sukulenty.estranky.cz

Rostlina na některých fotografiích v tomto článku vcelku dokonale naplňuje jeho titulek. Polovina její koruny se tváří jako mrtvá, a přitom je „mrtvá“ jenom napůl! U sukulentů se často stává, že něco na první pohled vypadá úplně jinak, než ve skutečnosti je. Platí zde ono okřídlené, že zdání klame!
Není tomu tak dávno, co rostlina Aeonium sedifolium vypadala docela zdravě a normálně, a byla i vcelku pohledná. V této podobě ji , můžete vidět na úvodním obrázku, pořízeném někdy na počátku zimy roku 2009. Aeonium sedifolium se v našich podmínkách tou dobou pozvolna ukládá k umělému zimnímu spánku (zatímco v přírodě se zrovna dostává do plného růstového tempa!), během něhož rostliny zaléváme opravdu jen symbolicky. Díky tomu se postupně zmenšují jejich listové růžice na vrcholcích větví. Při delším suchu mohou být v předjaří už sotva poloviční, než byly ještě na podzim. Někdy se také stává, že rostlina upadne do poněkud delšího spánku, než jaký jsme původně plánovali, a vůbec se nemá k probouzení. Z jejích kdysi sytě zelených vrcholů zůstanou pouhá torza, protože rostlina mezitím v boji s dlouho trvajícím suchem postupně obětovala většinu svých válcovitých listů s lepkavým povrchem.
Něco podobného se přihodilo i s rostlinou, o níž je tento článek. Spíše by se ale slušelo napsat s rostlinami. Teprve během jejího zvláštního chování jsem si uvědomil, že se jedná o dvojici rostlin vzájemně prorostlých takovým způsobem, že budí dojem rostliny jediné! V praxi se to většinou stává při zakořeňování řízků a jejich následném sázení. Dva zakořeněné řízky se zdají být příliš malé na samostatný květináč, a tak je zasadíme společně s představou určité dočasnosti. Při dalším přesazování už je od sebe nelze oddělit bez násilí, a tak je prostě necháme pohromadě i nadále. A také se často stává, že kmínky takových rostlin opravdu vzájemně prorostou! Nějak tak tomu bylo patrně i v tomto případě. Dokud obě části rostliny prožívaly svá období růstu a vegetačního klidu shodně, ani jsem si neuvědomil, že se jedná o dvě rostliny se samostatným, ale vzájemně již dokonale propelteným kořenovým systémem, a jedním tenkým spojením (srůstem) kmenů. Zjara roku 2011 se probudila k životu pouze jedna část někdejší kompaktní koruny. Jak narůstala, svou vahou vychýlila celý stromek na jednu stranu, což s ohledem na mělký kořenový systém Aeonium sedifolium není zase nic tak neobvyklého. Nepomohly ani zdřevnatělé vzdušné kořeny, vypomáhající rostlině se stabilitou v úpatí kmene. Celé další období zdánlivě mrtvá část i nadále chřadla, ale zbytky listů na vrcholech větví mne utvrzovaly, že to rostlina ještě úplně nevzdala!
Na přelomu ledna a února každoročně nastává znovu období, kdy se vrcholy Aeonium sedifolium z umělého spánku probouzejí a po nějakém čase se na nich objevují i nenápadné zárodky budoucích květentsví. „Mrtvá“ polovina stromku už byla několik měsíců předtím zcela bez listí, ale nyní se zdá, že začala znovu bojovat! Na několika místech se vrcholy zdánlivě již mrtvých větví konečně po dlouhé době zazelenaly! Je to samozřejmě jenom začátek, a slabší polovina „dvoustromku“ ještě nemá ani zdaleka vyhráno.
Ani předtím jsem neuvažoval, že bych „mrtvou“ polovinu stromku odstranil. Snad jen v případě, že by jeho slabší část ohrožovala zdraví celého stromku, což se zatím v žádném případě nedělo. Už jsem se ale pomalu smiřovat s tím, že budeme mít ve skleníku (a v létě venku) stromek s mrtvým dřevem.
Možná by jste se divili, jak se na kousek „mrtvého dřeva“ nadřou opravdoví bonsajisté, a kolik nejrůznějších nástrojů k tomu potřebují! Sledoval jsem na internetovém videu, kolik úsilí jsou schopni vynaložit, aby se jejich stromek v míse zdál být starší než ve skutečnosti je! Tvůrci opravdových bonsají mají přísná pravidla a mnohdy i velice drsné metody. Sukulentáři to mají s tvarováním svých rostlin mnohem svobodnější a s podstatně méně drastickými zásahy do života rostlin. Výsledky tvarování sukulentů se však přesto dostavují ve většině případů mnohem dříve, než u bonsají opravdových.Zvláštní stromek s dvěma zcela odlišnými polovinami koruny půjde i letos ven, jakmile to jarní počasí jen trochu dovolí. Ještě předtím ho ale přesadím do čerstvého substrátu a trochu narovnám jeho kmen. Pokud se zdravější část koruny rozhodne zjara vykvést, určitě se ještě nějaký obrázek této rostliny na našem webu objeví!
A když budeme mít trochu štěstí na své jarní cestě po ostrově Tenerife, mohli bychom k němu přidat i nějaké obrázky Aeonium sedifolium s přírody. Minule jsme se na přírodní stanoviště této nádherné rostliny nedostali, což hodláme letos zcela určitě napravit. Aeonium sedifolium obývá pouze malé území na severozápadě ostrova (v pohoří Teno), a ještě jedno podobně malé území na ostrově La Palma. Předpokládám, že mrtvého dřeva A. sedifolium bychom tam mohli vidět opravdu hodně. Necháme se překvapit!
Na úvodním snímku z roku 2009 je „dvojstromek“ ještě v plné parádě. Na druhém je zachyceno jeho úpatí i se zdřevnatělými vzdušnými kořeny a srůstem obou rostlin hned nad nimi. Následuje dvojice snímků se zdánlivě mrtvou polovinou koruny z loňského září a prosince. Poslední fotografie byla pořízena na počátku letošního února, a je z ní již patrný náznak nového života!