestrostí svých nádherných květů v jediný den obrovskou radost!
Na úvodním snímku vidíte různobarevnost květů našich fritií, tak jak se nám sešly v jediný červencový den. Na obrázku druhém je jeden z těch zvláštně zbarvených květů rostliny, zasazené v květináčku o průměru 5,5 centimetru! A na závěr důkaz, že ani kvítky Frithia humilis nemusí být vždy pouze čistě bílé.