sukulenty

Když jsem se sukulenty začínal, chtěl jsem aby pokud možno co nejrychleji rostly a já se mohl pochlubit velkými exempláři, tak jak tomu bývá třeba u kaktusářů. Velice záhy jsem ale pochopil, že u ostatních sukulentů je všechno trochu jinak. Rostou rychleji (většinou), a v krátké době zabírají spoustu místa. A také rychle stárnou, takže je lepší je čas od času zmladit a mít kytky zase hezké, což u kaktusů pochopitelně dost dobře nejde.
Pak přišlo tvarovací období, kdy jsem zase chtěl mít stromeček ze všeho, co si jen trochu dalo říct. Jakmile se objevil sebemenší náznak větvení, už jsem kytku cpal do keramické misky a v ní se jí snažil dále tvarovat už jen krácením vrcholků větví. Jenomže výsledek veškerý v nedohlednu, a tvar koruny většinou jakbysmet!
Začal jsem tedy raději pěstovat rostliny v normálních květináčích, aby rychleji přirůstaly, čas od času při tom zkrátil jejich větve, a teprve když vypadaly jako stromek, putovaly do hezké misky či jiné nádoby odpovídající velkosti. Byla to o poznání rychlejší a efektivnější cesta.
Jak stárnu, v mnoha ohledech jsem trpělivější, ale co se kytek týče, chci proces tvarování naopak ještě urychlit! A jsem u toho, proč jsem se rozhodl podělit se s vámi o tvarování rostlin v takzvaném zkráceném režimu, což je obdobné jako třeba projednávání zákonů ve zkráceném řízení ve sněmovně či senátu. Když nic jiného, trochu času k dosažení stejného výsledku nebo cíle tímto způsobem ušetříte rozhodně.
Zkusme si tedy realizaci takového zrychleného tvarování ukázat na příkladu drobnolisté formy známé tlustice Crassula ovata. Máme několik starších rostlin, z jejichž větví čas od času odebíráme podle potřeby vrcholové řízky k dalšímu množení. Rozhodl jsem se tedy jednoho dne, že namísto krátkých konců větví budu řezat rovnou větve celé a následně je také zakořeňovat. Po takovém radikálnějším řezu sice nějaký čas trvá, než se koruna tlustice znovu zaplní, ale má to i své výhody. Čím do staršího dřeva totiž řežeme, tím více nových výhonů v okolí řezých ran následně vyraší. A přirůstají mnohem rychleji, protože mají z čeho brát sílu. Stará rostlina je neuvěřitelnou zásobárnou živin a vody, kterou samozřejmě ještě sám ořezaným rostlinám dodávám ve zvýšené míře oproti normálu!
Když se tak stane, s trochou představivosti lze právě v takto obrůstajících větvích po nějakém čase vcelku snadno nalézt budoucí stromečky. Stačí odříznout libovolně dlouhý kousek obrůstající větve i s mladými výhonky a strčit jej na pár dnů do pertlitu. Malé stromečky zabořím do suchého pertlitu okamžitě po odříznutí, a perlit navlhčím teprve o několik dnů později. Když je teplo, kořeny se objeví třeba už za týden nebo deset dnů. Jakmile pozoruji náznak mladých kořínků v okolí řezu, okamžitě budoucí stromečky sázím do normálního substrátu, a následně postavím na několik dnů na přistíněné místo dole pod parapetem. Každý den zasazené řízky trochu pokropím vodou, a s nimi samozřejmě i substrát. Po týdnu už většinou putují na plné slunce.
Pokud zrovna panuje teplé počasí, malé stromečky samozřejmě i letníme. Právě na čerstvém vzduchu a dešti získají jejich listy nádherné zbarvení a zdravý lesk, způsobený sílící voskovitou vrstvou na jejich povrchu. Zatímco u některých rostlin způsobuje struktura vosku výrazný povlak, který známe jako ojínění například i u švestek, u tlustice C. ovata se přítomnost vosku projevuje výrazným leskem, podobně jak je tomu třeba u jablek! Někomu tak dokonce mohou svým vzhledem stromečky připadat nepřirozené, jako jednomu pánovi, který si je prohlížel za sklem naší miniprodejny v jihlavské ZOO. Zrazoval pak svoji paní od jejich koupě, a trval na svém, že jsou umělé! Nemám mu to za zlé, protože mohl nedávno předtím spatřit ve výlohách květinářství jejich holandské příbuzenstvo, živinami a nedostatkem světla už opravdové tlustice připomínající jen velice vzdáleně!
Teprve když malé stromečky vypadají podle mých představ, přesazuji je do keramických misek odpovídající velikosti. Už při řezání větví z mateční rostliny přitom pamatuji na skutečnost, že část budoucího kmínku padne na stabilní (tj. hlubší) zasazení v misce, takže větve raději řežu o kousek delší než bude kmínek budoucího stromečku! 

Mezitím už obrůstají staré rostliny, z jejichž vrcholů stromečky pocházejí. Nových větví na nich samozřejmě vyrůstá o mnoho více než těch původních, takže vytvářejí hustou spleť. Nejprve ponecháme nárůstu nových výhonů nějaký čas volný průběh. Pokud některé odstraňujeme, tak nejprve ty, které vyrůstají přímo na kmeni nebo dalších starších partiích stromku, protože by kazily jeho budoucí tvar i celkový vzhled. Ostatní větve mezi sebou svádějí boj, a jen ty nejsilnější nakonec rostou na úkor ostatních, které buď samy zakrní, nebo je později jako neperspektivní odstraníme my.
Máme tedy namnoženy dobré základy budoucích stromečků, a původní rostlina navíc získá mnohem kompaktnější tvar koruny než byl ten předchozí! Vše přitom v relativně krátkém časovém období. Pokud tedy máte starší tlustici s přerostlými větvemi, můžete zkusit něco podobného. Zásahy do starších partií rostlin nepřinášejí žádné riziko. Jediným pravidlem, které bychom měli dodržet, je nepolévat řezné rány na původní rostlině vodou dokud se dokonale nezahojí!
Máme tedy stromky malé i větší, a záleží jen na nás, jak s nimi nadále naložíme. Můžeme z nich teď jen pozvolna odstraňovat vše nevyhovující, nebo za nějaký čas znovu opakovat totéž, o čem se píše v tomto článku. Díky své odolnosti jsou tlustice k podobnému počínání  jako stvořené, a na rozdíl od mnoha jiných sukulentů jim obnova koruny netrvá příliš dlouho.
Rostlina na úvodním snímku zažila zkrácení vrcholů nedávno. Přesto je z ní už co řezat, jak vidno z fotografie druhé. Na té třetí je část odebraných řízků, a na čtvrté torzo původního stromku. Následuje trojice snímků malých stromečků ze zakořeněných řízků, již zasazených v malých keramických miskách a vystavených nějaký čas účinkům slunečních paprsků a deště. Na poslední fotografii je jedna ze starších rostlin, obrůstajících po radikálním řezu. Dva spodní výhony budou co nevidět odstraněny, ostatní pak svedou boj o své místo na slunci.Už zjara z té rostliny zase bude docela hezký stromek!