sukulenty.estranky.cz

Zatímco letadla bývají vybavena takzvanými „černými skříňkami“, neodmyslitelnou součástí knihoven českých kaktusářů a milovníků sukulentů jsou zase „černé knihy“. Kdo se pěstování našich milovaných rostlin už nějaký rok věnuje, možná už je vlastní od dob jejich vydání v letech 1984 a 1986. Díky svému obsahu ty dvě publikace vlastně ani nemohou zestárnout!
Obě knihy v měkkých deskách černé barvy vznikly z entuziazmu chrudimských kaktusářů, kterým se v té reálně socialistické době nevím jak podařilo dokopat k jejich vydání Státní zemědělské nakladatelství. Jeho prostřednictvím se stal oficiálním vydavatelem obou záslužných publikací ZO ČZS Klub kaktusářů Chrudim v edici „Chrudimský kaktusář“. Pro později narozené se jednalo o Základní organizaci Českého zahrádkářského svazu, pod jehož všemocná křídla  tehdy patřili i čestí kaktusáři a „zelináři“.
Knihy nejsou sice vzorem technické dokonalosti, protože vznikaly na koleně v tehdějším přídělovém systému papíru a takřka všeho dalšího, takže svým provedením připomínají spíše cyklostyl svázaný do měkkých papírových desek. Jejich životnost je však neuvěřitelná! Přestože obě knihy používám vcelku pravidelně od doby jejich vzniku, tedy čtvrt století, na jejich lepené vazbě  není takřka znát jakýkoliv náznak poškození, což je věc zcela nevídaná. To říkám s plnou zodpovědností, protože jsem sám knihy téměř patnáct let vydával a dobře vím, kolik nejrůznějších šmejdů jsou i dnešní supermoderní vazárny schopny vyrobit. Mnohem důležitější je však obsah obou knih, který je dodnes aktuální, přehledně uspořádaný a stále potřebný.
„BOTANICKÝ SLOVNÍK pro pěstitele kaktusů“ sestavil Jindřich Pěnčík s kolektivem dalších autorů. Hned v úvodu je čtenář ve stručnosti seznámen s nomenklaturou rostlin a hned poté se základy latiny včetně její výslovnosti. A potom už může listovat abecedně seřazenými názvy, s nimiž se často setkávají nejenom kaktusáři, ale také pěstitelé sukulentů i jiných rostlin. Více než 300 stran (u obou knih rozměru 14,5x20,5cm) textu je zakončeno přehledem literatury. Vše provedeno jednoduše, maximálně úsporně a prakticky. K této knize sahám pokaždé, když tápu v latinském názvu nějaké kytky, stejně jako ve chvíli, kdy se zajímám zda koresponduje latinský název s jejím vzhledem či nějakou výraznou vlastností této rostliny. Častým a mnoho let trvajícím nahlížením do této knihy jsem si spoustu latinských názvů osvojil natolik, že když čtu v nabídkovém seznamu názvy mně dosud neznámých rostlin, dovedu si zhruba představit co může být případně jejich předností a přínosem pro naši sbírku. Pak už zbývá jenom začít pátrat po bližších informacích a fotografiích na internetu.
„OBJEVITELÉ SVĚTA kaktusů“ se jmenuje druhá černá kniha, jejímž autorem je Ing. Bohumil Mazel (1923-2007), známý pražský kaktusář, milovník a znalec kaktusářské historie, ale také cestovatel (např. Kuba, Venezuela) a zakladatel Aztekie. Kniha svým způsobem navazuje na tu první, protože množství latinských názvů kaktusů i sukulentů nese příjmení lidí, kteří se jejich objevování, botanickému zkoumání nebo praktickému pěstování v minulosti i současnosti věnovali. Zářným příkladem budiž venezuelský Melocactus mazelianus, pojmenovaný autorem popisu Janem Říhou právě po autorovi této černé knihy!
Také jí vládne absolutní přehlednost, strohost a podobná technická úprava jako u knihy první. V úvodu je čtenář přepečlivě seznámen s historií objevování kaktusů od indiánských kodexů až po žhavou (v době vydání) současnost. Po této vcelku vyčerpávajícím způsobem podané a přehledně uspořádané kapitole z historie následuje ještě chronologický přehled těchto pro kaktusářskou historii důležitých událostí. A pak už následují od „A“ po „Z“ seřazeni velikáni kaktusového a sukulentářského světa, včetně těch našich. U každé z osobností  jsou uvedena data narození (příp. i umrtí), národnost, čím se dotyčný nejvíce proslavil, příp. jeho literární zásluhy, a vše je zakončeno názvy rostlin, které po něm byly pojmenovány. Do 272 stran textu se vešel ještě rejstřík a přehled odborné literatury.
Nemám tušení, zda byly obě knihy od té doby vydány v reedici, případně doplněny nebo aktualizovány. Pokud ne, každopádně bych se za to přimlouval, protože se jedná o publikace záslužné, v době vydání nadčasové a pro mne osobně i dnes v době internetu stále nepostradatelné. Patří za ně nehynoucí sláva všem lidem, kteří se na jejich vzniku jakýmkoliv způsobem podíleli. Zůstalo tu po nich dílo trvalé hodnoty, navíc v takřka nezničitelném obalu černé barvy. 
Na rozdíl od černých skříněk z letadel nemusím černé knihy z Chrudimi nikdy příliš dlouho hledat, protože místo jejich uložení je situováno tak, abych je bez problémů našel i v černočerné tmě.