sukulenty.estranky.cz

Mezi pěstiteli je tato drobná rostlina z čeledi Crassulaceae odedávna známa  pod názvem Echeveria expatriata. Když jsem se v sukulentářské encyklopedii autorů Kunteho a Ježka dočetl, že se jedná o mezirodového křížence, začal jsem životní projevy této známé rostliny pozorněji sledovat. Při tom jsem samozřejmě začal nacházet i na jejím vzhledu některé znaky, které potvrzují informace z výše zmíněné knihy.
Podle údajů v encyklopedii se jedná o křížence Cremnophila linguifolia, o níž jsme již psali hned v prvopočátcích našich stránek, a Echeveria microcalyx. Pátral jsem nadále v odborné literatuře, kde bývá také na druhém místě u rodičů uváděna Echeveria amoena, která je podle některých údajů E. microcalyx velice podobná a blízká, podle jiných se dokonce jedná o rostlinu totožnou! Ať už je pravda jakákoliv, jedná se o zajímavého křížence diametrálně odlišných rostlin, jejichž znaky však nezapře.
Na první pohled se jedná o typickou echeverii drobnějšího vzrůstu s přízemní listovou růžicí. Dalo by se tedy říci, že z robustní Cremnophila linguifolia nemá v podstatě nic, ale při zmíněném pozorování se podobnosti najednou začaly objevovat. Především neuvěřitelně dlouhý vývoj květenství od prvního jeho zárodku v blízkosti růstového středu listové růžice až po rozvinutí drobných kvítků. Celý proces trvá několik měsíců a vrcholí většinou uprostřed našeho léta.  Nepříliš četné květy žlutočervené barvy se takřka neotevírají, a jsou neseny poměrně silnými a krátkými květními stvoly. Také listy jsou silnější než u běžných echeverií, a díky velké vodozásobě odspodu takřka nezasychají, jak jsme tomu u ostatních echeverií zvyklí. Pokud má rostlina dostatek světla, i ve stáří zůstávají její drobné listové růžice (4-5cm) přízemní.
Je to rostlina na plné slunce, kde se její fialovo šedé listy ještě po okrajích výrazně zbarvují do červena. Vhodné je také letnění, které kříženec snáší velice dobře a mnohem více potom kvete. V zimě mohou teploty klesnout až k bodu mrazu, protože v chladnějším prostředí rostliny prakticky nezaléváme. Díky silně dužnatým listům vydrží bez problémů třeba měsíc nasucho i v bytě, ve skleníku zaléváme poprvé až v předjaří, kdy už bývá více slunečných dnů.
Množení je snadné z jednotlivých listů. Cremneria expatriata tvoří obvykle pouze malý počet bočních odnoží, které je možno rovnou odsazovat. Pěstitel se tím ale šidí o nádherné trsy rostlin, které vznikají velmi dlouho a působí nezvykle efektně. Proto je vhodnější namnožit si nové rostlinky z jednotlivých lístků, kterých bývá v růžicích velké množství.
Když budete mezi pěstiteli tuto mexickou rostlinu shánět, ptejte se raději na Echeveria expatriata, a každý bude vědět co po něm žádáte. Přestože rostlina se u nás pěstuje už hodně dlouho, není v nabídkách pěstitelů zase až tak často. Pod názvem z titulku tohoto článku ji zná málokdo, a stejně jsem na tom byl já do chvíle, než jsem otevřel zmíněnou encyklopedii Zdeňka Ježka a Libora Kunteho. Takže ten podivný název v titulku je spíše pro potěchu systematiků a botanických šťouralů, protože starého a mezi pěstiteli rozšířeného názvu se tahle malá a hezká kytka asi hned tak nezbaví.
Na úvodním snímku můžete vidět takřka hotové květenství v polovině května, a následuje dvojice fotografií stejných rostlin o dva měsíce později i s barevným šnečkem, který po letní bouřce zkoumá chutnost nabízeného exotického pokrmu.