sukulenty.estranky.cz

V lednu uplyne deset let od chvíle, kdy světlo světa spatřilo první číslo internetových kaktusářských a sukulentářských novin. Jejich existenci jsem začal registrovat až mnohem později, protože jsem v té době s internetem ještě vůbec nebyl kamarád. Jakmile jsem je ale poprvé otevřel, staly se okamžitě mým nejspolehlivějším průvodcem světem kaktusů, sukulentů a lidiček okolo kytiček, mezi nimiž mám i spoustu přátel.
Duchovním „otcem vydavatelem“ novin je Pavel Pavlíček, jehož zná každý, kdo to s pěstováním kaktusů a sukulentů myslí alespoň trochu vážně. Dokonce bych řekl, že téměř každý z tohoto okruhu lidí už byl alespoň jednou v Chrudimi a s Pavlem potkal tam, nebo někde úplně jinde v blízkosti pichlavců (viz rubrika „Sbírky našich přátel“).
Už v tiráži internetových novin se můžete dočíst spoustu zajímavých informací. Třeba že jejich redakční kruh tvoří Libor Kunte a jeho mladí přátelé, a společně s nimi ještě Pavel Pavlíček a jeho staří přátelé! Editorem a webmasterem novin je pan Zdeněk Podešva z Hulína, též milovník sukulentní krásy, člověk zručný ve fotografování, a jak patrno z internetových novin, tak i v grafických úpravách elekronických periodik.
Jako vydavatel novin je uvedena neregistrovaná skupina přátel kaktusů a jiných sukulentů! K samotné náplni novin je v tiráži uvedeno, že příspěvky jsou do nich vkládány průběžně, a noviny zveřejní vše, co za to stojí, a dokonce i to, co za to nestojí! Mohu vás však uklidnit, protože skutečný obsah novin je nesmírně pestrý a čtivý, a většinou je postupně přečtu úplně celé, samozřejmě s výjimkou svých vlastních příspěvků, které do internetových novin už také nějaký čas posílám.
Mohlo by to vypadat, že napsáním této recenze zároveň chválím i vlastní práci, ale je to úplně jinak. Pokaždé když Pavlovi pošlu nějaký příspěvek, poděkuje mi za něj a většinou ho rovnou i pochválí, takže tu etapu už mám v této chvíli dávno za sebou. Přitom by mi ani děkovat nemusel, protože pro mne je velkou ctí do těchto novin psát, a dělám to samozřejmě moc rád. Mé články se zde ocitají ve společnosti jiných, jejichž autory jsou jak známé osobnosti českého i zahraničního kaktusářství a pěstitelství sukulentních rostlin, tak i lidé pro mne zcela neznámí, s výsledky jejichž pěstitelské práce, nebo cest za rostlinami do rozličných koutů světa, se mám prostřednictvím novin možnost seznámit.
Internetové noviny bych přirovnal k obrovskému rozcestí, na němž je spousta ukazatelů, směřujících vás do dalekých krajin, ale třeba jen za humna, kde žije zajímavý člověk, pěstující krásné rostliny, vonící těmi dálkami. Další ukazatele vás spolehlivě přivedou do výstavních sálů, kde se s vámi pěstitelé rozhodli podělit o tu krásu, kterou mají doma denně na očích. Také se zde dozvíte, že třeba právě včera vznikl úplně nový web, věnovaný přesně těm kytičkám, které vás nejvíce zajímají, nebo je na světě úplně nová nabídka semen či rostlin, po nichž zrovna vy toužíte. Anebo že pěstiteli, k němuž rádi jezdíváte, je o deset let více, než jste si ještě včera mysleli!
Internetovým kaktusářským novinám se také říká „Pavlíčkovy noviny“. Staly se nedílnou součástí kaktusářského a zelinářského společenského života, a pestrým zdrojem informací, týkající se záliby, kvůli níž se scházíme i na našich stránkách. Dokonce mi připadá, že svým obsahem naplňují mnohem více poslání tištěného časopisu kaktusy, který díky čtvrtletní periodicitě nemůže samozřejmě být tak aktuální, a navíc mi v něm chybí více článků s pěstitelskou tématikou. Každopádně u internetových novin trávím mnohem více času než u tištěného kaktusářského, a občas i sukulentářského slova.
Navíc je tu přehledný archiv internetových novin, nacházející se ve sloupku nad tiráží. Není to nějaká ponurá a zaprášená místnost, jak jsme u skladišť tištěných archiválií zvyklí. Stačí kliknout a ocitnete se třeba na úplném počátku těchto internetových novin, v jejichž úvodníku Pavel Pavlíček píše: „Chci-li být poctivý sám k sobě, musím přiznat, že kdyby právě naše internetové noviny nebyly, tak by se toho až tak mnoho nestalo!“ A já, sám za sebe, dodávám: „Ale stalo, Pavle!“ A ještě se v tom úvodu úplně prvního čísla novin píše, že snahou jejich vydavatelů je, aby nepatřily nikomu, ale všem!
Jejich poslání se tedy za deset let existence naplnilo měrou vrchovatou. Jsou to i naše noviny, do nichž můžeme psát, nebo jen posílat fotografie svých rostlin, a podělit se tak s ostatními o vlastní radost. Především se v nich ale můžeme brouzdat za zimních večerů třeba i hluboko proti proudu času, který s nimi a rostlinami, které máme rádi, plyne neskutečně rychle! Jsme díky nim neustále v obraze, víme doslova co se kde šustne v tom ostnatém i listnatém světě, a existuje fůra maličkostí, které by nám bez jejich existence možná unikaly.
Speciální internetové noviny o kaktusech a sukulentech, jak se měsíčník oficiálně nazývá, tedy brzy vstoupí do druhého desetiletí své existence. Recenze se mi tentokrát zvrhla v málem oslavnou řeč, která může vyznít i mírně nostalgicky. Jenomže v jejich případě není na místě vzpomínat na „staré, dobré časy, které už se nevrátí“, protože noviny hrdě kráčí dopředu, i když zpátky se s klidným svědomím mohou kdykoliv ohlédnout.
Ještě musím vysvětlit, proč jsem napsal tento článek už na konci listopadu, když zmiňované výročí připadá až na leden. Protože jsem chtěl, abyste už u té oslavy byli i vy, kdož ještě o existenci internetových kaktusářských a sukulentářských novin nějakým nedopatřením či souhrou náhod nevíte!
Stačí k tomu málo! Jen se dostavit na adresu www.cact.cz/noviny/. Věřte, že se rázem ocitnete v pestrém světě, který vás pohltí a stane se vaší pravidelnou zastávkou na cestě za poznáním i zábavou. Příjemné tedy čtení. A Pavlovi dík!