sukulenty

Pokud sázíme pestrobarevné směsice nejrůznějších druhů sukulentů do společných nádob, tak vždy s vědomím jejich sezónního využití. Pestré barvy většiny z nich beztak vydrží v plné intenzitě jen do konce podzimu, a kompaktní tvary rostlin vezmou za své během dlouhé zimy s krátkými dny a minimem slunečních paprsků, takže většinu z nich v tomto období zmladíme a použijeme k dalšímu množení a pěstování. Tomu podřizujeme i způsob vysazování rostlin.
Existují dvě možnosti. Tou první je méně rostlin, které jsou v míse od sebe odděleny kameny. Pokud má taková výsadba vypadat pěkně a přirozeně, měly by rostliny zabírat většinu plochy nádoby. Při tomto způsobu je zároveň velice snadné zalévání konví na kameny, z nichž se voda přirozeně rozlévá k okolním rostlinám. Větší rostliny mezi kameny vysazujeme jednotlivě, menší ve skupinkách. Kameny trochu brzdí jejich příliš živelný nárůst, ale v případě deštivého a teplého letního počasí beztak do podzimu takřka zmizí pod rostlinami.
Druhou možností, o které je tento článek především,  je vysazování většího množství rostlin na úkor kamenů. Protože se jedná o sezónní záležitost, a sukulenty většinou nejsou v růstu žádnými velkými rychlíky, můžeme rostliny zjara sázet blízko sebe a vyplnit jimi drtivou většinu prostoru v míse. Je to odlišný způsob, než jaký používají skalničkáři při svých výsadbách. Ti své rostliny vysazují s určitou dlouhodobou vizí, která se díky rychlejšímu  kobercovitému nárůstu většiny skalniček (včetně těch sukulentních) stejně naplní vcelku brzy.
Nemusíme se tedy bát, že by se rostliny od jara do podzimu v míse navzájem udusily. Do jejích středových partií dokonce sázíme druhy výrazně robustnější než je zbytek ostatních. V té tlačenici, která v míse nastane při prvních vydatnějších deštích, se při tomto způsobu sázení beztak nemají příliš kam roztahovat. Každý ze sukulentů si své místečko ve společném přechodném bydlišti uhájí, a ty menší po okrajích se v případě nutnosti trochu vykloní. Místa okolo mísy bývá venku na zahradě vždycky dost.
Důležitou podmínkou všeobecné spokojenosti (pěstitelovy i samotných rostlin) je výběr vhodných druhů rostlin s přibližně stejnými nároky. V případě čeledi tlusticovitých (Crassulaceae) můžeme vysazovat do společných nádob prakticky vše s výjimkou naprostých drobečků, jakými jsou rostliny rodů Villadia, Monanthes nebo jednotlivci z jiných rodů (např. Sinocrassula densirosulata). A samozřejmě je nepříliš efektivní sázet do letněných mís druhy s extrémně měkkými listy, které se snadno stávají příjemným oživením jídelníčku nejrůznějších druhů plžů (např. Sedum hintonii nebo zmíněné rostliny rodů Monanthes či Sinocrassula).
Při zalévání společných nádob používáme dvou způsobů. Tím prvním, a nejvíce používaným, je večerní zálivka konví shora přímo na rostliny. Tuto variantu používáme v případě teplého počasí s perspektivou rychlého oschnutí rostlin. Druhou možností je zalévání po obvodu mísy, kde jsou naskládány oblázky, jejichž prostřednictvím se voda dostává ke kořenům rostlin. Tento způsob se vyplatí použít v případě chladnějšího počasí zjara a na podzim, kdy voda stojící příliš dlouho na listech nebo v růžicích může spůsobit i hnilobu rostlin. Nebezpečí hrozí především v případě, že je výrazněji porušena voskovitá vrstva na povrchu jejich listů (např. v důsledku naší předchozí neopatrné manipulace).
Co se týče vlastní zálivky, snažíme se aby rostliny vodu dostávaly alespoň jednou týdně. Někdy za nás sice  zálivku provedou vyšší mocnosti přímo z nebe, jindy se ale musíme přičinit sami. Občas se ovšem stává, že rostliny dostanou vodu mnoho dnů po sobě v takovém množství, jaké by od nás nikdy nedostaly. Venku je ale všechno jinak než ve skleníku nebo za oknem bytu. Vítr a sluníčko umějí společnými silami substrát vysušit neuvěřitelně rychle, a společně vysázené rostliny jsou samozřejmě také vydatnými odběrateli vody. Na druhou stranu je výhodou společných výsadeb ve větších nádobách jejich dlouhodobá odolnost proti suchu. Substrát nevysychá tak rychle jako v malých květináčcích, takže rostliny mají ještě dlouho po zálivce nebo dešti stále z čeho brát.
Na těchto pestrobarevných sukuletních společenstvích se mi líbí neustálé proměny, jimiž během jediné sezóny procházejí. Zjara kvetou jiné rostliny než v létě nebo na podzim (i podle toho můžeme jednotlivé druhy vybírat), a téměř všechny procházejí během relativně krátké doby mnoha barevnými proměnami, jaké můžete vidět na úvodní trojici snímků. Už aby se nám zase podobné pohledy začaly naskýtat.
Obr.č.1 - Loňský duben byl pro sukulenty nevídaně štědrý na sluneční paprsky, jejichž přičiněním se v tomto období barvy sukulentů doslova měnily před očima. Znát to bylo především na Sedum rubrotinctum 'Aurora' v popředí. 
Obr.č.2 - Pak přišlo nezvykle dlouhé období dešťů, během něhož naše letněné sukulenty dostaly vody jako nikdy předtím. Na konci července to na nich ještě stále bylo vidět! Dost za tu dobu zmohutněly, a některé z nich docela výrazně. Zatímco na úvodním snímku se ještě chystala kvést fialová Echeveria 'Perle von Nürnberg' uprostřed mísy, v červenci se už v téže fázi nacházely její sousedky po obou stranách (E. runyonii 'Topsy-Turvy' a Pachyveria 'Blue Mist' ) i drobnější Graptopetalum pachyphyllum v jednom z rohů mísy. Oprávněnost svého jména začalo plnit Graptosedum 'Bronze' na pravé straně misky. Jinak ale uprostřed léta většina rostlin každoročně trochu ztrácí výrazné jarní barvy.
Obr.č.3 - Ty se začínají znovu vracet až s příchodem podzimu. Na počátku září už začínala kvést zmiňovaná pachyveria a objevily se i nádherné květy Graptopetalum pachyphylum. Rostliny už se do mísy takřka nemohly vejít. Výrazné podzimní zbarvení konečně začalo získávat žluté Sedum nussbaumerianum.
Obr.č.4 - A ještě jsme v září. Přes utlačování svými sousedy, chystá se trochu opožděně kvést také Echeveria runyonii 'Topsy-Turvy“.
Obr.č.5 - Rozkvetlá Pachyveria 'Blue Mist' s „bronzovým“ graptosedem v popředí. Společně osázená mísa v tomto období nabízela množství podobných pohledů!
Obr.č.6 - Na závěr ještě jednou stejná mísa v polovině září na naší tradiční výstavě v Muzeu Vysočiny ve společnosti dalších letněných sukulentů a jejich barevných kombinací.