sukulenty

Tuto sukulentní rostlinu z čeledi Compositae (složnokvěté) jsme dříve pěstovali pod názvem Senecio kleinia, a místní jí říkají „Verode“. Když jsme si před odjezdem na Tenerife prohlíželi její fotografie z přírody na internetu, vůbec jsme netušili, s jakým množstvím těchto stromkovitých rostlin se tam setkáme. Zprvu jsme jásali na každým nálezem, ale později jsme zjistili, že Kleinia neriifolia je na některých místech ostrova dokonce rostlinou naprosto dominantní.
Bylo zajímavé pozorovat, v jakém stádiu jsou rostliny v různých koutech realativně malého ostrova. Když jsme spatřili první Kleinia neriifolia v pohoří Anaga (poblíž vesničky Chamorga), taprve začínaly vegetovat. Z vrcholů vyrůstaly svazky tenkých lístků, které ostře kontrastovaly s holými kmeny modrozelené barvy, zdobenými zajímavou kresbou. Protože se Kleinia neriifolia vyskytovaly v pohoří Anaga převážně v kamenitých svazích, kde ostatní vegetace byla nižší, rostliny krajině absolutně dominovaly.
Na dalších cestách jsme nalézali čím dál více rostlin již kvetoucích, z nichž mnohé byly vyšší než my. Společně s Euphorbia balsamifera a opunciemi nejrůznějších druhů patří Kleinia neriifolia k rostlinám, které najdete na Tenerife i tam, kde by všechny jiné rostliny neměly vůbec nárok přežít.
Drobné květy vyrůstají v úborech na krátkých stoncích, a na vrcholech rostlin se objevují zpravidla zároveň s prvními listy bezprostředně po ukončení vegetačního klidu. Do tohoto období jsme na přelomu září a října přijeli my, a tudíž nám byla umožněna mnohá zajímavá terénní pozorování rostlin ve všech možných fázích jejich vývoje.
Kleinia neriifolia se samozřejmě pěstuje i v kultuře, kde poměrně rychle vytváří řídce rozvětvené stromky, kterým je ovšem nutno čas od času pomoci radikálním řezem. Rostliny ale nedosahují v kultuře nikdy tak krásných tvarů jako v přírodě, a navíc mají snahu udržovat si obrácený růstový cyklus. V létě si proto často vybírají oddychový čas, a pokud je v tomto období v nesprávný čas zalijeme, hrozí hniloba kořenů, které v tu dobu nijak intenzivně nepracují. V zimě je u nás zase málo světla, tedy přesně v době, kdy by ho rostlina nejvíce potřebovala k zdravému nárůstu nových výhonů. A přestože je její růst částečně omezován množstvím zeminy v květináči, zanedlouho nám tlačí na střešní sklo a je třeba znovu řezat.
Někteří jedinci Kleinia neriifolia na skalnatých stráních ostrova Tenerife byli vyšší než my, a v kamenitém terénu rostliny působily fantastickým dojmem. V pohoří Anaga se často střetávají pasátové větry, a je zde tudíž výrazně vlhčí vzduch než v jiných částech ostrova. Díky jeho působení jsou zde kmeny Kleinia neriifolia  místy porostlé jakýmisi mechy či lišejníky, které bývají  průvodními rostlinami i ve zdejších značně rozsáhlých mlžných lesích.
Kleinia neriifolia je rostlina neuvěřitelně skromná, a přestože často dorůstá značných velikostí, vystačí si s troškou substrátu, zachycenou v nějaké skalní štěrbině. Právě díky této vlastnosti pak vyčnívá nad okolím, protože v podobně svízelných podmínkách rostou už většinou jenom několikanásobně menší rostliny. Mezi nimi se Kleinia neriifolia stává opravdovou dominantou. 
Odolnost projevuje také vůči vlivům civilizace, a dokáže se nečekaně lehce přenést přes takové nástrahy, jakými jsou beton či asfalt. Stačí jediná puklina v hmotě vyrobené člověkem, a krásný stromek Kleinia neriifolia vyrůstá v místě, kde by u nás s odřenýma ušima přežila snad jen pampeliška. Byli jsme toho svědky několikrát přímo na asfaltových silnicích, na nichž rostly v blízkosti krajnice exempláře mnohdy krásnější než v nedalekých horách. Protože v takových podmínkách narůstají zvolna, jejich kmeny jsou silnější a koruny bývají mnohem hustěji větvené.
Zvláště pak, když tomu ještě napomůže ostrý nástroj v rukou člověka, jako tomu zřejmě bylo nějaký čas před naším příletem na ostrov v malé vesničce El Palmar. Zde jsme spatřili nádherně tvarovaný stromek Kleinia neriifolia hned u asfaltové silnice, a zmiňovali jsme se o něm v jedenáctém pokračování této rubriky (Kouzlo vesnické botaniky). V tomto článku si také můžete prohlédnout fotografii této rostliny i s dokvétajícími odřezky na zemi v její bezprostřední blízkosti. Podobných exemplářů jsme vídali na svých cestách po ostrově spousty, a některé z nich byly navíc zasazeny do nádherných přírodních partií. 
O vitalitě Kleinia neriifolia svědčí i skutečnost jak se tato rostlina vypořádala s následky požáru v okolí Barranco de Masca a přilehlé vesničky shodného jména. Zatímco okolní nesukulentní vegetace stále ještě živořila, stromky Kleinia neriifolia nejenom čile rostly, ale protože v půdě na ně najednou zbývalo větší množství živin než kdykoliv předtím, jejich listy dosahovaly jinak nevídaných rozměrů. Díky odolnosti a skromnosti Kleinia neriifolia je jisté, že tato endemická rostlina z přírody Kanárských ostrovů zřejmě hned tak nezmizí.
Úvodní snímek je z pohoří Anaga, kde jsme naráželi na spoustu právě se probouzejících jedinců Kleinia neriifolia. Na další dvojici fotografií jsou rostliny ze strání nad vesničkou Chamorga, o jejímž okolí jsme psali v jednom ze starších článků této rubriky. Následuje jeden pohled zblízka do květenství K. neriifolia, a také na statné kmeny starých kleinií, porostlé  vrstvami mechů ve vlhké severní části ostrova. Předposlední snímek je z horské louky nad vesnicí Teno Alto, kde ani v husté mlze nebylo možno mohutné stromky Kleinia neriifolia přehlédnout. Stejně tomu bylo i nad vesničkou Masca, kde se K. neriifolia vyrovnala s následky nedávného ničivého požáru mnohem rychleji než okolní nesukulentní vegetace. Snímkem této rostliny se rozloučíme s výrazným endemitem Kanárských ostrovů Kleinia neriifolia.