sukulenty.estranky.cz

Když jsem loni psal na naše stránky článek o pěstování Monanthes polyphyla, neměl jsem tušení, jak variabilní tento droboučký druh z čeledi Crassulaceae (tlusticovité) je. Monanthes polyphylla pěstujeme už téměř dvacet let ze stále stejných, vegetativně přemnožovaných rostlin, takže jsem ani nemohl pozorovat žádné výraznější odlišnosti. Jenomže pak jsme se na podzim loňského roku vydali na Tenerife, a měli tam možnost tuto droboť pozorovat na nejrůznějších přírodních lokalitách. Právě odtud vesměs pocházejí rostliny, o nichž je dnešní článek.
Jak jsem se již zmínil, menší kolonie Monanthes polyphylla jsem nacházeli na nejrůznějších místech, ležících většinou v nadmořských výškách 300 - 600 metrů. Hledat ty trpaslíky ve skalních prasklinách a proláklinách je dost obtížné. Věděli jsme o dvou oblastech, kde byl výskyt této rostliny potvzen hned z několika zdrojů. V obou případech se jednalo o atraktivní soutěsky, které se však v posledních letech staly cílem masové turistiky. Soutěsky Barranco de Masca a Barranco de Infrierno jsme ale navštívili už před devíti lety při naší první cestě po Tenerife, a proto jsme se tam tentokrát už nevraceli.
Štěstí nám však přálo na jiných místech v pohoří Teno, kde jsme nacházeli nepravidelně hned čtyři druhy rodu Monanthes (kromě M.polyphylla ještě M. brachycaulos, M. pallens a M. laxiflora). V některých místech se kolonie drobných rostlin vzájemně protínaly, takže na jediném metru čtverečním rostli zástupci třeba i tří druhů.
Všechny rostliny Monanthes polyphylla na lokalitách si byly navzájem velice podobné, protože tou dobou (říjen) setrvávaly zrovna zatažené ve stavu odpočinku, a byly tudíž bez květů, z nichž zůstávaly na rostlinách jenom suché zbytky. Proto mne příjemně překvapila jejich značná variabilita, která se postupně začala projevovat při pěstování v kultuře, a vyvrcholila otevřením drobných kvítků různého zbarvení a velikosti. Jednotlivé rostliny se liší také velikostí listových růžic, a trochu i jejich tvarem a zbarvením droboučkých lístků.
Postupem času jsem mezi našimi rostlinami Monanthes polyphylla začal rozlišovat čtyři různé typy, výrazně odlišné v barvě květů i listů. K nim je nutno připočíst ještě pátý, který sice nemá žádný přesnější původ, ale  který pěstujeme a vegetativně množíme už mnoho let. Tato rostlina patří mezi ty robustnější (v rámci trpaslíků), a její květy mívají o poznání delší stopky než ostatní typy M. polyphylla (obr.č.1).
Všechny typy rostlin pěstujeme ve skleníku na jednom místě a shodná je i péče o ně, takže můžeme s jistotou vyloučit, že by odlišnosti mohly být pouze dočasného charakteru (např. způsobené rozdílným množstvím světla, či různými dávkami vody).
Trojice dalších rostlin pochází ze skalních stěn nad městečkem Los Silos, ležícím na severozápadním pobřeží ostrova Tenerife. Všechny tři rostly v těsné blízkosti a ve společnosti dalších zástupců rodu (M. laxiflora. a M. brachycaulos). Jedna z trojice rostlin z okolí Los Silos se od dvojice zbývajících výrazně liší sytě zeleným zbarvením lístků a velikostí listových růžic, které bývají přibližně dvakrát větší než u ostatních. Svoji velikost si udržují i ve ztísněných podmínkách v otvoru oblázku, kde je rostlina spolu s další typově odlišnou už nějaký čas zasazena. Svěží zeleň na listech si rostlina udržuje i na plném slunci (!), kde ostatní typy M. polyphylla již růžovějí či červenají, a někdy i zastavují růst a předčasně upadají do vegetačního klidu. Tato rostlina také vykvetla o měsíc dříve než ostatní typy (obr.č.2). Na všech třech zbylých se kvítky otevíraly takřka současně! Je však docela možné, že se jedná o mezidruhového křížence, kterých skýtá příroda ostrova Tenerife díky společným lokalitám různých druhů nepřeberné množství.
Další dvě rostliny z lokality nad městečkem Los Silos jsou si podobné jako vejce vejci, jen ta jedna má listy tmavší a s výrazným červeným nádechem. Tmavší tělo = tmavší květy, platí v případě této dvojice. Tmavší rostlina má květy červenohnědé, zatímco ta světlejší žlutavé. Na jedné z fotografií (obr.č.3) jsou obě dvě, aby čtenáři našich stránek mohli květy i samotné rostliny porovnat.
Zcela vlevo je na této společné fotografii  i poslední typ Monanthes polyphylla, pocházející z lokality ve vesničce El Palmar, ležící o jedno údolí vedle naleziště těch předchozích dvou. O této rostlince jsme psali v jiné rubrice našich staránek (Tenerife 31 - Král trpaslíků z El Palmar). Pro ilustraci o velikosti rostlin je třeba uvést, že všechny tři ze společné fotografie jsou zasazeny do květináčků o průměru 5,5 centimetru!
Králi trpaslíků z El Palmar  je věnována ještě následující fotografie z přelomu května a června, na níž je rostlina ozdobena poupaty (obr.č.4). Právě v této fázi mi připadají rostliny M. polyphylla vizuálně nejzajímavější. Svědčí o tom i poslední snímek, na němž je v obdobné fázi vývoje květů rostlina s tmavými poupaty, kterou můžete rozkvetlou vidět na společné fotografii uprostřed. Když si uvědomíte, že celý ten nádherný bochánek i s lesem červenohnědých tykadel má průměr necelých pět centimetrů, pak je příroda vskutku kouzelnicí!