Jen pro NÁZORNOST
V říši sukulentů bychom mohli docela dobře vystačit s klasickými délkovými mírami. Také jich v našich článcích často užíváme pro úplnost informací o popisovaných rostlinách, nebo jako doplňující údaj k jejich fotografiím. Délkové jednotky zná každý, ale jen někomu se pod těmi čísly okamžitě plasticky vybaví, jak je ta či ona rostlina ve skutečnosti veliká, nebo naopak maličká! Nakonec nemusí uvěřit tomu, co je psáno, protože kytka na fotografii jim může připadat mnohem větší, nebo naopak menší než ve skutečnosti je!
Největší procento nedůvěřivců bývá už tradičně mezi novináři. Život je denně učí pochybovat, protože se mnohdy setkávají s informacemi jen ztěží uvěřitelnými. Proto občas začínají pochybovat i o věcech nezpochybnitelných. Jeden příklad za všechny. Občas se naše sukulenty dostaly i na stránky deníku Blesk, aby vyplnily volné místo mezi nejrůznějšími mordy, haváriemi a výstřelky tzv. celebrit. Jednou otiskli článek o našich miniaturních stromečcích Monanthes muralis, a pro názornost jejich velikosti (nebo spíše maličkosti) jsem byl v pozadí ještě i já, jakoby je měřící metrem. Tu fotografii můžete vidět i na našich stránkách v článku o Monanthes muralis (Pěstitelská praxe/23.1. 2008)!
Autor článku a můj kamarád v něm napsal, že naše nejmenší stromečky jsou vysoké pouhých 16 milimetrů, a to žluté pásmo v pozadí mělo posloužit jako důkaz onoho tvrzení! Jen tak, pro názornost. Jenomže text článku se v Praze dostal k nějakém dalšímu kolegovi, kterému se 16mm zdálo příliš málo na živou rostlinu, a tak milimetry v titulku pod fotografií povýšil na centimetry! Když Blesk vyšel, ozval se autorovi článku jeden rozhorlený čtenář, a napsal mu že je blbec, když neumí ani odečítat z metru!
Proto občas raději používáme také fotografie, které mají být znázorněním skutečné velikosti rostlin, ale nikdy ne za pomoci jakéhokoliv měřítka, jak tomu dříve bývalo v některých odborných časopisech, kde se namísto něj občas používal i tzv. milimetrový papír! Raději tedy používáme nejrůznější předměty běžné potřeby, které lidé dobře znají! Přestože neznají jejich přesné rozměry, dovedou si skutečnou velikost rostlin v porovnání s nimi představit. A když dostanou chuť mít jejich míry k dispozici i v číslech, tak si ty předměty prostě a jednoduše změří, protože je budou mít docela určitě po ruce.
Na úvodní dvojici snímků je úplně stejná rostlina Monanthes polyphylla, jen vyfocená v časovém rozmezí jednoho měsíce, a dvěma různými způsoby. Z prvního obrázku miniaturním rozměrům té rostlinky uvěří jen kdo ji sám pěstuje, nebo ji alespoň trochu zná. Z druhé fotografie už má jasno každý! Měřit ani nemusíte, kovová desetikoruna má průměr 24 milimetrů! Jen si nejsem jistý, zda z fotografie něco pochopí ti, kteří neustále na internetu razí názor, že sukulenty do malých nádob nepatří, protože v nich trpí, stejně jako všechny sukulenty tvarované, které jsou podle jejich názoru zase vystresované! Na kytičce z té dvojice obrázků „týrání“ příliš znát není!
Na třetím snímku je trochu jiný typ rostlin Monanthes polyphylla, tentokrát už v keramické misce s glazúrou. Ta miska není o moc větší než krabička od sirek pod ní. Pokud by byla na fotografii jen ona miska s rostlinkami, těžko by někdo těm rozměrům (6x3,5cm) při jejím elegantním tvaru uvěřil. Než jsme poznali jejího tvůrce pana Součka, také jsme tomu z fotografie příliš nevěřili! A rostlinám je v ní dobře, ať si kdo chce co chce říká!
Další dvojice snímků patří mexické rostlině Echeveria minima. Maličké rozměry má dokonce i ve svém druhovém názvu, ale kdo uvěří, že rozměry kvetoucích jedinců se opravdu raději udávají v milimetrech? Z druhé fotografie s českou korunou už se rázem zdá být vše jasnější!
Když vyrazíme za sukulenty do cizích krajin, setkáváme se tam s jedinci často tak velkými, že předměty běžného použití by vedle nich na fotografiích byly sotva patrné.
Třeba taková Phytolacca dioica z daleké Argentiny. Doma máme dvě. Od jejich vyklíčení ze semínek uběhlo do dnešního dne dobrých dvacet let. Protože je pěstujeme pomalu, a v posledních letech je každoročně na podzim radikálně krátíme, mají sice tlusté kmínky a pěkné koruny, ale jejich rozměry jsou naprosto titěrné proti tomu, co lze spatřit v některých parcích na Madeiře. V takovém případě nezbývá nic jiného , než jako měřítko použít sebe! Mince a krabičku od sirek zná každý, přesné rozměry mé osoby jen ti nejbližší. Stejně si ale myslím, že pro ilustraci o síle kmene toho jihoamerického stromu jsem nakonec posloužil také docela dobře!
