sukulenty.estranky.cz

To se mi to radí, říkávám si často při psaní článků na náš web, když máme v Pávově na pěstování vytápěný skleník, prosklenou verandu, letní makroloňák a zahradu se spoustou stolů, na nichž se letní naše sukulentíky. Když potřebuje poradit s pěstováním nějaký obyvatel panelákového bytu, musím zalovit hluboko v paměti abych si vzpomněl jak jsme to vlastně tehdy dělali my, protože je to už 27 let, co jsme se z paneláku odstěhovali na venkov.
Jisté je, že okenní pěstování v bytě je mnohem složitější. Především v zimě, kdy většina sukulentů odpočívá, nebo je snížením teplot a omezením zálivky uvedeme do jakéhosi umělého spánku. V bytě to chce více citu s vodou. Zalévat raději často a v malých dávkách, aby rostliny v teple příliš neprosychaly, ale zároveň neměly snahu růst. Ale jde to, o čemž se může přesvědčit každý, kdo navštíví web pana Jiřího Kopeckého www.ionantha.cz
Letos tomu bude deset let, co jsem na jednom sukulentářském webu narazil na jeho článek. Nebyl ryze pěstitelský, spíše taková úvaha o tom, proč vlastně člověk podlehne kouzlu rostlin a rozhodne se je pěstovat doma. Nadchly mne jeho zajímavé myšlenkové pochody i jejich precizní a výstižná formulace. Tehdy ještě pan Kopecký vlastní web neměl, ale skrze ten článek jsme spolu začali komunikovat. Stali jsme se virtuálními přáteli, a tak je tomu dodnes. Nikdy jsme se naživo neviděli. Z té elektronické a někdy i telefonické komunikace jsem si uvědomil, že právě pan Kopecký je krystalicky čistým příkladem, že v panelákovém bytě (a v jeho případě ještě v kanceláři na pracovišti) lze sukulenty a jiné rostliny nejenom pěstovat, ale dosáhnout při tom také pozoruhodných výsledků. Že všechno jde, když se chce, pokud jim samozřejmě člověk věnuje přiměřenou péči, zná jejich požadavky a zvolí ty správné druhy, které v jeho domácnosti zbytečně nestrádají. Kdo má pochybnosti, že v bytě nelze založit docela slušnou botanickou zahradu, ten nechť navštívi výše uvedený web. Ocitne se v království tvarů, barev a květů, které si v ničem nezadá s botanickou zahradou opravdovou.Vlastní web pan Kopecký uvedl v život v létě roku 2012. V jeho úvodu píše, jak těžko hledal slova, kterými by začal. Jenomže on to se slovy a větami náramně umí, a navíc si k jejich vypuštění do internetového oceánu informací zvolil možná docela nevědomky i šťastné datum. 7.7. zmíněného roku se objevil první článek, a následovala jej spousta dalších. Již 17.7. (zase ty sedmičky!) se dočkala jako úplně první rostlina vlastního pěstitelského článku Tillandsia ionantha, která dala jméno celému webu a symbolizovala tak jeho počáteční orientaci. Spousta sedmiček byla nejen předzvěstí zajímavého a poutavého čtení, které se objevovalo v dalších týdnech, měsících a letech, ale také náramné podívané, protože články pana Kopeckého doprovázejí nádherné fotografie Martina Hetta. K tilandsiím se postupem času přidaly i jiné bromélie, hned poté sukulenty, včetně mnoha druhů voskovek či epifytů rodu Dischidia, ale i další pokojové rostliny. Všechny nádherně zapěstované na těch fotografiích vypadají naprosto skvostně, jakoby je pan Kopecký společně s fotografem počítačově vyžehlili podobně jako grafici obličeje herců v barevných magazínech, a na závěr jim ještě na vrcholy posadili květy neskutečných barev a tvarů. Jenže vše je opravdové, zdravím překypující a vypěstované za okny panelákového bytu a kanceláře.Když jsme si s panem Kopeckým začali psát, sháněl se většinou po rostlinách miniaturních rozměrů, protože na větší prý už mu nezbývá žádné místo. Ačkoliv jsem to kdysi v paneláku sám zažil, a občas zažívám i v dnešních podmínkách se skleníky a verandou, beztak mne automaticky napadlo (stydím se za to!), zda se nejedná jenom o obligátní výmluvu, kterou slýchávám od pěstitelů dost často. Jenomže i kdyby pan Kopecký v bytě pěstoval jenom ty rostliny, o nichž až dosud napsal články na svůj web, už tak by se zdálo zhola nemožné, aby si pořídil ještě nějaké další. Ale on jich samozřejmě pěstuje mnohem víc, a tu a tam si samozřejmě nějakou tu novinku ještě pořídí. Vždycky si v takových chvílích nalezne nějaké adekvátní zdůvodnění, znějící ale z pohledu kytičkového maniaka jeho formátu naprosto logicky. Mnohem déle než najít ten pravý důvod nákupu nové rostliny mu ale musí trvat, než vymyslí kam s ní. Stačí si prohlédnout fotografie v jeho článku „Jak si v paneláku pořídit malou botanickou“, a napadá mne, zda pan Kopecký náhodou nedrží český rekord v počtu rostlin, pěstovaných v jednom panelákovém bytě? A to jsem na nich samozřejmě nemohl vidět ani zdaleka všechny!
V článku, díky němuž jsme se seznámili, se mimo jiné píše, že autor sám sebe považuje za bezzemka. „Všechnu zem, kterou vlastním, mám v květináčích svých zelených kamarádů.“ Podívejte se na ně, radím vám. Patrně budete stejně ohromeni jejich krásou a možná zjistíte, že s tím místem na vašich oknech to není ani zdaleka tak beznadějné, jak se ještě před chvílí mohlo zdát. Na ilustračních fotografiích jsou naše kvetoucí rostliny Tillandsia funckiana, Albuca spiralis a Hoya serpens.