sukulenty.estranky.cz

Portulacaria afra s částečnou ztrátou chlorofylu v listech (f. variegata) mívá většinou sklon k převislému růstu. Tím pádem je trochu problematické pěstovat ji v bonsajových miskách, které bývají většinou spíše mělké než hluboké. Rostlinu na obrázcích jsme pěstovali právě v hlubší keramické misce (Pěstitelská praxe/12.12. 2008), ale její poměrně těžké a čím dál více převislé větve a malá základna nádoby z ní dělaly dosti nestabilní celek. Když jsme si rostliny nějaký čas nevšímali, konce nejdelších větví se už plazily po dně zalévací mísy. Buď často stříhat, nebo postavit na okraj parapetu, a nechat převislé větve splývat pod jeho okraj, tak znělo naše pěstitelské dilema. Na nějaký čas zvítězila druhá varianta, ale i ta měla svou negativní stránku. Skleníkem je potřeba neustále procházet, a když zrovna není času nazbyt, což třeba v létě opravdu není, tak často i dost rychle procházet. A věčné kolize s převislákem na okraji uličky byly na světě!
Jednoho dne jsem řekl dost! Odstranil jsem horní celé horní patro koruny, a také výrazně zkrátil i hodně silné převislé větve. Potom jsem ještě odstranil veškeré výhony, snažící se vyrůstat v úpatí kmene. Ten jsem při přesazování už nechal růst vzpřímeně, zatímco předtím se vahou převislé koruny silně nakláněl na jednu stranu. Bylo to mnoho zásahů do jejího života najednou, takže nějaký čas trvalo, než se z toho rostlina vzpamatovala. Dostávala proto po celou tu dobu o trochu více vody, než by dostávala za normálních okolností. Pak se konečně na koncích pahýlů objevily první dvoubarevné (v létě i tříbarevné) listy. Koruna získala zcela nový tvar, a samotná rostlina naprosto změnila svůj vzhled. Nevím jestli k lepšímu, ale rozhodně spolu od té doby „vycházíme“ během letního provozu ve skleníku mnohem lépe!
Portulacaria afra je snad vůbec nejtvárnějším sukulentem jaký znám, a dají se s ní dělat hotové divy (i bez drátování), o čemž se mohl přesvědčit každý, kdo někdy navštívil sukulentní království pana Jaroslava Bittmana v Dymokurech. Portulacaria afra v mnoha svých podobách i tvarech byla vždy jakousi vlajkovou lodí tohoto zahradnictví.
Když naše rostlina nového tvaru trochu obrostla dužnatým listím, dostala i novou keramickou misku (starého dobrého tvaru, osvědčeného např. pro trichodiademy) z dílny pana Jaroslava Součka. Dokonce i s úplně novou a tuze pěknou glazurou, která  mi okamžitě padla do oka, a která je vzhledem ke svému přírodnímu zbarvení v říši sukulentů použitelná naprosto univerzálně.
Máme tedy namísto portulakárie převislé portulakárii nepřevislou! Změna je život, říkává se, ale v jejím případě to bude zase chtít občasnou úpravu koruny, protože rostlina bude mít pořád sklony k převislému růstu. Trvale udržitelný tvar to tedy v žádném případě není. Snad alespoň trvaleji udržitelný. K zemi mají ale zatím její větve pořád ještě daleko!
Na všech snímcích je stejná rostlina. Nejprve v roce 2008 ještě jako převislá, a na dvou dalších fotografiích už vzpřímeně rostoucí zhruba o tři roky později.