sukulenty.estranky.cz

Puerto de la Cruz je jednou velkou zahradou, v níž společně rostou botanické skvosty z celého světa. Protože jsou zde pohromadě už mnoho let, splynuly často jejich rozmanité tvary v jediný vysoce funkční a estetický celek. Nádherným příkladem kombinace botanických znalostí s vrchovatou měrou vkusu je okolí pláže Jardín, ležící v západní části města. Sotva opustíte pláž s černým lávovým pískem a věčně rozbouřený oceán, ocitnete se v malé botanické zahradě. Procházíte úzkými chodníčky, klikatícími se mezi bujnou vegetací takřka ze všech kontinentů. Díky příjemnému klimatu ostrova a vlhkému vzduchu v těsné blízkosti oceánu zde všechny  rostliny prosperují snad ještě lépe než ve svých často velice vzdálených domovech.
Jakmile jsme vstoupili do této zelené oázy, zaujala mne nádherná a zářivá květenství Schefflera actinophylla (obr.1). Domovem této u nás hojně pěstované pokojové rostliny je daleká Austrálie, ale také Nová Guinea a část Indonésie. Postupem času mimořádně vitální rostlina zdomácněla i na mnoha jiných místech světa, kde se často stala i nevítaným hostem. Její mohutný kořenový systém je totiž značně agresivní vůči jiné vegetaci, které zároveň odčerpává valnou většinu vody. Za příhodných podmínek je Schefflera actinophylla schopna dorůstat výšky až čtyřiceti metrů, takže její spotřeba vody je pak úctyhodná. Není divu, že v oblastech zápolících s věčným nedostatkem vody není vítána (např. v Kalifornii). Její květenství jsou úžasná, a byla pro mne svou velikostí i výrazným zbarvením obrovským překvapením. V literatuře jsem se přitom dočetl, že jsou vcelku nenápadná!?
Podobně tomu bylo s nádhernými kmeny nejrůznějších palem. Za celý svůj dosavadní život jsem neviděl tolik druhů palem jako za těch několik dnů na ostrově Tenerife (samozřejmě nejvíce druhů v botanické zahradě). V blízkosti pláže byly palmové háje radost pohledět, navíc složené z nejrůznějších druhů, rostoucích v těsné blízkosti. Zatímco u nás bývají jména hloupých vyryta v kůře stromů, taky poslouží k propagaci hladké kmeny palem. Jsou na nich zvěčněni blbci z celého světa (obr.2).
Na třetím snímku můžete vidět, jak pestré rostlinné společenství se tu často setkává na malém prostoru. Domácí endemit Euphorbia canariensis se doslová ztrácí pod korunou již zmíněné Schefflera actinophylla z daleké Austrálie, a hned kousek za nimi vpravo hrdě rozpíná svůj vějíř listů „palma poutníků“ Ravenala madagascariensis, jejíž domovina je patrná již z latinského názvu.
Na své si zde přijdou i kaktusáři a milovníci jiných sukulentů. Vše zde mohou spatřit v „nadživotní“ velikosti, zdravé a krásné, jako třeba odkvétalící mexické noliny (beaucarney chcete-li) na čtvrtém snímku. Nejsou to ti často živořící chudáci, kteří bývají někdy k vidění v našich botanických zahradách za sklem takřka neprůstřelným. I hlídači jsou zde nenápadní, a v ničem nepřipomínají ty naše mnohdy podmračené a zákazy chrlící zřízence. Ani bychom si jich okouzleni tou sukulentní a jinou nádherou nevšimli, nebýt toho, že jsme se občas rozhodli zastavit a fotografovat. Jakmile jsme odkládali na zem batohy, tu se zpoza keře nedaleko od nás vynořila hlava. Jakmile ten turistu připomínající člověk zjistil, že naše úmysly jsou čisté, odcházel hlídat jinam. Jen se po cestě ještě jednou jakoby ledabyle otočil. Pro jistotu, ale již s úsměvem.
Normálně se nám na dovolených nestává, že bychom se objevovali na našich fotografiích, ale zde jsme občas posloužili jako měřítko, protože rostliny okolo nás dosahovaly  mnohdy rozměrů vpravdě úctyhodných. Jako třeba tlusté a krásně rostlé cereusy, nebo pampové trávy rodu Cortaderia na poslední dvojici snímků.
Při pohledu na tu rozmanitou krásu si člověk ani neuvědomí, že hned za houštinou exotické zeleně vede frekventované silnice a stojí obrovské sídliště, podobné těm našim. Na Tenerife to s rostlinami zkrátka umějí, a k přirozeně dobrým klimatickým podmínkám většinou místní přidávají i potřebnou míru vkusu. Turista se o tom může přesvědčit na každém kroku.