Jdi na obsah Jdi na menu
 


KONEC PRVNÍ PĚTILETKY

15. 12. 2012

p1070413.jpgPřesně před pěti lety (15.12. 2007) jsme zahájili zkušební provoz našeho webu. Přitom ještě dva nebo tři měsíce předtím jsem zůstával silně skeptický k přínosu internetu pro lidstvo a odmítal s ním jakkoliv pracovat. Technicky zdatnější Ivana mne nakonec přesvědčila, ať se alespoň zkusím občas podívat, a já byl překvapen tou spoustou informací, která se na mne odtud vyvalila. Poslední kapkou bylo zjištění, že i tatínek mého kamaráda už zde dávno vysílá do širého světa obrázky svých skalniček. Tehdy jsem si řekl, že když může vesnický důchodce, do kterého bych to navíc nikdy neřekl, tak proč ne já, zvláště když mám manželku schopnou zvládnout i mnohem náročnější technické úkoly, než podle návodu spustit během dvou nebo tří předvánočních dnů provoz sukulentářského webu!
Blížily se totiž tehdy zrovna svátky klidu a míru, a protože my dva ten předvánoční shon odjakživa nijak zvlášť neprožíváme, Iva začala kutit v síti, zatímco já nesměle sepisoval první článečky. Mezitím jsme chodili do skleníku, kde Iva fotila co jsem zrovna našel a nebylo ještě příliš poznamenáno zimním odpočinkem. Fotky jsme potom se zatajeným dechem zkoušeli umístit na web a nějak rozumně spojit s textem. S napětím jsme při tom sledovali, jak vše dopadne.
Hlavní cíl webu jsme si stanovili hned na počátku našeho snažení. Bylo jím seznámit potencionální zájemce o pěstování sukulentů s tím, co o něm za těch více než dvacet let víme my dva. A také pokud možno srozumitelně předat praktické  informace o rostlinách, jejichž přebytky jsme se případným zájemcům zase rozhodli po dlouhých letech nabídnout prostřednictvím vznikajícího webu. Dělávali jsme to už kdysi dávno formou seznamů, vznikajících ještě na psacím stroji a zasílaných poštou za dopisní známku. A já dokonce už za komunistů prostřednictvím inzerátů v zahrádkářských časopisech. Tehdy jsem z prodaných rostlin chodíval vždy jednou ročně zaplatit na finanční úřad daň z vedlejší zemědělské činnosti. Byl jsem tak oficiálně jedním z mála soukromých zemědělců, žijících na socialistickém panelovém sídlišti!
Vše tedy začalo vcelku nevinně několika fotografiemi a krátkými článečky. Oba nás překvapily první milé reakce na naše počínání. A já zanedlouho zažil poprvé ten zvláštní pocit, když jsem zjistil, že kromě mne sleduje výsledky našich nesmělých začátků současně ještě někdo druhý, a pak dokonce že sledujeme náš web rovnou tři nebo čtyři současně! Dali jsme totiž na dobře míněnou radu a zprovoznili počítadlo návštěvnosti. Vůbec jsem si tehdy nedokázal představit, že jednoho dne by mohlo náš web navštívit třeba sto lidí za jediný den. A už vůbec mne při mé počítačové negramotnosti nenapadlo, že by naše sukulentářské povídání a pokoukání mohlo zajímat i někoho za hranicemi naší vlasti. Dodnes čas od času se zájmem sleduji, z jakých zemí (a území) se k nám lidé připojili a mám neskonalou radost, když přibyde k těm mnoha desítkám zemí zase nějaká úplně nová. Těmi zatím posledními přírůstky byly docela nedávno Komorské ostrovy, Surinam nebo Moldavsko, a zrovna včera připojení z ostrova Guam!
Nejvíce k nám samozřejmě chodí domácích. Jejich návštěvy tvoří zhruba 70-85%, a dalších 8-10% tvoří návštěvníci ze Slovenska. Nejčastějšími opravdu zahraničními návštěvníky pak jsou Američané, Britové, Číňané, obyvatelé Jižní Korey, Poláci, Japonci, obyvatelé pobaltských republik a v poslední době také Španělé a Islanďané.
Celých pět let se snažíme, aby zde byly stále nějaké nové informace, a překvapivá návštěvnost webu nám je k této snaze důležitým stimulem. Nikdy by mne nenapadlo, že již tři měsíce po jeho spuštění poprvé překročíme onu bájnou hranici stovky návštěv za jediný den. A že letos v květnu dokonce poprvé pokoříme hranici 10000 návštěvníků za jediný měsíc!
Web nám přinesl mnohem víc, než jsem očekával. Kromě stálých i občasných zákazníků našeho internetového zásilkového obchůdku především nová sukulentářská přátelství a zajímavé návštěvy u nás v Pávově, včetně několika zahraničních. Ty ze Slovenska samozřejmě stále považuji za domácí. A také dny otevřených dveří, kdy k nám mnozí milovníci sukulentů přijiždějí každoročně i z velké dálky, a často jsou mezi nimi i pravidelní zákazníci zásilkové prodejny, kteří si přijíždějí osobně převzít objednané rostliny. Je vždy příjemné, když se mnohokrát tištěné jméno a adresa na balíčcích s rostlinami najednou zhmotní v konkrétního člověka, s nímž procházíme našimi skleníky nebo zahradou a povídáme o rostlinách, díky nimž vznikl tento web. A také podzimní výstavy, a znovu příjemná setkání s lidmi, s nimiž během roku komunikujeme pouze prostřednictvím našeho webu.
Pět let uteklo jako voda. Vaše přízeň i pochvalná slova jsou pro nás hnací silou do těch dalších. Budeme se snažit, aby dění na našem webu neustrnulo. Aby bylo pestré, jako je i svět sukulentů, rostlin podivuhodných a obdivuhodných zároveň. Podivuhodných svými bizarními tvary, barvami, květy i tajemnými zákoutíčky, která stojí zato objevovat. Obdivuhodných tím, co všechno si od nás mnohdy musí nechat líbit.
Všem návštěvníkům našeho webu patří poděkování za neustálou přízeň, protože bez jejich zájmu by naše sukulentářské počínání na internetu nemělo smysl. Pokud jim obsah webu přináší alespoň trochu poučení a inspirace při pěstování sukulentních rostlin, pak je jeho původní idea naplňována k oboustranné spokojenosti. A plán první pětiletky tudíž byl nejenom splněn, ale dokonce překročen! Trichodiadema bulbosum na snímku v úvodu už s námi v létě příštího roku bude pětkrát déle než náš web právě dnes!


 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Dakujeme

(Martin, 14. 1. 2013 12:41)

Dakujeme Vam aj my vsetci sukulentari za Vase vyborne clanky. Stale ked sedim za pocitacom, klinknem si na Vas web, aby som sa pozrel, ci nepribudol dalsi clanok, ktory by som mohol s chutou precitat. A ked si niesom isty, co s tou, ci onou rastlinkou, tak vzdy vyuzijem funkciu hladania a rad si precitam clanok k danej rastlinke znova, kedze su pisane naucnym a zaroven zabavnym sposobom.

Prajem teda nadalej vela pestovatelskeho zdaru a vela dalsich uspesnych pätrocnic! ;-)

MB