sukulenty.estranky.cz

Úspěchy mistrů zahradníků bývají často spojovány s větvemi stromů či keřů, ohýbajícími se pod tíhou plodů. U sukulentů něco podobného hned tak nehrozí, ale občas se leccos přihodit přece jenom může. Stačí jediný plod, vyrůstající na malé rostlině. Dokonce tak malé, že ještě ani žádné větve nemá, a tak se namísto nich pod „tíhou“ plodu musí alespoň trochu ohnout její kmínek. Rostlina, které se něco podobného u nás přihodilo, se jmenuje Uncarina roeoesliana. Kromě pěstitelského článku v příslušné rubrice jsme o ní psali ještě dva kratší v rubrice této. Nejprve o malém fíglu, díky němuž lze dosáhnout hojného kvetení již u malých rostlin („Dobrá rada“/22.8.2009), a přesně do roka a do dne také o radosti z prvního plodu z takto kvetoucích rostlin („Chvála pilnému hmyzu“). Plod se od té doby vyvíjel, a tudíž i ještě nějaký čas zvětšoval. Kmínek malé rostliny se kvůli tomu sice trochu naklonil, ale ten „nápor“ vyrovnal. O vánocích jsme tedy sklízeli plod práce jiných, protože na sprašování květů se u nás podílejí výhradně příslušníci říše hmyzu!
Začal jsem se na tento příjemný úkon teoreticky připravovat, protože se jednalo o náš úplně první unkarinový plod. Vzal jsem tedy do ruky časopis “Svět exotických rostlin“ (č.4/2005) a knihu Jana Gratiase „Podivné rostliny s kaudexy a pachykauly“. V obou tiskovinách je totiž podrobné pojednání o rostlině pro 21. století, jak autor článku i knihy tuto hojně kvetoucí rostlinu z Madagaskaru s oblibou nazývá. Dočetl jsem se, že plod autor nazývá dvoudílnou srdčitou kapslí, a upozorňuje na obtížnost sklizně nejenom v přírodě, ale také v kultuře. Manipulace s tímto důmyslným zařízením matky přírody je opravdu nepříjemná a docela obtížná, a psali jsme o ní v našem pěstitelském článku.
V knize i časopise Honza Gratias píše, že plod zpravidla obsahuje 18 plochých semen. Po značných problémech se nám vyzrálý plod podařilo otevřít, a poté jsme z něj vydolovali celkem 19 semen. Jedno z nich ale bylo sotva poloviční a evidentně neživotaschopné. Obsah plodu tedy přesně korespondoval s údaji v literatuře. Část semen už dokonce vyklíčila na vlhkém lignocelu, a mladé rostlinky se mají čile k světu!
Příroda opět prokázala svoji dokonalost, a vlastně i spravedlivost při porcování semen. Pro mne z toho plyne ponaučení, že pokud otevřu knihu Honzy Gratiase a plod Uncarina roeoesliana, dojdu ke stejnému výsledku! A že coby renomovaný pěstitel a autor do puntíku naplňuje latinské „littera scripta manet“. Že co je psáno, to je dáno!
Snímky rostliny s plodem v květináči o průměru 7cm byly pořízeny 5.8. a 14.11. loňského roku.