sukulenty.estranky.cz

Hezkých a zároveň účelných nádob na pěstování sukulentů není nikdy dost. Především proto, že většina pěstovaných sukulentů je drobnějších rozměrů, zatímco většina nabízených keramických nádob je rozměrů příliš velkých. V mnoha případech proto používáme menší bonsajové misky, které jsou sice často opravdu hodně mělké, což je ale pro pěstování sukulentů vlastně výhodou. Vřele doporučuji pěstitelům, kteří ještě nemají úplně jasno se zaléváním. Utopit sukulenty v takových keramických miskách bývá od jara do podzimu opravdu těžký úkol! Sehnat ovšem klasické keramické květináčky v menších rozměrech je úkol téměř nadlidský!
Už několik let pěstujeme sukulenty v malých květináčcích z pálené hlíny, které mají silné stěny, nevejde se do nich příliš substrátu, a rostliny v nich zasazené nakonec vypadají docela hezky. Jedinou jejich nevýhodou je, že na nich voda po nějakém čase vytváří nepěkné mapy, které nelze úplně odtranit! Za mnohem větší nevýhodu lze považovat skutečnost, že poslední dobou zcela vymizely z obchodů, a nedaří se nám jejich výrobce nalézt ani na internetu! A tak nezbývá než sázet do toho mála, co nám ještě z minulých let zbylo!
Potěšilo mne tedy nesmírně, když se na druhé straně telefonu ozval hlas pana Lothara Bönische (viz „Sbírky našich přátel“). Oznamoval sice, že s největší pravděpodobností zastaví svoji výrobu keramických misek, ale zároveň mne ujistil, že nějaké zásoby se v zákulisí jeho skleníku v Žacléři docela určitě najdou. Zatímco u nás vládlo na přelomu října a listopadu inverzní počasí a vše bylo zahaleno mlhou, pohledy webkamer a zprávy od přátel jasně hovořily o tom, že na severu je všechno jinak! A tak jsme spojili příjemné s užitečným. Uvědomili jsme si při tom, že u Bönischů jsme už zase celé tři roky nebyli!
Přivezli jsme odtud bedničky s keramickou drobotí všech možných barev i tvarů, pokrytou glazurami jemnými na dotek a příjemnými na pohled, nebo naopak glazuru zcela postrádající. Těšil jsem se na jaro, až do nich začnu zázet droboť sukulentní, ale nakonec jsem to čekání psychicky nevydržel. Týden po návratu jsem jich alespoň několik začal plnit substrátem a kytičkami. Věděl jsem, že jim to bude v keramice z krkonošských strání moc slušet, ale chtěl jsem se o tom raději hned přesvědčit na vlastní oči!
Mezi tradičními bonsajovými tvary byly i klasické kulaté květináčky nejrůznějších barev a odstínů. Jejich vnitřní průměr je 5cm, a když se květináčky naplní substrátem až téměř po okraj, vejde se ho do nich 4cm vysoká vrstva! Lesklý povrch je snadno umyvatelný, a na dně mají velký odtokový otvor. Sukulentíkům to v nich opravdu sluší!
Zbytek jich leží dole pod skleníkem pečlivě uschován v krabičkách. Občas se v nich přehrabuji, hladím jejich glazuru a těším se na jaro, které je zatím stále tak proklatě daleko. Na červené květináčky bez glazury ale určitě nezanevřu. Substrátu se do nich vejde ještě o trochu méně, a maličkých čekatelů na hezčí domov je ve skleníku habaděj! Pro milovníky našich miniaturek v jihlavské ZOO dobrá zpráva na závěr. Přivezli jsme spoustu keramických minikostiček (2,5x2,5cm), v nichž s oblibou kupují sukulenty nejenom děti, ale překvapivě především dospělí. Vždyť i maličkosti potěší v tom velkém světě!
Nakvétající Trichodiadema densum na úvodním snímku je zasazena do květináčku bez glazury, jehož vnitřní průměr je čtyři centimetry! Následuje pětice sukulentíků v keramických květináčcích z dílny Lothara Bönische. Vzadu zleva: Echeveria 'expatriata', Peperomia graveolens a Kalanchoe humilis, před nimi Monanthes muralis a Crassula 'Ivory Pagoda'. A ještě trojice z nich na třetím obrázku v hnědých květináčcích různých odstínů. Monanthes polyphylla na závěrečné fotografii z května loňského roku je zasazena do keramické pidimisky o rozměrech 25x25mm. Desetikoruna vedle ní má stejný průměr!