sukulenty.estranky.cz

Balkónový dům byl jedním z mnoha důvodů, proč jsme se i tentokrát vypravili do nádherného města La Orotava. V jednom renomovaném turistickém průvodci se píše, že v Orotavě se po celý pobyt nevyplatí schovávat byť jen na malou chvíli foťák, protože město neustále nabízí něco zajímavého. Je to svatá pravda!
La Orotava je město starobylé, a kdysi bývalo i velmi bohaté. Znát je to v jeho ulicích na každém kroku, a z Puerta jsme autobusem za pár minut. Je to město honosných domů, vystavěných kdysi zdejšími štechtici a příslušníky vyšší třídy. Město nádherných věží, balkónů i dvorků, skýtajících turistům překvapivě nádherné pohledy a skrývajících množství lákadel. Skvostná architektura se tady snoubí i s docela obyčejnými domečky, starými možná také už stovky let, jejichž střechy jsou často porostlé koloniemi rostlin rodu Aeonium. Je to také město zahrad a parků, kde středoevropský milovník exotických rostlin žasne na každém kroku.
Když jsme tu byli před pěti lety poprvé, byla zrovna neděle. V celé Makaronésii je to den, kdy bývá zavřeno hodně památek, jinak po zbytek týdne otevřených. Nám se to může zdát nelogické, ale je to tady prostě zvykem a měli bychom to respektovat (protože nic jiného nám ani nezbývá!). Turistickou sezónou se navíc nelze ohánět, protože ta zde trvá 365 dní v roce! Proto jsme minule neměli možnost spatřit nádherné útroby domu s množstvím balkónů, v němž sídlí jakési muzeum života v období jeho vzniku a největší slávy, a nad jehož vchodem vicí malovaná cedule s nápisem „La Casa se los Balcones“.  Historie toho nádherného domu se začala psát někdy v druhé polovině 17. století, kdy patřil jednomu ze zdejších bohatých šlechtických rodů, a poté mnoha více či méně význačným osobnostem ostrova. Když vstoupíme na členitý dvorek onoho domu, ocitneme se v jiném světě. Pestré krámky s nejrůznějšími suvenýry se tu prolínají s dobovými artefakty a spoustou nádherných rostlin. Ústí odtud mnoho průchodů do dalších místností a celý prostor ještě umocňují krátká schodiště, vedoucí nahoru a vzápětí zase zpátky dolů. Úžasné místečko, působící ohromujícím dojmem. Podobných dvorků je ve městě La Orotava více. V tomto máme ale jedinečnou možnost vidět za jedno nebo dvě eura ještě mnohem více. Jakmile vhodíme minci a projdeme turniketem, po úzkém točitém schodišti můžeme na libovolně dlouhou dobu opustit počátek třetího tisíciletí. Třípatrový dům toho k vidění skýtá opravdu hodně, a velice záhy při toulkách jeho tajemnými zákoutími nabydeme dojmu, že jeho obyvatelé odešli zrovna  malou chvíli před naším příchodem. Jakoby si jen na chvíli odskočili do města na nákupy či vyrazili za zábavou.
Každá místnost je dokonale zabydlená, a stěny na balkónech plné dobových fotografií i věcí denní potřeby, bez nichž se movitější předkové dnešních obyvatel ostrova neobešli. Z balkónů mezitím sledujeme hemžení turistů dole na dvorku. Jídelna, ložnice, knihovna, společenská místnost i koupelna nebo kuchyň, vše je tu naprosto věrné a autentické. Všude vane příjemně chladivý vzduch, jemně prosycený vůní starých časů. Jsme rádi, že jsme tady mohli chvíli pobýt!
A pak už nás čekají další dvorky s krámky plnými suvenýrů o mnoho vkusnějších, než jaké jsou k mání v turistických letoviscích na pobřeží. Jakoby se zdejší obchodníci snažili úrovní nabízeného zboží držet alespoň trochu krok s historickým a kulturním duchem města. K vidění jsou zde kromě upomínkových předmětů i ukázky tradičních řemesel, v dobových krojích navlečené figuríny, nezbytná záplava květin, a mezi tím vším dokonce i sukulenty v pestrém kanárském provedení. A také nádherné kusy přírodního dřeva, opracovaného s velkým citem, podobně jak to známe třeba z Dymokur od pana Bittmana, pod jehož rukama vznikala často podobná krása. Upoutal nás také nádherný obraz, vysypaný s jemného písku mnoha nejrůznějších odstínů. Tvorba obrazů z písku má v Orotavě dlouhou tradici, a jsou s ní dokonce spojeny i velké slavnosti, na něž se sjíždějí místní z celého ostrova a samozřejmě také davy turistů. Následuje náš druhý pokus navštívit zdejší botanickou zahradu. Před pěti lety  jsme ji nalezli zavřenou právě proto, že byla neděle! Tentokrát byla otevřená ještě když jsme míjeli jedno z jejích nároží, a skrze ozdobný plot a hustou spleť listoví jsme na vlastní oči viděli i pár jejích návštěvníků, procházejících se mezi udržovanými záhony exotické krásy z celého světa. Zahrada sice svou rozlohou a úrovní nemůže ani zdaleka konkurovat té slavnější v Puertu, ale i tak jsme toužili po její návštěvě. Nekonala se ale ani na druhý pokus! Než jsme totiž dorazili k jejímu hlavnímu vchodu, což trvalo ještě asi deset minut, brána už byla zamčená. Vznesli jsme dotaz k mladému muži, chřastícímu ještě mohutným svazkem klíčů, z nichž jedním patrně před malou chvilkou uzamknul onu zakletou bránu.  Odvětil že už jsou dvě hodiny, a oni právě zavírají. Maňána! Alespoň máme pádný důvod navštívit co nejdříve Tenerife znovu, a na třetí pokus zdolat tu zatím nedostižnou metu. Je to pro nás už skoro výzva! Nikde jsme nenašli žádnou tabulku s otevírací dobou. Ve 14.00 hodin zavírali, a to neotevírali určitě dříve než v deset, jak je tomu na ostrově zvykem téměř ve všech státem spravovaných památkách a institucích. Příště proto hned po snídani bez prodlení vyrážíme směr La Orotava, a těsně před desátou už budeme netrpělivě přešlapovat před tou magickou branou od zatím nám stále zapovězeného botanického ráje. Radost jsme si ale znovu udělali ve francouzských zahradách, upravených a pestrých výsadbách, doplněných nádherným výhledem na město La Orotava i Puerto de la Cruz, ležící hluboko dole pod ním. Já jsem se nechal zvěčnit v živém plotě z Portulacaria afra, sestříhaném s kanárskou pečlivostí a hustým tak, že by jím nepropadla ani sirka! Znovu jsme tu na mnoha místech obdivovali nádherně udržované cykasy, stejně jako obří „dračí stromy“ Dracaena draco, rostoucí v parcích i ulicích města. 
La Orotava je městem dvou tváří. Jeho obchodní část s rušnými ulicemi, věčnými dopravními zácpami a trochu chaotickým autobusovým nádražím se supermarketem na střeše, a jen kousek vedle rozsáhlé historické centrum plné krásných zákoutí a nádherných výhledů.Až sem přijedeme příště, zase určitě objevíme nová místečka, která nás zaujmou svojí nevšedností a jedinečností. La Orotava je takových zákoutí plná. Dokonce i vodní kanály s vyschlými koryty potoků a říček jsou zde nádherně zarostlé směsicí exotických rostlin, za něž by se nemusela stydět nejedna botanická zahrada! A k tomu množství restaurací, lákající vůní tradičních pokrmů místní kuchyně, a kavárničky, skýtající klidné a pohodové posezení ve stínu obřích fíkusů a jiných staletých stromů ze všech možných koutů této planety. To všechno je La Orotava. Kvůli tomu všemu se sem budeme vždycky rádi vracet!
Obr.č.1 - cedule zvoucí do balkónového domu, č.2 - dvůr toho domu, č.3 -  jeho balkóny, č.4 - a jedna z ložnic, č.5 - obraz s písku o kousek dál, č.6 - sukulenty (Aeonium, Sedum) a zajímavá soška na dvorku dalšího domu, č.7 - sukulentní živý plot z Portulacaria afra, č.8 - La Orotava pohledem z francouzských zahrad i s Puerto de la Cruz v pozadí, č.9 - balkóny jsme začali, a také skončíme. V La Orotava jsou jich stovky, ale jen některé porostlé sukulenty rodu Aeonium!