sukulenty.estranky.cz

Může se vám to možná zdát trochu přitažené za vlasy. Hubnout s tučnými rostlinami, to přece zní naprosto nelogicky! A přece se tak „děje“ prostřednictvím jihoafrických rostlin Hoodia, o jejichž pěstování  jsme na našich stránkách psali v rubrice „Pěstitelská praxe“ (17.7.2010). V závěru toho článku jsme avizovali, že k léčivým či ozdravným účinkům jedné z nich se ještě vrátíme.
Hned na počátku je dobré připomenout, že rostliny rodu Hoodia nejsou zrovna snadným „soustem“ při začínající sukulentáře či naprosté laiky, protože jejich pěstování má svá úskalí a jejich úmrtnost v kultuře bývá o poznání vyšší než u většiny běžných druhů tučnolistých rostlin, včetně jejich nejbližšího příbuzenstva z čeledi Asclepiadaceae. Proto si troufám tvrdit, že existuje nejméně tisíc snadnějších cest k hubnutí, než jakou je vypěstování pořádného trsu hoodií a následná konzumace oloupaných stonků, nakrájených na způsob trvanlivého salámu.
O zázračných účincích druhu Hoodia gordonii se začalo mluvit ve chvíli, kdy bílí osadníci na jihu Afriky poprvé spatřili domorodé stopaře a lovce (nebo spíše sběrače!) z kmene Sanů (Křováků) pojídat dužnaté části této rostliny. Látky v ní obsažené potlačují či oddalují chuť k jídlu i pocit žízně, a domorodci ji tudíž často využívali při putování pouštní krajinou, kde příliš potravy ani tekutin příroda nenabízí. Zároveň dužninu těchto rostlin v různých úpravách aplikovali i při léčení mnoha zdravotních neduhů, jakými jsou například hemeroidy, žaludeční potíže, vysoký krevní tlak, cukrovka a spousta dalších.
Farmaceutický průmysl zavětřil šanci vydělat slušný balík. Cesta k němu ovšem vedla přes izolování oněch důležitých látek, tlumících pocit hladu a žízně. Výsledek jejich výzkumné práce byl nazván docela prostě „P57“, a stal se základem pro výrobu desítek nejrůznějších medikamentů, podporujících účinky redukčních diet. Polemiky se dodnes vedou o vedlejších účincích P57 i těchto preparátů, a zlí jazykové tvrdí, že přípravky bez vedlejších účinků na lidský organismus prostě a jednoduše vůbec žádné přírodní výtažky z rostliny Hoodia gordonii neobsahují! V mnoha případech to také bylo testy zjištěno! Jedná se ale o preparáty schválené a legálně prodávané, které jsou každopádně schůdnější cestou k „zdravému“ hubnutí, než pojídání samotných rostlin!
Nejhorší na celé věci je, že do boje proti obezitě se pustily nejenom farmaceutické firmy, hlásající přírodní původ svých preparátů a jejich neškodnost pro zdraví potencionálního konzumenta, ale také nejrůznější podomní obchodníci, k nimž se v poslední době přidávají i samotní pěstitelé a prodejci sukulentních rostlin! Ti přitom nejlépe vědí, jak škodlivé lidskému zdraví může být pojídání rostlin, nadopovaných v holandských a jiných velkopěstírnách chemií až k prasknutí! Přesto se můžeme v nabídkách na sukulentářských webech setkat s fotografiemi takových rostlin, zasazených ve vláknité rašelině a vyhnaných množstvím hnojiv, pod nimiž je napsáno třeba toto: „Novinka!!! Šlágr posledních let, při konzumaci těchto rostlin člověk nepociťuje hlad. Přirozený prostředek k hubnutí!“
Tak jako nebudu nikdy používat k ošetřování svých řezných ran, škrábanců nebo popálenin aloe pravidelně přihnojované a stříkané chemickými sajrajty proti škůdcům, nehodlám si ničit své útroby pojídáním dužniny z hoodií, jejichž předchozí růst mají z 90% na svědomí umělá hnojiva! A jejichž zdraví chránily po celý jejich dosavadní skleníkový život v pěstírnách právě zmíněné postřiky, před jejichž neblahými účinky na vlastní organismus je nucen se všemi možnými způsoby chránit i sám pěstitel, na což je důrazně upozorňován na příbalovém letáku k těmto chemikáliím!
A jsme u lidského faktoru a sukulentářského svědomí! Kdo někdy poctivě vypěstoval rostlinu Hoodia gordonii od vysetí semínka až po květuschopnou rostlinu, ten ji nikdy nesní za pár dnů, i kdyby byl tlustý jako sud. A pěstovat „bio“ hoodie v srdci Evropy na kšeft, počítající se v kilogramech rostlinné masy (v USA prý 250USD/kg), je naprostá utopie, do níž se může pustit jenom blázen nebo člověk pěstování sukulentů naprosto neznalý a zblblý masivní reklamou!
Sanští Křováci nikdy nepojídali oloupané stonky hoodií proto, že by byli obézní, nebo trpěli nedostatkem pohybu jako většina dnešní lidské populace. Potřebovali jen zahnat pocit hladu a žízně, protože měli hlad a žízeň i ve skutečnosti, a to třeba díky dlouhému a vyčerpávajícímu pochodu pustinou, kde jídlo a voda byly v nedohlednu. A pohybu měli a mají dodnes tito přírodní lidé habaděj, i když my „bílí“ se je snažíme zcivilizovat jako kdysi Indiány!
Abych jenom nemoralizoval, a stále nehaněl „zázračné“ účinky rostliny Hoodia gordonii, přidám na závěr několik dobře míněných rad, jak s touto rostlinou zdravě zhubnout bez jakéhokoliv rizika!
Pěstujte hoodie! Vezměte část svých úspor a nakupte jejich semena. Nejsou levná, a vyplatí se koupit jich víc, protože neklíčí úplně všechna, a někdy dokonce vůbec žádná, když jejich prodejce sáhne do archivních zásob! Protože k léčebným účelům potřebujete rostliny čisté a prosté všech chemických škodlivin, které rostliny velice spolehlivě absorbují, nepoužívejte při jejich pěstování žádné chemické postřiky proti škůdcům, patogenním houbám a plísním, a vůbec už ne jiná než přírodní hnojiva (která také něco stojí!). Rostliny sice porostou pomalu, a většina vám jich postupem času uhyne na nejrůznější neduhy, ale při troše štěstí vám jich nakonec pár zbude! Zbytek úspor investujte do nákupu dalších semen, a také vytápění skleníku či zimní zahrady, protože hoodie potřebují k zdravému růstu kromě trochy vody i dostatek slunce a tepla, které dnes také není zadarmo! To vše dohromady vám zabere fůru času, který byste jinak prolenošili, a málo pohybu jak známo vede k tloustnutí. To se ovšem vás, pěstitele hoodií, už vůbec netýká, protože vy máte při pěstování, přesazování, zalévání a větrání skleníku pohybu ažaž, a na jídlo díky investicím do semen a energií už také příliš nezbývá! Přes léto jste na čerstvém vzduchu, a navíc ve skleníku bývají často teploty podobné těm, v jakých se pohybují Křováci v poušti Kalahari. Oproti nim však máte přece jenom výhodu, že lednička s jídlem a pitím je vždy na dosah!
A na závěr zase úplně vážně! Křováci jedí dužninu Hoodia gordonii, aby překonali pocit hladu a žízně, ale nic víc. Jakmile se k potravě dostanou, s chutí se normálně najedí! Stejně tak u nás v srdci Evropy vás jenom pojídání hoodií před obezitou nespasí! Pouze vám oddálí nutkání něco do sebe naládovat. Všimněte si, že i reklamní slogany, nabízející vám přípravky s výtažky z Hoodia gordonii hlásají, že se jedná pouze o doplněk redukční diety! Jakmile účinky P57 pominou, hlad je tu zpátky! Pokud máte dostatek pohybu na čerstvém vzduchu, není nic lepšího, než volaní svého těla uposlechnout a dát si nač máte chuť! Doporučuji ovšem nejíst v blízkosti kvetoucích hoodií, protože v tom smradu by vám rychle přestalo chutnat! Takže jak vidno, něco na té Hoodia gordoni a jejích zázračných účincích přece jenom asi bude!
Na samý závěr bych měl ještě upozornit, že v přírodě se jedná o rostlinu přísně chráněnou. A také předem odpovím na potencionální otázku, zda nemáme na prodej semena Hoodia gordonii. Nemáme, protože jsme všechny rozdali návštěvníkům naší podzimní výstavy sukulentů. A další budou teprve tehdy, až rostliny znovu rozkvetou a přičinlivý hmyz se dá do práce tak úspěšně, jako tomu bylo loni! Jenomže přírodě neporučíme!