JEMNÉ TÓNY opravdového léta
Letošní jaro se příliš nevydařilo, a léto jakoby se nám i našim sukulentíkům snažilo vše vynahradit. Jeden červencový den za druhým je nebe modré, jen čas od času přizdobené nádhernými obláčky. Dny jsou dlouhé, slunečních paprsků hojnost a noci ještě stále příjemně chladivé. A k tomu téměř každé ráno rosa, vytvářející na voskem pokrytých listech letněných sukulentů tisíce droboulinkých kapiček. Sukulenty na tento způsob léta reagují nejenom zářivými barvami, ale i pestrou paletou těch jemnějších tónů, jinak jen těžko rozpoznatelných. Letněné sukulenty na svých listech ukazují úplně jiné odstíny, než ty pěstované pod sklem, za okny a všude tam, kde jsou šizeny o střídání vysokých a nižších teplot, blahodárnou ranní rosu a čerstvé povětří. V červenci roku 2013 tedy dvojnásob platí ono již mnohokráte vyřčené „chvála letnění“!
Třeba taková Crassula muscosa f. variegata (obr.č.1-2), jejíž droboučké lístky s částečnou ztrátou chlorofylu se během posledního měsíce zbarvily hned do několika odstínů růžové, béžové až červenohnědé.
Nejkrásnější jsou večer, když slunce zapadne za obzor, a ony dostanou svoji pravidelnou večerní dávku vody z konvičky, která jim alespoň částečně nahrazuje letní deštík. Ten je snad tím jediným, co tomuto způsobu léta chybí k úplnému ideálu, protože co si budeme povídat, čerstvá voda z nebe spadlá a zdravý vzduch po dešti mají na rostliny sukulentní vliv doslova zázračný!Podobně jemné zbarvení listů má i nakvétající Crassula elegans (obr.č.3). Je nádherná a půvabná zároveň, přesně jak zní v překladu její druhové jméno. Chvilku do růžova, pak zase více do červena, se stonky hustě porostlými listy s nádherným zdobením na povrchu, připomínajícím jemnou práci mistrů šperkařů. Je nádherně kompaktní, protože přirůstá zvolna, a má k tomu dostatek sluníčka i vody, kterou jí v takovém počasí můžeme podávat dle vlastního uvážení v malých dávkách a docela často.
Z jemných sukulentních odstínů čeledi Crassulac
eae si vysazujeme i společné mísy (obr.č.4), v nichž zcela chybí ostré tóny červené, protože by v té decentní společnosti působily jako pěst na oko. Fialové tóny se venku zanedlouho mění v růžové. To je případ známé Echeveria 'Perle von Nürnberg“, nebo méně známého, ale v naší sbírce velice oblíbeného křížence Graptoveria 'Debbie', rostoucího ve společné míse hned vpravo vedle trojice zmíněných echeverií. Jeho křehké listy (při pěstování ve skleníku nebo za oknem) se pod širákem velice záhy přestanou odlamovat při každém sebemenším dotyku. Přitom ale zmohutní, ztěžknou a jejich barva se během českého léta mění hned několikrát. Na druhé straně od růžových echeverií roste malá kolonie rostlin Pachyveria 'Glossoides', jejichž zbarvení je obtížně popsatelné, protože se také neustále mění v závislosti na počasí. Cotyledon undulata v pozadí si urdžuje bílou barvu listů za všech okolností, a u některých typů této africké rostliny z čeledi Crassulaceae se navíc zbarvují zvlněné okraje listů do vínově červené! Přední část misky tvoří Echeveria elegans (vlevo), která bývala za mého dětství ozdobou takřka všech českých parků, kde tvořila okraje pestrých květinových výsadeb jako tzv. lemovka. 
V Jihlavě na tehdejším Rudém náměstí to samozřejmě nejčastěji bývala hvězda před pomníkem rudoarmějců, jejíž cípy však během každého léta doznaly značných trhlin, protože chtiví občané na pietu příliš nehleděli a odnášeli si tu mexickou nádheru na své zahrádky (považujíce ji nejspíše za druh netřesku), kde jim pak samozřejmě hned první zimu vyzmrzla! Vedle ní je v popředí ještě Echeveria runyonii 'Topsy Turvy', kompaktní kultivar s nádherně zprohýbanými listy a zářivými letními květy.
Na jemných odstínech nejsou tolik znát výkyvy počasí. Patrné to bylo během červnových veder, kdy nám červené rostliny doslova bledly před očima, a během několika dnů bylo i nádherné jarní zbarvení spousty dalších sukulentů pryč! Jemné odstíny vytvářejí především rostliny se silnou voskovou vrstvou na povrchu listů. Právě díky ní jejich zbarvení odolává výkyvům počasí mnohem lépe! Právě proto mám ty jemné odstíny béžové, bílošedé, lehce namodralé nebo růžové nejraději. Je v nich ta uklidňující stálost, dávající zapomenout na rozmary počasí, kterých jsme si letos již užili měrou vrchovatou!
