sukulenty.estranky.cz

Zmoženi opakovaným blouděním a složitým průstupem soutěskou Barranco del Ruiz (viz článek Tenerife 3) jsme si potřebovali trochu vyhojit rány a nalézt pohodu a uklidnění. Poseděli jsme v příjemné kavárně, a poté v San Juan de la Rambla nastoupili do zeleného autobusu. Náš cíl byl podřízen klidně prožitému odpoledni, takže když jsme z oken autobusu spatřili v oceánu maličký  kamenitý ostrůvek bičovaný vlnami, bylo nám jasné, že budeme brzy vystupovat.
Kdo chce na Tenerife poznat alespoň kousek opravdového Španělska, nechť se vydá právě po severozápadním pobřeží. Hned na několika místech tam má možnost navštívit malá městečka provinčního charakteru, která si i přes nápor turistů na ostrově ještě stále uchovala své kouzlo. Jedním takovým je Garachico, které za svůj název vděčí právě tomu malému skalnatému ostrůvku, ležícímu v moři kousek od nábřeží. „Malý ostrov“ tedy dal jméno kdysi bohatému městu, jehož sláva dostoupila svého vrcholu koncem 16. století. Pak ale přicházela na mocné a bohaté město s prosperujícím přístavem jedna pohroma za druhou. Povodně, smrtící morová epidemie a dva obrovské požáry byly jenom předzvěstí události mnohem ničivější. Byl jí výbuch sopky v roce 1706, kdy následně láva valící se z jejího jícnu pochovala většinu obyvatel Garachica. Zmizelo pod ní i mnoho domů a paláců, protože v té době ve městě měli svá sídla největší boháči z celého ostrova. 
Celou historii této tragédie mají obyvatelé městečka dokonale zmapovanou, a my jsme ji mohli spatřit v expozicích muzea, věnovaného historii města a okolí po tragické události. Muzeum je umístěno v nádherně opraveném komplexu bývalého kláštera, a za jediné euro si můžete v jeho útrobách prohlédnout nejenom množství historických předmětů z dob původního osídlení, dobových fotografií, ale také nádherné sbírky minerálů a lastur z celého světa. Budova muzea je pouze jednou z mnoha nádherných staveb, tvořících starobylé centrum Garachica. Uprostřed něj se nachází malebné náměstíčko, kde můžete strávit příjemné chvilky odpočinku ve stínu nádherných prastarých fíkusů, a nedaleko za vámi se již tyčí strmé svahy pohoří Teno, které jsou plné sukulentní flóry všeho druhu. Zní tu jen tlumená španělská hudba ze stylových kaváren, kterých naleznete ve městě bezpočet.
Jen kousek od starobylého centra jsme objevili malinkou chaloupku pohádkového charakteru, jejíž průčelí i boční terasu zdobí řady trpaslíků s hudebními nástroji v rukou. Nechybí samozřejmě Sněhurka, ale také žirafy, holandský větrný mlýn či kolovrátek a barevné větrníky, jaké naše generace padesátníků pamatuje z dob svého dětství. Vše dohromady působí sice kýčovitě, ale svědčí o veselé mysli a povaze obyvatel tohoto malého obydlí.
Nastal čas na osvěžující koupel, takže jsme sešli malý kousek k oceánu. Zde si obyvatelé Garachica za pomoci ztuhlé lávy  zbudovali nádherné mořské koupaliště. Proudy lávy, valící se kdysi dávno do mořských vln, zde vytvořily podivný labyrint kanálů a jezírek či větších kaluží, v nichž se více či méně obměňuje mořská voda. Hromady hnědočerné lávy zároveň funfují jako vlnolamy, a tak koupání v klidné vodě plné barevných rybiček je opravdovým osvěžením. Do vody vedou na mnoha místech schůdky vytesané v lávě nebo kovové žebříky. Na lávových hromadách jsou vytvořeny rovné a hladké plochy, kde si můžete rozložit své ručníky. Když máte štěstí, naleznete si své soukromé koupaliště, v němž jste rušeni pouze občas procházejícími turisty, kteří zde pózují v nejneuvěřitelnějších polohách svým blízkým s fotoaparáty v rukou. Musí tu být nádherné potápění, ale my jsme se spokojili s hojivým účinkem slané vody na naše čerstvě získané šrámy ze soutěsky Barranco del Ruiz.
Každou hodinu odjíždí z nedalekého nábřeží zelený autobus TITSA, který vás zaveze podle libosti zase na jiné hezké místo, kterých je na této části  pobřeží opravdu hodně. Pokud budete ubytováni v Puertu de la Cruz jako my, již za hodinu a pár minut k tomu jste zpátky ve svém hotelu. Za stejnou dobu máte tudíž kdykoliv možnost opustit pestrobarevné turistické mraveniště a okusit kousek nefalšovaného Španělska se vším všudy.
Na úvodním snímku je malý skalnatý ostrůvek, který dal Garachicu jméno. Následuje pohled na zvonici ze dvora zdejšího muzea, které je samo o sobě nádhernou stavbou a  přebohatým zdrojem poučení. Třetí fotografie je věnována veselému domečku, u nějž se nedá nezastavit. Na čtvrtém snímku vidíte jeden v krásných domů, jakých je v uličkách Garachica k vidění opravdu hodně. Na závěr manželka Ivana, koupající se v miniaturním jezírku, v jehož vodě jsme si nějaký čas hojili šrámy ze soutěsky Barranco del Ruiz. V pozadí se o lávovou stěnu jezírka tříští vlny věčně rozbouřeného oceánu.