sukulenty.estranky.cz

Porušili jsme tedy jednu zásadu, a vrátili se po letech do Paleochory! Všechny ostatní jsme  ale byli odhodláni dodržovat i nadále. Jednou z nich je, že se během dovolené dopravujeme výhradně místní dopravou nebo pěšky, výjimečně ve stavu nouze i taxíky nebo stopem. V Paleochoře se tato zásada dodržuje vcelku snadno, protože zapůjčení auta tady není žádná velká výhra! Snad jen pro cesty na sever Kréty, ale právě před tím turistickým mumrajem jsme utekli sem dolů na jih! 
Nejfrekventovanější dopravou tady na krétském jihozápadě je ta po vodě! Proto jsme byli před odjezdem trošičku nervózní. Po internetu se totiž už nějaký čas šířily zvěsti, že nejezdí trajekty, což by výrazně narušilo naše dovolenkové plány. Netýkalo se to pouze jihu Kréty, ale mnoha dalších ostrovů, kde majitelům a provozovatelům plavidel skončila platnost revizních zpráv, takže námořní úřad nepovolil další provoz lodí! Delegátka Klára nám ale večer ve své kanceláři sdělila dobrou zprávu. Trajekt sice nejezdí, ale Neptune zatím ano! Neptune je sice loďka nesrovnatelně menší než trajekt, ale na konci turistické sezóny by už její kapacita měla stačit! Ve vzduchu sice zůstalo viset ono slůvko „zatím“, které má tady na jihu spíše význam „možná“, ale i tak se ozvala velká rána, jak nám padal kámen ze srdce!
Druhý den ráno jsem po cestě za čerstvým pečivem spatřil Neptuna, kterak se pohupuje u přístavního mola. Nastala definitivní úleva! A za hodinku už jsme se plavili na jeho palubě do sousední Soúgie. Opravdová dovolená pro nás začínala právě v tuto chvíli! 
Soúgia je typickým příkladem, proč je tady na krétském jihozápadě tolik žádoucí, aby spolehlivě fungovala lodní doprava! Vzdušnou čarou je od Paleochory vzdálena jen několik kilometrů východním směrem. Loď nás tam dopravila za třičtvrtě hodiny, a byla to po ránu na poloprázdné palubě velice příjemná a pohodová plavba! Autem bychom ujeli téměř padesát kilometrů serpentinami nahoru a dolů, a celí vystresovaní to za stejný čas nestihli ani omylem. A jsou vesničky na pobřeží (např. Agia Rouméli, Loutro), kam se jinak než lodí nedostanete vůbec!
V těsné blízkosti přístavu v Soúgii vede evropská turistická trasa E4. Už v zimě jsme začali spřádat plány, že některé její úseky při jihozápadním pobřeží Kréty zkusíme projít. Pohledy ze satelitu i doprovodné fotografie nabízely množství zajímavých míst, o nichž jsme při naší minulé návštěvě ještě neměli ani potuchy. E4 vedla přímo kolem přístavu k ústí malé soutěsky. Vstupem do ní jsme takřka na celý den zmizeli z civilizace! Stoupali jsme zvolna nádherným skalním bludištěm až k náhorní plošině, hustě porostlé nízkými bochánky pichlavých rostlin, mezi nimiž se jen ojediněle tyčily kmeny nádherných borovic se zářivě zelenými korunami. Naším cílem byl 18km vzdálený přístav v Paleochoře, odkud jsme se na naši první cestu ráno vydali!
Zdánlivě přehledný terén náhorní plošiny byl ve skutečnosti nesmírně zrádný. Obtížně se v něm umisťují černožluté značky trasy E4, zato lehce se v něm pohybuje stádům všudypřítomných koz! Zatímco chybějící značení poutníkům cestu pouze znesnadňuje, kozí stezky je ze správné cesty lehce svádějí, jakmile tito podlehnou pokušení za chůze se kochat okolní krajinou! Místy je pěšinka E4 docela zřetelná, jinde z ní kozy nadělají odbočky do všech směrů a svým vzhledem k nerozeznání podobné cestičce vyšlapané turisty! Ani my jsme nebyli výjimkou! Sotva jsme se na okraji té plošiny pokochali pohledem na Lybijské moře a nádhernou zátoku Lissós, už jsme se ocitli na kozí stezce, která nás dovedla kam jsme nechtěli ani omylem! S poškrábanými lýtky a celí udýchaní jsme se potom vraceli dobrou půlhodinu, než jsme se znovu napojili na evropskou trasu E4!
Dole pod námi byl tedy opět Lissós, a také žlutočerné značky, směřující nás rovnou do onoho malebného údolí, sevřeného ze tří stran krasovými skalisky a zakončeného malou oblázkovou pláží a nádherně zbarveným Lybijským mořem. Antické i byzantské památky všude kolem musely počkat, protože ze všeho nejvíce jsme se těšíli na svou první koupel v báječně čistém a neskutečně teplém moři.
Na obzoru byly patrné obrysy ostrova Gavdos, kam jezdívají trajekty z nedaleké Soúgie (když samozřejmě mají platnou revizní zprávu!), a ve skalnatých stráních za námi se rozprostíraly pozůstatky antického města Lissós. Nikde ani živáčka, a tak plavky zůstaly zahálet v batohu, stejně jako po většinu dovolené, strávené z velké části na evropské trase E4!
Vychutnávali jsme si slastné chvilky plážového povalečství v tom božském koutu řecké přírody, protkaném pozůstatky dávné historie. Čekala nás však ještě dlouhá cesta, ale než jsme se na ni vydali, museli jsme učinit zadost i setkání s historií, která nás obklopovala ze všech stran. A také prozkoumat, zda bude u nedalekého odpočivadla možné doplnit tenčící se zásoby vody. Lissós je totiž jediným místem v této oblasti, kde se taková možnost za příznivých okolností nabízí!
Osvěženi koupelí jsme se tedy vydali vstříc památkám a nádherným přírodním scenériím, obklopujícím ono němé svědectví dávných časů. Kolem cesty rostlo několik prastarých olivovníků, z nichž některé pamatovaly ještě doby, kdy v tomto nádherném místě žili lidé, a v nedaleké Asklépiově svatyni probíhaly mystické léčebné rituály. Přestože nejsme nějakými velkými vyznavači povalených sloupů nebo zbytků starověkého zdiva, tady jsme si antiku docela užívali, protože zasazeny do nádherné přírody a bez davů všudypřítomných turistů byly ty památky tak nějak snesitelnější. Panoval zde naprostý klid, a tak jsme si mohli v duchu představovat, jak stejnými cestičkami jako my chodívali lidé před více než dvěma tisícovkami let! Lissós je nádherná oáza klidu nejenom pro milovníky starých časů, ale i průzračné vody a krásné přírody!
Obr.č.1 Na palubě Neptuna s Paleochorou v zádech, obr.č.2 a 3 Soutěska vedoucí ze Soúgie vzhůru, obr.č.4 Nad Soúgií, obr.č.5 Trasa E4 na náhorní plošině, obr.č.6 Pláž Lissós, obr.č.7 Starý olivovník poblíž ní, obr.č.8 Zvon na starém rohovníku Ceratonia siliqua u kaple A. Panagía, stojící blízko pláže.