sukulenty.estranky.cz

Když jsem si tuto knihu loni koupil, jen zběžně jsem ji ze zvědavosti prolistoval, a odložil do knihovny s vědomím, že se k ní ve správný čas vrátím. Že jsem  nekoupil zajíce v pytli bylo patrné už při letmém pohledu na knihu, její grafickou úpravu a fotografie. O jejím obsahu jsem díky složení autorského dua ani na chvilku nepochyboval. Jméno docenta  Zeleného vídám poměrně často na titulu jiné knihy, v níž listuji pokaždé, jakmile jsem v úzkých s identifikací rostlin na fotografiích z letních dovolených ve Středomoří. Jeho publikaci „Rostliny Středozemí“ vydala Academia už v roce 2005, a od té doby se pro mne tato kniha stala nepostradatelnou.
Libora Kunteho zná snad úplně každý, kdo se jen trochu pohybuje kolem kaktusů a sukulentů. Libor je chodící encyklopedie botaniky, a navíc žádný suchar. Kdo navštíví jeho cestovatelsko-botanické přednášky, hodně se dozví a navíc se i zaručeně dobře pobaví.
Tentokrát se oba autoři sešli k přípravě knihy, kterou ocení nejenom milovníci a pěstitelé exotických pokojových rostlin, ale i naprostí laici, kteří se právě vrátili z nádherné dovolené v přímořských oblastech, a chtějí se co nejrychleji dozvědět, co krásného ve zdejších parcích a na promenádách vlastně viděli růst a kvést. Když jsme se vrátili v polovině října z Madeiry, věděl jsem že pravý čas této knihy zrovna nastal!
Protože je přehledně uspořádána, nemusel jsem dlouho ztrácet čas, a bez výjimky v ní našel vše, co jsem hledal! Obsah knihy je totiž umístěn hned v jejím úvodu, což je ryze praktická záležitost, a naštěstí se s tímto řešením setkáváme v odborných publikacích čím dál častěji. Hned po obsahu následuje obecná část, obsahující vymezení tropů a subtropů, což je přínosné pro širokou veřejnost, pro níž je kniha také určena. Následuje přehled nejrůznějších rostlinných formací, jakými jsou například tropické deštné lesy, pouště a polopouště, nebo savany a opadavé i poloopadavé lesy. Obecná část knihy pokračuje stručnými základy pěstování rostlin, o niž publikace pojednává. Vše podáno jen stručně a všeobecně, protože úkolem publikace je spíše seznámení s botanickými zajímavostmi příslušných rostlin, včetně podmínek v nichž rostou ve své domovině.
Druhá část knihy je mnohem obsáhlejší, a je nazvána jako „speciální“. Hned na jejím začátku jsou přehledně uspořádány všechny ikonky, které později zájemce o tu kterou rostlinu provázejí prostorem jí v knize vymezeným. Vzhledem k množství rostlin v knize popsaných se samozřejmě nejedná o prostor příliš velký. Autorům se však do něj podařilo čtivou formou vměstnat neuvěřitelné množství informací a zajímavostí, svědčící o jejich fundovanosti i mistrovství pera.
Vše vždy začíná latinským a českým názvem rostliny, a pokračuje příslušnou čeledí a názvy anglickými, německými, francouzskými a španělskými. To vše zakončeno zmíněnými ikonkami, nápomocnými potencionálním zájemcům o pěstování oné rostliny. A pak už následuje stručný, výstižně napsaný text, týkající se nejenom samotné rostliny, ale okrajově také jejího příbuzenstva nebo druhů, s nimiž by bylo možno popisovanou rostlinu zaměnit.
Samotné rostliny jsou v této části knihy řazeny podle zajímavého klíče, který podle mého soudu také přispívá k přehlednosti knihy. Na začátku speciální části se tak setkáváme nejprve se suchozemskými bylinami, následovanými bylinami vodními. Po nich přicházejí na řadu liány, cibuloviny společně s rostlinami hlíznatými a kaktusy s ostatními sukulenty. Poslední trojici skupin tvoří keře a polokeře, stromy a palmy.
V závěru knihy čtenář nalézá co očekává, tedy seznam pužité literatury a rejstříky latinských i českých jmen rostlin, o nichž byla na předchozích stránkách řeč či alespoň zmínka.
Zrovna když jsem začal psát tuto recenzi, dokvétala v naší zimní zahradě rostlina s obrovskými voňavými květy, zvaná Solandra grandiflora. Díky této knize jsem se o ní mimo jiné dozvěděl, že ty nádherné květy, měnící během kvetení postupně své zbarvení od bílé až po kanárkově žlutou, v přírodě opylují netopýři! Podobných zajímavostí a detailů je kniha plná, a mnohé z nich vyvracejí i zažité mýty o některých rostlinách.
Sukulentům a kaktusům je v knize věnováno asi dvacet stránek, na nichž milovník tučnolisté krásy nalezne jak druhy notoricky známé, tak rostliny pěstované velice zřídka, a to především kvůli jejich rozměrům. Všechny kaktusy a sukulenty v knize spojuje skutečnost, že se s nimi můžeme docela snadno setkat právě při svých dovolenkových toulkách po městech i vesničkách, ležících stovky kilometrů na jih od našich hranic. Protože oba autoři jsou zároveň zdatní cestovatelé a fotografové, nechybí ani v případě sukulentů zajímavé snímky rostlin v jejich přirozeném prostředí.
Fotografií je v knize okolo čtyř stovek, a jejich kvalita je až na několik výjimek dobrá. Samotný výběr fotografií byl proveden velice pečlivě, protože se i na malém prostoru snaží postihnout každou rostlinu co nejvěrohodněji, v mnoha případech třeba i s květy nebo plody.
Tím se postupně dostáváme k technickému a knižnímu zpracování této publikace.
U většiny botanicky zaměřených publikací tomu bývá tak, že snahu a um autorů často zhatí nakladatel ničemnou grafickou úpravou, případně dílo zkázy ještě dokoná tiskárna. Nic takového se v případě této knihy nestalo. Hned pod poděkováním autorů se mohou čtenáři v tiráži dočíst, komu vděčí za nádhernou, a přitom velice přehlednou grafickou úpravu knihy. Jméno té paní nebo slečny je Markéta Mišková, a mohla by být docela dobře uvedena jako třetí spoluautorka knihy. Má „na svědomí“ obálku poutající pozornost potencionálního zájemce o knihu, a zároveň nádherně opticky i barevně sladěnou, jakož i sazbu a grafickou úpravu uvnitř knihy, v níž je díky ní opravdu radost listovat. Kdyby ještě tiskaři maličko ubrali žluté barvy, jednalo by se o dílo technicky naprosto dokonalé.
„Okrasné rostliny tropů a subtropů“ jsou knihou, která potěší a nezklame svým obsahem, nadchne grafickým zpracováním, a při jejímž prohlížení nelitujete ani na okamžik peněz vynaložených na její zakoupení. V jejím případě je 299,- Kč baťovská cena za velmi poctivě odvedenou práci!
Jedinou chybičku tak vidím na zadní stánce lesklé laminované obálky, kde namísto barevných květů a stručného shrnutí obsahu knihy čtenář zcela nepochopitelně nalézá reklamu, zvoucí k návštěvě jakési galerie minerálů v Praze. Nic proti kamínkům, ale neviditelnou ruku trhu bych v tomto případě s radostí praštil přes zápěstí, aby zase dlouho nesáhla na tak povedené dílo jakým je kniha Libora Kunteho a Václava Zeleného. Váží asi 650 gramů, a od návratu z dovolené na ostrově Madeira jsem si jejím prostřednictvím už docela slušně zaposiloval! Autorům se ale jednalo spíše o posílení ducha, což se jim podařilo měrou vrchovatou. Je to knížka, kterou si musíte oblíbit, i kdyby jste nechtěli!