Barevné KONTRASTY podruhé
Barevných kontrastů se dá především s letněnými sukulenty vytvořit nepřeberné množství. Dnešní článeček je ale o tom jak zvýraznit rostlinu v případě, že je v misce zasazena pouze ona jediná. A věřte, že některé druhy sukulentů to nutně potřebují, protože jinak si jich v nádobě ani nevšimnete. U jiných se zase jedná třeba jen o ryze praktickou záležitost.
Typickým příkladem je Sinocrassula yunnanensis z daleké Číny. Její drobné listy získají na plném slunci téměř černé zbarvení, takže malé bochánky těchto rostlin zasazené s klasickém substrátu s příměsí písku se v květináči stávají takřka neviditelnými. Kytička je to sice moc hezká, ale co s ní, když není vidět? Protože ji pěstujeme už hodně dlouho, ani jsem si to nikdy neuvědomoval. Připomněl mi to až jeden zákazník v naší letní prodejně z jihlavské ZOO, který se mne při pohledu na květináč se zmíněnou rostlinou opatrně zeptal „jestli tam taky něco je?“. Od té doby Sinocrassula yunnanensis už jen na světlém podkladu! 
Je to ale fakt lepší pohled na kytku, která mi vždycky připadala krásná a zajímavá i bez obsypání droboučkými kamínky nebo světlými oblázky. Zabírá to bez rozdílu zda je rostlina maličká jako ta na úvodní fotografii, nebo jich je v misce celý trs jako na snímku následujícím.
Samozřejmě kontrast funguje i opačně. Světlé rostliny zvýrazní tmavší okolí také docela spolehlivě. Zkuste pěstovat třeba Sedum clavatum na světlém podkladu a je po efektu rostliny, pokud tedy zrovna nekvete. Samozřejmě se nabízí jednodušší varianta jejího ponechání v normálním tmavém substrátu bez jakýchkoliv přízdob, což v praxi samozřejmě většinou také provozujeme. Jenomže když chci mít misku vysazenou pro vlastní potěšení, tak proč i tak hezkou rostlinu ještě trochu nezvýraznit? 
Zvláště když ji čeká pobyt na čerstvém vzduchu v drsném podnebí naší Vysočiny. Jakmile se tady spustí prudký déšť, ocitne se tmavý substrát rázem i mezi bělostnými listy s voskovitým potahem a veškerý efekt je v háji! Takže pro krásu rostlin i klid duše raději třeba tak jako na poslední fotografii.
Opět se tedy vracíme k tolikrát už diskutovanému prapůvodnímu důvodu, proč jsme vlastně sukulenty či jiné rostliny začali pěstovat. Protože nám připadaly a připadají zvláštní a krásné, a my jsme je chtěli mít ještě o trošičku krásnější. Nechceme z toho dnes po těch letech úplně slevit jenom proto, že jich pěstujeme hodně! Proto si ty své čas od času podle možností trochu načančáme k obrazu svému a snad i ku prospěchu jich samotných.
