sukulenty

O bibli se říká, že obsahuje všechno, co by člověk měl vědět. Její obsah posoudit nemohu, ale knihu z dnešní recenze lze považovat za její obdobu, určenou ovšem výhradně pro milovníky zvláštních rostlin rodu Aeonium. Pěstujeme tyto rostliny z čeledi Crassulaceae už od svých sukulentářských začátků, a vždycky mne trochu mrzelo, že se v jejich druhovém rozdělení ani po letech příliš nevyznám. Po návratu z Tenerife jsem, ještě plný dojmů ze setkání s nimi ve zdejší nádherné přírodě, narazil na internetu na knihu Rudolfa Schulze „Aeonium in Habitat and Cultivation“. V březnu jsem se na pražském kaktusářském sympóziu potkal s Petrem Pavelkou (viz „Sbírky našich přátel“), jehož prostřednictvím jsem už získal hezkou řádku kvalitních zahradničních knih. Petr mi sdělil, že za pár dnů odjíždí přednášet do Arizony, a setká se tam shodou okolností s autorem této knihy, takže snad nebude problém ji sehnat.
Petr opět nezklamal. Zanedlouho po jeho návratu jsem obdržel zprávu, že kniha je zde. Nedělal jsem si přehnané iluze o jejím obsahu, protože rod Aeonium je druhově nepočetný, přičemž mnohé druhy jsou si navzájem značně podobné. Kniha však naprosto předčila všechna má očekávání, a to jak obsahově, tak i svým řemeslným zpracováním. Jako nakladatel jsem postižen určitou formou profesní deformace, takže u každé nové knihy posuzují nejenom její obsah, ale také kvalitu tisku, knihařského zpracování a nejrůznější prkotiny, kterých si běžný čtenář při listování knihou vůbec nevšimne.
Především má tato kniha všechno, co má mít publikace přínosná pro pěstitele. Je přehledná, obsahově přitom neuvěřitelně bohatá, a její text je doplněn 569 zdařilými barevnými fotografiemi. Největší zásluhu na její mimořádné zdařilosti má samozřejmě autor textu i fotografií Rudolf  Schulz, který je nejenom výtečným botanikem a odborníkem, ale zároveň zdatným pěstitelem s bohatými praktickými zkušenostmi. Na stylu knihy je právě tato skutečnost hodně znát!
Rudolf Schulz se narodil v Německu, ale vyrůstal v Kalifornii, odkud později přesídlil do Austrálie (pokud se dá věřit informacím na internetu). Na straně 79 jeho knihy je autor na fotografii vedle mimořádně robustního jedince Aeonium urbicum, které ho s mohutným květenstvím na vrcholu o mnoho převyšuje. Z toho človíčka s dlouhým plnovousem vyzařuje spousta energie a radosti z okolních rostlin i ze života. Docela dobře si ho dokážu představit jako harlejáka, brázdícího na svém naleštěném stroji australské pustiny, nebo jásajícího v hledišti při koncertu ZZ Top.
Rudolf Schulz uznává ve svém botanickém rozdělení celkem 34 druhů aeonií, jejichž přehled následuje hned po úvodní kapitole knihy, seznamující čtenáře s historií objevování těchto rostlin, jejich společnými znaky a způsobem života. O každém druhu nalezne čtenář v tomto přehledu základní informace o rozměrech rostlin, tvarech listů i barvě květů, což je ještě vždy doplněno čtveřicí zdařilých fotografií. Rostliny jsou na nich zobrazeny v různých obdobích roku, včetně významnějších a nejtypičtějších detailů, takže jako komplet jsou snímky společně s popisy dokonalým vodítkem k naprosto spolehlivému určení druhu. Následuje ještě podobný přehled nejznámějších kříženců a barevných kultivarů.
Ještě zajímavější je další část knihy, věnovaná přírodním podmínkám aeonií v jejich domovině. Na úvod se čtenář dozví, jak se rostliny rodu Aeonium adaptovaly v často svízelných podmínkách, panujících na přírodních stanovištích, a také mohou na mapě sledovat všechny oblasti jejich přirozeného výskytu. Právě těm je totiž věnován poměrně značný prostor. Postupně jsou uvedeny všechny Kanárské ostrovy a endemické druhy, rostoucí na jejich území. Text doprovází spousta nádherných fotografií z popisovaných oblastí, a u každého druhu ještě navíc  mapka ostrova (případně více ostrovů, pokud se druh nevyskytuje pouze na jediném) s přesným a přehledným vyznačením výskytu. Jakmile skončí přehlídka jednotlivých Kanárských ostrovů, následuje Madeira se svými endemity. Vše je zakončeno dvojicí afrických druhů Aeonium leucoblepharum a A. stuessyi, které rostou ostrůvkovitě na území Etiopie, Somálska, Keni, Ugandy, Tanzanie, a dokonce i Jemenu!
Následuje velice zajímavá kapitola, pojednávající o zdomácnění aeonií v mnohdy velice vzdálených místech naší planety, jakými jsou Kalifornie, Austrálie, Nový Zéland, ale třeba i Gibraltar nebo Sicílie, kde také rostou v přírodě mohutné kolonie těchto adaptabilních rostlin. Zajímavostí v této kapitole jsou údaje o vcelku masovém výskytu několika druhů rodu Aeonium na skalnatém ostrůvku Alcatraz, známém proslulou věznicí! Porosty listových růžic aeonií na takřka kolmých skaliscích ostrova jsou vskutku fascinující.
Další kapitola se podrobněji věnuje hybridům, kultivarům a nejrůznějším abnormalitám aeonií, jakými jsou třeba variegální formy s částečnou ztrátou chlorofylu nebo kristáty.
Poslední část knihy je už ryze pěstitelská, a právě zde se projevuje zmíněná zahradnická praxe autora knihy.
Pěstitelská část je rozdělena do tří samostatných kapitol, z nichž ta první je věnována pěstování aeonií jako hrnkových rostlin. Druhá část se zabývá jejich pěstování v zahradě, což se samozřejmě týká oblastí s příjemnějším klimatem, než jakým je naše zima. Pro naše pěstitele je zde ale množství zajímavých nápadů, spojených s možným letněním rostlin. Tato kapitola je zakončena přehlednou tabulkou s rozměry rostlin a nejrůznějšími údaji, která usnadní pěstiteli volbu příhodných druhů při zahradní výsadbě. Třetí částí je přehledná tabulka, podle níž se může zájemce o pěstování těchto rostlin velice dobře orientovat ve výběru vhodných rostlin pro jeho pěstitelské záměry.
Závěr knihy je věnován velice důležitým tématům, jakými jsou nemoci, škůdci a nejčastější pěstitelské chyby, a dále pak nejrůznějším způsobům množení aeonií. Právě tyto dvě kapitoly jsou zpracovány přesně tím způsobem, jaký chybí všem knihám o sukulentech, které vycházejí. Když nemoci a škůdci, tak vše doloženo fotografiemi a návody k předcházení podobným pěstitelským nepříjemnostem. Totéž následuje v kapitole o množení. Na fotografiích může čtenář vidět výsevy v kultuře, stejně jako ty přírodní. Dále pak množení zakořeňováním řízků i jednotlivých listů, ale také návod k záchraně většinou monokarpických rostlin, jimž po odkvětu bez zásahu pěstitele hrozí záhuba. Vše opět doloženo bohatou fotodokumentací.
Pokud se někdo rozhodně pěstovat rostliny rodu Aeonium, pak v této knize najde úplně vše, co k tomu může potřebovat. Stále častěji se dnes staví světlé zimní zahrady, pro jejichž osázení jsou právě aeonia ideálními rostlinami. Zarostou velký prostor, jsou barevné, dekorativní a nevšední zároveň. Totéž platí pro milovníky bizarních tvarů, kteří mohou své rostliny přes léto vystěhovat ven na plné slunce a déšť.
Kniha je kvalitně provedená po všech stránkách. Je vytištěna na kvalitním papíru a všechny fotografie mají vysokou kvalitu. Grafik si s přípravou knihy dal práci, a tak v ní budete marně hledat hluchá a prázdná místa. Říká se, že v Číně se vyrábí samý kšunt, ale je vidět, že zdejší tiskaři umějí odvést velice kvalitní práci, jakou by jim některé naše tiskárny mohly jen tiše závidět. Vazba knihy je pevná, a nedoznává žádných změn ani po častém používání knihy, což je u odborné publikace obzvláště žádoucí.
Vlastnoruční podpis autora knihy Rudolfa Schulze v jejím úvodu už je pouze třešínkou na dortu, který mi nikdy nepřestane chutnat. Publikace Rudolfa Schulze „Aeonium in Habitat and Cultivation“ je po všech stránkách zatím nejkrásnější a nejpraktičtější monografie o sukulentech, jaká se mi kdy dostala do rukou.