Sukulentní PROPLETENCE
Propletence u nás vznikají dvěma způsoby. Cíleně, když se k tomu rostliny přímo nabízejí, anebo nechtěně, když se nám navzájem propletou a není čas či nálada je rozplétat. Výsledek může být nakonec v obou případech podobný.
Fíkusy na jednom ze snímků jsem propletl kdysi dávno v době, kdy ještě byly maličké. Především to ale bylo zjara, kdy byly po zimě opadané, takže práce byla snazší! Říkal jsem si tehdy, že vyvléct jeden z objetí druhého mohu nakonec vždycky, ale pokaždé jsem na to zapomněl. Proto už spolu asi zůstanou dokud tu budou! Zpočátku byly trochu problémy při přesazování, kdy musí člověk projevit určitou obratnost rukou, aby propletenec udržel dosavadní tvar a nerozlezl se podivně do všech stran. A pak při jednom přesazování už byly navzájem propletené i jejich kořeny pod zemí. Od té doby je přesazuji s jediným kořenovým balem a vše probíhá naprosto bez problémů a rychle. Ještě kdybych tak věděl jaký druh fíkusu to vlastně je!
Druhý propletenec vznikl úplně nechtěně. Zakořeněné trichodiademy (ani jejich přesný název neznám!) rostly společně s mnoha dalšími v jediném květináči, a protože se jejich kořeny tehdy hned od počátku začaly vzájemně proplétat, nechal jsem tyto dvě pohromadě i nadále. 
Pak už se mi je rozplétat nechtělo a léta běžela. Vznikl proletenec vcelku dokonalý, ale kdyby byla vůle, snad by se rostliny ještě daly bezbolestně oddělit i dnes! Jenže vypadají pohromadě docela zajímavě, takže už se poslední dobou věnuji pouze částečné úpravě jejich korun. Protože se jedná o druh obtížněji tvarovatelný než třeba Trichodiadema densum nebo T. bulbosum, krácení vrcholů je zatím ještě stále spíše živelné než promyšlené, a především poměrně časté. Proto rostliny nemají téměř nikdy čas vykvést, ačkoliv jako mladé kvetly ještě dříve než se stačily do sebe pořádně zaplést! Tvar v tomto případě zvítězil nad květy, ale všeho jenom do času! Jakmile korunky tohoto propletence náležitě zhoustnou, čas květů samozřejmě přijde, protože zásahy do rostliny nebudou už tak časté a radikální.
Kdybych vám měl poradit jak si nejsnáze a nejrychleji vypěstovat, resp. vytvořit nejkrásnější sukulentní propletence, tak doporučuji vyset semínka „lahvových“ stromů rodu Brachychiton, semenáčky společně ponechat v jedné nádobě a nějaký čas nepřesazovat.
Kořeny jim tloustnou neuvěřitelným tempem, zvláště pak robustnějším druhům (B. rupestris, B. populneum atd). V poměrně krátké chvíli propletence jejich kořenů zaplní celý objem nádoby, z níž postupně vytlačí takřka všechen substrát! Nastává čas povysadit kořeny o kousek nad zem, přičemž vás může čekat nepříjemné překvapení, pokud jste použili hranaté květináče, které mají v oblibě především kaktusáři. Kořeny brachychitonů totiž často v několika vrstvách kopírují stěny květináče po celém obvodu nádoby! Snad nic nevypadá méně věrohodně než povysazené kořeny, rostoucí do pravých úhlů! Stalo se mi to před lety také, ještě na sklonku mé druhé kaktusářské éry, kdy jsem hranaté květináče používal takřka výhradně!
Zajímavý propletenec u nás vznikl docela nedávno, a musím říci, že už tak trochu záměrně. Trichodiadema bulbosum je rostlina k tvarování jako stvořená a disponující kořeny vskutku nádherných tvarů. Když jsem loni zjara přesazoval mladší rostliny ze společné misky, ponechal jsem z nich dvě dvojice, jejichž kořeny už byly pobytem ve společné nádobě částečně provázány. Základy zajímavého tvaru tedy byly u těchto dvojic položeny, a zbývalo jen trochu upravit korunky obou rostlin a zasadit do společné nádoby. 
Zprvu jí byl obyčejný plastový květináč, ale když jsem spatřil novou glazuru z dílny pana Součka, bylo rozhodnuto o dalším stěhování. Trichodiademy všeobecně milují časté přesazování jako málokteré jiné rostliny, takže jedna z dvojic okamžitě putovala do keramického oválku zvláštního zbarvení. Při rychlosti růstu Trichodiadema bulbosum předpokládám, že v této misce poroste spokojeněě několik budoucích let a zažije přesazování ještě mnohokrát!
Propletence jsou zajímavým zpestřením v tvarování sukulentů, které samozřejmě nabízí ještě řadu jiných možností. O nich zase někdy jindy!
Úvodní dvojice snímků patří rostlině rodu Trichodiadema, na jejíž přesné určení si netroufám, protože takových vzájemně si velice podobných existuje hned několik. Na prvním ze snímků je rostlina zachycena uprostřed loňského léta i s kvítkem.
Na druhém pak o necelý rok později již po dalších částečných úpravách korun zasazena do keramické misky. Propletenec fíkusů můžete vidět na třetím fotografii, a následující dva snímky patří opět trichodiademám, tentokrát známé T. bulbosum. Na prvním z nich je zasazena ještě v plastovém květináčku, ale již připravená na přesazení do keramiky, v níž je zasazena na posledním snímku (oválek 10x7cm, vrstva substrátu cca. 2,5cm). Kaktusář, sukulentář a tvůrce bonsajových misek pan Souček z Plzně ji opatřil nádhernou glazurou, takže se dá říci, že získala moc hezký nový domov, s nímž nyní vystačí při každoročním přesazování určitě několik dalších let.
