sukulenty.estranky.cz

Slávisté by se mi vysmáli, kdybych jim něco podobného tvrdil zrovna ve chvíli, kdy sotva zaschlo šampáňo na pažitu jejich svatostánku v Edenu po bouřlivých oslavách repete mistrovského titulu. Píšu však o nekorunovaném králi letošního jara mezi našimi sukulenty. Nestalo se samořejmě nic převratného, co by mohlo ohromit odborníky. Vykvetla kytka, která tak činí s železnou pravidelností každé jaro. Jen se jí tentokrát mimořádně zadařilo v množství květů, a ještě předtím i květních stvolů.
O mexické rostlině Graptopetalum bellum, nazývané kdysi také Tacitus bellus, jsme psali na našich stránkách už loni. Správně by se měl používat první název, protože je aktuální a oficiální, ale ten druhý používá 99% sukulentářů, když se o této rostlině baví s ostatními, a chtějí si být naprosto jisti, že mluví opravdu o stejné kytce. Kdysi velevzácná rarita se stala pod názvem Tacitus bellus velkým sukulentářským hitem, záhy se rozšířila snad do všech sbírek po celém světě, aby posléze takřka upadla v zapomnění. Dnes je tu ale zpátky, a to především díky západoevropským pěstírnám kaktusů a sukulentů.
V literatuře bývá často uváděn maximální průměr ploché listové růžice této rostliny až 12 centimetrů. Přiznám se, že jsem k tomuto údaji byl dlouho tak trochu skeptický. Pěstovali jsme těchto skromných rostlin už možná stovky, ale ani jediná  proklamovaných dvanácti centimetrů nedorostla. Možná to bylo způsobeno skutečností, že vždy v určité velikosti začaly narůstat pod až dosud plochou růžicí první boční odnože, které rostlině ubraly sil do té míry, že sama zastavila růst v jejich prospěch.
Rostlině z fotografií chybí do maxima pouhé tři milimetry! Ano, dal jsem si tu práci, vzal pravítko a měřil, protože mi to neustále vrtalo hlavou.Maximální rozměry tohoto statného jedince byly zřejmě jedním z důvodů, proč rostlina vytvořila hned čtyři květní stvoly, a na nich dohromady rovných čtyřicet poupat. Připadám si z těch výpočtů a čísel jako produkt našeho letního premiéra, který je jak známo původem statistik. Důležitější je samozřejmě krása té kvetoucí rostliny jako celku, a vůbec nezáleží na jejích rozměrech či množství květů nebo stvolů (mimochodem, Tacitus bellus při kvetení často výrazně zmenšuje svoji velikost třeba i o třetinu průměru!). Současně s ní v našem skleníku samozřejmě kvetou i jiné, podstatně vzácnější rostliny, než je Tacitus bellus. Přesto se u nás bezkonkurenčně stala právě tato rostlina letošním šampiónem, stejně jako fotbalová  Slavia uplynulou sobotu odpoledne.