JARNÍ STROMEK z nouze
Crassula cv. Springtime má jaro přímo ve svém pojmenování a co se týče přesného načasování květů právě na toto období, je na ni absolutní spoleh. Rok co rok se její růžové kvítky otevírají na přelomu února a března. Když se později z nádherných polokulovitých květenství na koncích větví začne vytrácet ono výrazné růžové zbarvení, víme že opravdové jaro už je za dveřmi. Zima se sice někdy cuká, to ona umí, ale když odkvétá 'Springtime', s jarem už můžeme najisto počítat!
O pěstování tohoto mimořádně zdařilého křížence jsme psali už v samých počátcích existence našeho webu v příslušné rubrice (Pěstitelská praxe/28.1. 2008), a občas se její fotografie i zmínky o ní objevily i v dalších článcích. Tentokrát je to tak trochu o tvarování, ale vlastně spíše netvarování, protože tahle kytka k němu není zrovna ideální. Jenomže okolnosti kolikrát způsobí, že vlastně z nouze vznikne něco docela zajímavého. V případě 'Springtime' to bylo loni zjara něco vzdáleně připomínající stromeček.
K jeho vzniku nejprve přispěl nedostatek času, abychom přerostlé a zestárlé rostliny stačili nařízkovat. Na koncích vyholených dřevnatých větví poté živelně narůstaly nové větve, a tak jsme událostem ponechali volný průběh a jednu z těch rostlin na podzim zasadili do keramické misky od neznámé dárkyně, o níž jsme se v minulosti už také zmínili (Sukulentní maličkosti/6.12. 2014) v souvislosti s úplně jinou tlusticí. Už při jeho vzniku nám bylo jasné, že se nejedná o trvalou hodnotu, že je to takový stromek jen pro krátkodobé potěšení.
Při tvarování tlustic by si měl pěstitel uvědomit, co vlastně od výsledku svého počínání očekává. Většina drobnolistých druhů časem zestárne a „vyžije“. Jejich stonky zdřevnatějí natolik, že už je nelze do nekonečna krátit v očekávání dalšího zahušťování koruny. Pokud se chce s výsledků své práce a tvarovacího úsilí těšit třeba i celá desetiletí, pak nechť zvolí některý ze stromových druhů, nejlépe klasickou Crassula ovata nebo některý z jejích kultivarů. Tam lze zmlazovací řezy provádět prakticky kdykoliv, navzdory věku rostliny. To ale rozhodně není případ 'Springtime'.
Její listy jsou těžké, a časem svou hmotností stonek naklánějí do strany. Větví po řezu nikdy mnoho nenadělá a odspodu prosychající stonky už zpravidla znovu neobrůstají. Rostlina na úvodních dvou snímcích bude letos zjara nemilosrdně rozporcována a její torzo skončí na kompostu, protože k svému účelu matečnice už nebude použitelné. I krátkodobé a pomíjivé radosti ale k pěstování sukulentů patří. Existuje spousta rostlin k tvarování mnohem vhodnějších, takže tento počin z nouze zůstane pouze pokusem ojedinělým. Radujme se raději nadále spíše z těch nádherných květů, zvěstujících nám neomylně příchod opravdového jara!