Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sukulentní DROBNOSTI

20. 3. 2011

p1020318.jpgNaše sukulenty přesazujeme průběžně po celý rok, ale nejvíce samozřejmě v předjaří. Protože jich máme hodně, a místa málo, zimu mnohé přežívají ve společných nádobách, a teprve zjara se stěhují do vlatních květináčků. V nich se pak teprve vydají na své letní stanoviště nachytat výraznější barvičky, a taky trochu poporůst na čerstvém povětří. Přesazuji celkem rád, ale všeho moc škodí. Někdy je to krutý stereotyp, z něhož hledám vysvobození v podobě vymýšlení nejrůznějších blbůstek pro vlastní potěchu. Dobře vím, že za měsíc na něco podobného už nebude ani pomyšlení, protože jiné, a mnohem důležitější práce s rostlinami bude nad hlavu. A tak vznikají všelijaké takové sukulentní drobnůstky, které třeba za krátký čas vezmou za své, protože rostliny povyrostou rychleji než jsem čekal, nebo se ten výtvor zalíbí někomu z našich letních návštěvníků a odveze si jej domů.
Letos jsem přesazoval maličké rostliny Pachyphytum oviferum, množené loni z jednotlivých listů. Byly tak malé, že na samostatný květináč to ještě nebylo, a tak jsem přemýšlel co s nimi. Nakonec zvítězila kulatá keramická miska s modrou glazurou a pestré kamení, nasbírané kdysi na pláži některého z řeckých ostrovů, které jsme na svých cestách v minulosti navštívili (nejbohatší byl v tomto ohledu zatím jednoznačně Zakynthos!).
Všechno dohromady trochu ladí, a maličká pachyfyta se mezi tu směsici docela hodí! Jenom vosku ještě na svých listech nemají co by mít měly, a dost možná, že část ho má na svědomí i moje vlastní neopatrnost při manipulaci s nimi. Jarní slunce a chladná rána na Vysočině to ale rychle napraví! A jakmile přestane mrznout, půjdou rostlinky pod širák, kde je jim nejlépe. Jejich odolnost proti rozmarům počasí máme dlouholetou praxí vyzkoušenou. Také placaté oblázky po prvním dešti prokouknou, a voda se po nich snadno a rychle dostane kde je jí nejvíce třeba!
p1020295.jpgDvojice kristát na druhém snímku tvoří zajímavý celek. K jejich sesazení mne vedl především obloukovitý tvar té zelené, která je hřebenovou formou nějakého křížence rodů Pachyphytum a Echeveria (Pachyveria). Přímo se nabízelo vsadit do té hluboké zátočiny, kterou vytváří její hřeben, něco tvarově i velikostí odpovídajícího. Druhá kristáta (zřejmě echeverie) tam zapadla vcelku dokonale, jako by tam ještě donedávna rostla. V obou případech se jedná o rostliny mimořádně otužilé, snášející plné slunce i déšť, a zároveň pomaleji rostoucí. Je tedy předpoklad, že ve společné nádobě nějaký čas vydrží! A kdyby se jaro a léto nějak extra vydařily, a žardinka již nestačila, vždycky se dají přesadit do větší. S letněními sukulenty máme v tomto ohledu velice dobré zkušenosti, protože rostliny, kameny i substrát brzy vytvoří kompaktní celek, který lze jako celek i vcelku snadno přesadit, aniž bychom museli čímkoliv z té kompozice pohnout. Stačí vzít obrácenou lžíci a zabořit ji na některém místě při okraji misky, a celý její obsah jako jeden kus přenést do nádoby jen o trochu větší!
p1010055.jpgA  do třetice něco vyššího, protože až dosud jsme byli stále jen blízko u země. Dvě v jednom, dalo by se říci o tlusticích, zasazených dočasně ve společné misce. V obou případech se jedná o druh Crassula perforata, jen v trochu odlišném provedení. Vyšší rostlina vlevo je f. variegata s částečnou ztrátou chlorofylu v listech. Na rozdíl od většiny jiných, podobně postižených sukulentních rostlin, snáší tato plné slunce, díky jehož paprskům získává nádherné červené zbarvení. Ta vpravo je nějaký robustnější kultivar, vyskytující se na sukulentářských webech pod nejrůznějšími názvy. Ačkoliv se klasické C. perforata, jak ji známe nejčastěji, až tak nepodobá, zimní květy příslušnost rostliny k tomuto známému druhu tlustice nezapřou! Protože obě rostliny za normálních okolností odnožují pouze výjimečně, místa mají v misce stále dostatek.
Všechny druhy rostlin v dnešním článku jsou svým způsobem zajímavé i bez jakýchkoliv zásahů a vylepšení. Stačí však málo, aby se staly ještě mnohem výraznějšími pro naše vnímání. Pěstujeme sukulenty pro vlastní radost a potěšení, a podobné drobnosti mi pomáhají toto poslání naplňovat.
 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář