V zátoce TIGÁNI BÁLOS (JIHOZÁPADNÍ KRÉTA 7)
Z pevnosti na skalnatém ostrůvku Imeri Gramvoússa je nádherný výhled do mělké písčité zátoky Tigáni Bálos (obr.č.1), což prý v překladu znamená něco jako „pánev na smažení“, jíž se zátoka tvarově opravdu podobá. Voda je tu místy tak mělká, že v ní pohodlně dosáhne na dno i průměrně vzrostlý jezevčík! To přirovnání platí doslova. Když jsme tu byli před devíti lety poprvé, jeden s námi tehdy cestoval na lodi, a jakmile nás z ní vypustili do té úchvatné laguny, pejsek radostě skotačil ve vyhřáté vodě, aniž by musel příliš často předvést svůj plavecký um.
Zátoka Bálos je opravdu nádherná. Také si tu užívali část svých líbánek princ Charles s Dianou. Řekové jim tehdy zajistili na jejich jachtě ničím nerušený klid i za cenu toho, že turisté chtiví brouzdání a úchvatné podívané prostě a jednoduše pár dnů utřeli nos.
Zátoka je sice přístupná i z pevniny (i když dost složitě), ale většina návštěvníků sem příplouvá některou z výletních lodí. Turistický byznys udělal během let z kdysi idylického místečka pro romantiky den co den jedno velké mraveniště národů (obr.č.2). Tisíce návštěvníků, často absolutně nezvyklých na pobyt a chování v přírodě, jsou schopny vyprodukovat značné množství odpadků, jejichž část po sobě zanechávají i přes veškerá upozornění a varování v tom kdysi klidném koutu rajské přírody. Už po cestě autobusem do přístavu Kissamos jsme proto každý prostřednictvím delegátky zaplatili jedno euro na osobu, což je poplatek, z něhož jsou pak údajně placeni brigádníci, uklízející zbylé odpadky v okolí zátoky. Je to ale asi takový podivný úklid na „řecký způsob“, protože již řadu měsíců staré odpadky jsme spatřili, jakmile jsme se vzdálili jen kousek od sluncem prohřáté vody a narůžovělého písku.
Říká se jí také „zátoka pirátů“, a rozhodně se vyplatí ji navštívit, nehledě na davy lidí všude okolo. Na koupání to tady moc není, zato fotografové zde nacházejí zajímavé pohledy takřka na každém kroku. Všude v okolních stráních je jemný písek, který takřka neustávající vítr navál i na obrovské bochánky všudypřítomných vřesů. Ty se chystaly zanedlouho kvést, a některé bochánky už dokonce v době naší návštěvy kvetly. Byla to zajímavá podívaná na droboučké kvítky doslova vykukující z nánosů jemného písku (obr.č.3).
Kdyby bylo více času a klidu, dala by se tu najít spousta zajímavostí, které sem vyplavilo moře. Ještě pořád máme několik nádherných kamenů, které jsme si přivezli z naší poslední návštěvy Tigáni Bálos v červnu roku 2002. V okolních stráních už se to také začínalo zelenat, jak nejrůznější rostliny znovu ožívaly po horkém krétském létě (obr.č.4).
Písek zde má zvláštní růžový nádech, podobně jako třeba na pláži Elaffónisos, ležící dole na jihu Kréty. Ta se zátoce Bálos v mnohém podobá. Kromě krásy, nevšednosti a nekonečných mělčin bohužel i mračny turistů. Za opravdovou romantikou se na jihozápadě Kréty dnes už musí jinam!
Na palubě naší výletní lodi panovala při zpáteční cestě uvolněná atmosféra. Bylo nás několik stovek, přesto bylo ještě všude dost volného místa a na nic se nestály fronty. Vše zde fungovalo perfektně, včetně prodeje jídla i dalšího občerstvení. Jidlo na lodi bylo na řecké poměry nezvykle levné, a nezvykle rychle probíhal i jeho výdej. Kdyby fungoval řecký stát podobně jako život na palubě této lodi, význam slova krize by pro Řeky zůstával ještě dlouho pouze v rovině teoretické! Z ampliónů duněla při zpáteční plavbě ryčná hudba, turisté se dobře bavili a pořizovali poslední snímky z vydařeného výletu. A my dva jsme se už zase těšili na klid, čekající nás následujícího dne na naší oblíbené turistické trase E4!
