sukulenty.estranky.cz

O tuto aeoniím blízce příbuznou rostlinu jsem se pěstitelsky nikdy příliš nezajímal. V dobách svých sukulentářských začátků jsem ji sice krátce pěstoval, ale připadala mi nepříliš zajímavá, a navíc tvarově těžko zvladatelná díky svému poněkud zvláštnímu životnímu rytmu, jehož se nehodlá vzdávat ani v kultuře. O to více mne překvapilo setkání s Greenovia dodrantalis v přírodě. Musím předeslat, že přesným druhovým určením si samozřejmě nemohu být nikdy úplně jistý, vzhledem k fázi růstu, v níž se v době naší návštěvy ostrova Tenerife jejich nepříliš četné populace nacházely.
Greenovia dodrentalis totiž právě s příchodem podzimu začíná svůj nový růstový rok. Z hnědých, seschlých slupek se začínají v tomto období klubat čerstvě zelené  růžice, připomínající rozvíjející se růže. V tomto stavu rostlina přečkává období sucha, které zřejmě na ostrově zrovna před nedávnem skončilo. Přijet do pohoří Teno o měsíc dříve, měli jsme smůlu, protože bychom neměli nárok tyto rostliny vůbec najít. I tak to byl značný problém, protože zase tolik jich tam neroste, tedy alespoň ne na místech, kam jsme se na svých třech výpravách v Tenu dostali my.
Patrně největší kolonii rostlin jsme nalezli asi půl kilometru od průsmyku Tabaiba směrem k hřebenu Baracán. Pokud byste se k tomuto místu chtěli dostat spolehlivě a rychle, pak se vydejte autem po silnici z městečka Buenavista del Norte do Mascy a zastavte na odpočivadle s vyhlídkou v průsmyku Tabaiba (asi 850 m.n.m). Dejte se kamenitým chodníkem vpravo od směru, z kterého jste přijeli a po zmíněných asi 500 metrech mírného stoupání byste je po své levé ruce na skalních římsách porostlých oranžovočerveným lišejníkem neměli přehlédnout. Stejně dobře obří kolonii těchto rostlin můžete najít, když se vydáte z průsmyku po schůdcích zatesaných do skály úplně opačným směrem. Tam je najdete snadno, protože rostou přímo pod dřevěným rozcestníkem v místě, kde se scházejí rovnou tři horská kamina najednou. 
Pokud se vydáte do Tena zjara, spatříte Greenovii dodrentalis  i se žlutými květenstvími, takže musí být ve zdejším terénu naprosto nepřehlédnutelná. Poté upadají rostliny do jakéhosi letního spánku, kdy se jejich růžice zcela uzavřou a stávají se nenápadnými i pro pozorného cestovatele. Ožívají až na podzim a vypadají podobně jako ty na našich úvodních fotografiích.
Sluníčko zřejmě mají rostliny rády, protože jejich stanoviště je osluněno prakticky nepřetržitě, pokud tedy nepanuje v oblasti stejně nepříjemné počasí jako při naší první výpravě do pohoří Teno.
Odnoží vytváří Greenovia dodrentalis opravdu velké množství, což je vcelku pochopitelné, protože se jedná o rostlinu monokarpickou. Vykvétá pouze jednou za svůj život, poté uhyne a zanechá po sobě pouze semena. Její život může trvat rok, ale také několik let, v závislosti na přírodních podmínkách a chuti ke kvetení, kterou právě ony podmínky mohou výrazně ovlivňovat.
Rostlin jsme viděli relativně hodně, ale bylo to dáno hustými trsy, čítajícími často desítky jedinců, neprostupně nahloučených v hustých kobercích. Rostliny jsou sice už nějaký čas přeřazeny některými systematiky a notorickými přesunovači mezi rod Aeonium, jehož zástupcům jsou i trochu podobné, ale jinak s těmito na Tenerife naprosto převažujícími rostlinami nemají příliš společného. Jejich životní cyklus je naprosto odlišný, stejně jako způsob růstu, odnožování a stavba květenství. 
Jejich pozorování v přírodě je ovšem opravdovou pastvou pro oči, tedy mnohem výživnějším zážitkem než kabinetní pitvání se v příbuzenských vztazích. Jsem rád, že jsme pěstitelé, a čas od od času i pozorovatelé těchto nádherných rostlin, a nemusíme se jejich systematikou vůbec zabývat.
V bezprostřední blízkosti průsmyku La Tabaiba naleznete i spoustu jiných sukulentů, a dostanete se tam i zeleným autobusem TITSA, jedoucím z Buenavisty del Norte. Čekání na nepříliš častý spoj si můžete ukrátit v místním baru nebo kocháním se stromovými euforbiemi, vyššími než vedle nich stojící autobusy. Jen kousek od autobusáku rostou nádherné stromy Brachychiton  discolor, a když budete mít času opravdu nazbyt, vydejte se buď do nádherného historického centra městečka, nebo shlédněte sukulentářsky a kaktusářsky vydatný kruhový objezd, o němž byla řeč v jednom z minulých vyprávění.
Oficiálně můžete z autobusu vystoupit ve vesnici Las Portelas, ale když vždy ochotnému řidiči řeknete kam máte namířeno, počítá s tím a vysadí vás přímo na místě. Modrá kartička zvaná BONOBUS vám usnadní cestování autobusy a ušetří minimálně třetinu ceny jízdného, možná i polovinu. Pokud budete mít zrovna štěstí a dosáhnete na nějaký bonus, což se stává při každodenním cestování poměrně často, pak jedete úpně zadarmo! Ať se vydáte od průsmyku na levou či pravou stranu, čekají vás minimálně čtyři druhy aeonií, ponejvíce ale Aeonium haworthii. Opravdovou pastvou pro oči jsou v těchto místech občasné kolonie A. tabulaeforme a na slunečných místech i stříbřité Monanthes laxiflora, jejichž povrch listů si prohlédněte hodně zblízka, protože jinak o hodně přicházíte. Nebo sledujte náš seriál z Tenerife, a můžete se kochat už v některém z jeho dalších pokračování.