sukulenty

Když jsme šlapali po kamenitých i prašných cestách ostrova Tenerife, stále jsme měli na co koukat. Jakmile začal kolem camina  převažovat kamenitý ráz krajiny, naše pozornost díky sukulentům ještě zesílila, ale po nějakém čase jsme zjistili, že tady musíme být ve střehu prakticky nepřetržitě. Protože flóra  se na Tenerife  vyvíjela po dlouhá staletí zcela odlišně, roste zde množství endemických druhů, které najdete pouze na několika sousedních ostrovech, a v mnoha případech ani tam ne.
Protože se často jedná o rostliny opravdu výrazné a krásné, nemohly samozřejmě uniknout naší pozoronosti. Jen jsme je často nacházeli v místech, kde bychom to vůbec nečekali, a kde podle údajů v literatuře třeba ani růst neměly. Tak tomu bylo i s liánou Canarina canariensis. Latinský název nikoho nenechává na pochybách odkud rostlina  pochází. Po výpravě do mlžných vavřínových lesů  pohoří Anaga jsme se smířili s tím, že ji v květu zřejmě neuvidíme, protože jsme zde o trochu dříve než by bylo třeba. Ale zároveň  jsme doufali, protože se zrovna září lámalo s říjnem. Také jsme nejusilovněji pátrali především ve stinných lesích, kde výskyt Canarina canariensis avizuje veškerá odborná literatura. V přítmí vavřínových a vřesovcových lesů jsme ale poupata na mnohametrových šlahounech neměli nárok spatřit.
Podařilo se nám to až na druhém konci ostrova v pohoří Teno, kde se na poměrně slunné stráni sice plazivé výhony této rostliny ztrácely v množství podobně rostoucích divokých ostružiníků, ale zato už začínaly kvést. Jejich zvonky jsou těžko přehlédnutelné, a podle množství poupat všude okolo bylo jasné, že za týden či dva budou zvonečků záplavy kam se člověk podívá. Snad díky slunnějšímu stanovišti si tato rostlina s květy pospíšila oproti ostatním, a my jsme tudíž měli nakonec štěstí. Další kvetoucí rostlinu Canarina canariensis jsme pak už do konce svého pobytu na ostrově nenašli!
Neméně zajímavý objev nás čekal o pár dnů později v kopcích nad městem Güímar, kam jsme se vydali spatřit skalní stěnu La Ladera, provrtanou dlouhými, temnými štolami. Cesta k ní vedla borovými lesy, v nichž rostla další endemická rostlina, jejíž oranžové plody připomínaly maličké pomeranče.
Planika kanárská (Arbutus canariensis) je samozřejmě také rostlinou endemickou, a její výskyt na Kanárských ostrovech je dokonce v literatuře uváděn jako ostrůvkovitý a v poslední době docela výjimečný. Proto se tento až osm metrů vysoký strom s rezavou borkou dokonce těší určité míře ochrany. Jeho kmeny jsou hladké, výrazně červenohnědé, a borka  z nich i větví se odlupuje ve velkých kusech najednou. Plody údajně nejsou příliš chutné, ale stromu se kvůli nim říká „jahodový“. V oblasti nad Güímarem planik rostlo velké množství, a často jsme jejich větví používali na pár vteřin i jako nutné opory při cestě po vodních kanálech, protože ty byly na mnohých místech rozbité a pro chůzi i docela nebezpečné.
Třetí rostlina není endemitem, a její výskyt na Kanárských ostrovech také není původní. Viděli jsme ji nejprve v zahradách místních lidí, ale následně i na několika místech v přírodě. Tato cibulovina pochází z jihu Afriky, a má překrásný český název „Amarylka krásná paní“. Amaryllis belladonna má dlouhé listy a podzimní růžové květy typického tvaru. Měli jsme štěstí, protože tři měsíce trvající období květů vrcholilo zrovna v době našeho pobytu na ostrově. Nejvíce rostlin jsme viděli v pohoří Teno, ležícím na severozápadě Tenerife v nadmořských výškách od 500m výše.
Své pozorování botanického dění okolo cest zakončím rostlinou, kterou léta pěstujeme doma, a mohli jste se o ní v minulosti dočíst i na našich stránkách. U nás ovšem Solandra grandiflora kvete uprostřed zimy, zatímco na Kanárských ostrovech zřejmě kdykoliv. Když jsme zde byli v roce 1999, kvetla na jihu ostrova v polovině března. Tentokrát začínal podzim, a nedaleko severní dálnice už začínala kvést také. Její mohutné výhony se plazily po skále směrem vzhůru, kde už dosahovaly úrovně dálničních svodidel! Podle mohutného porostu této středoamerické rostliny soudím, že  se tu cítí možná lépe než doma.
K vidění je toho na Tenerife kolem cest pro vnímavého milovníka exotických rostlin opravdu hodně. A to nemluvím o ulicích měst, které jsou po celém ostrově jednou velkou botanickou zahradou, v níž si dávají dostaveníčko nádherné rostliny z celého světa.
Úvodní dvojice  snímků patří zvonkovitým květům Canarina canariensis, druhá pak kanárské planice Arbutus canariensis, jejíž plody nelze přehlédnout ani v hustém okolním porostu. Na páté fotografii je záplava květů africké cibuloviny Amaryllis belladonna, a na závěrečném snímku  vidíte rostlinu Solandra grandiflora, právě rozkvétající přímo u silnice  poblíž ústí soutěsky Barranco del Ruiz.