Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zimní ÚDRŽBA TLOUŠTÍKŮ

29. 4. 2014

p1050947.jpgV létě roku 2012 jsme v této rubrice psali o miniaturním lesíku, sestávajícím z trojice rostlin Trichodiadema bulbosum („Tři tlouštíci v pusté krajině“). Článek končil prvními květy na vrcholu jedné z rostlin a přáním, aby spolu ti tři malí tlouštíci vydrželi pohromadě co možná nejdéle (obr.č.1). Na sklonku letošní nezvykle mírné zimy jsem se odhodlal k radikální redukci korun většiny našich sbírkových rostlin Trichodiadema bulbosum, a mému řádění s nůžkami neunikly ani ty tři stromečky v mělké oválné misce. Samotné krácení není v případě Trichodiadema bulbosum žádná věda. Stačí obyčejné nůžky, s nimiž postupujeme podobně jako při stříhání živého plotu, pokud samozřejmě nemáme v plánu nějaké extravagantní tvary jejich korun. Trichodiadema bulbosum ale není rostlinou stvořenou pro nějaké velké vymýšlení. Pro pěstitele s fantazií je v takovém případě k dispozici příbuzná Trichodiadema densum, skýtající v tomto ohledu mnohem více možností.
Trichodiadema bulbosum ale zase po radikálním zkrácení obp1140094.jpgrůstá mnohem rychleji. Měl jsem vše propočítáno tak, aby se koruny trojice stromků pořádně zazelenaly do konce jara, a o něco později pak rostliny ještě stihly i vykvést. Teplé a nezvykle slunečné počasí na přelomu zimy a jara ale vše neskutečně uspíšilo. Díky vlídnému počasí jsem mohl zalévat mnohem častěji, než bývá touto dobou v jiné roky možné.Koruny stromků jsem zbavil veškeré zeleně někdy v polovině února, a také jsem se při té příležitosti snažil z jejich větví odstranit i většinu suchých pozůstatků starých listů. Je to piplačka, ale v zimě bývá času více než kdy jindy. Pak už zbývalo jen obrnit se trpělivostí a čekat, až se vrcholky zredukovaných korun konečně zazelenají. Vody se rostlinám v takových chvílích vyplatí dávat o mnoho více než za normálních okolností, což platí všeobecně pro veškeré radikálně zkrácené sukulentní rostliny. A nárůst desítek miniaturních výhonků najednou v případě Trichodiadema bulbosum stojí tyto rostliny opravdu hodně sil.
První náznaky nové zeleně se objevily asi za tři týdny, a koncem března už začínala obnova korun nabývat nadějně povzbudivé podoby (obr.č.2). Jak bývá u trichodiadem zvykem, objevují se mnohé nové výhonky i na místech, kde jsme s nimi už příliš nepočítali a vůbec se nám většinou nehodí do budoucí tvarové koncepce stromečků. Mám na mysli především jejich nárůst na ztloustlém kmínku z povytažených kořenů. Dokud jsou výhonky mladé a měkké, stačí se jich lehce dotknout prstem a jsou pryč. Další už obvykle na stejném místě nevyrostou.p1140194.jpgZa další tři týdny jsme stejnou trojici fotili znovu (obr.č.3). Za normálních okolností by změny v koruně byly za tak krátké období jen nepatrné. Letos ale vše probíhalo opravdu mnohem rychleji. Nyní už jen zbývá vrátit na svá místa kameny, povrch substrátu dosypat malými kamínky a rostlinám dopřát pořádnou sluneční palbu, kterou Trichodiadema bulbosum jako jeden z mála zástupců rodu snáší velmi dobře, a která rostliny výrazně stimuluje ke kvetení. Ty v letním makroloňáku kvetou každoročně o poznání dříve i hojněji, než rostliny stejného druhu ve skleníku. Kvést začínají obvykle v červnu a dokvétají mnohdy ještě na přelomu září a října, protože květy na vrcholcích rostlin se objevují hned v několika vlnách. Letošní rok je zatím v mnohém výjimečný, tak se necháme překvapit, co nám přinese s těmito mimořádně odolnými rostlinami, které vzhledem ke svým rozměrům mohou celý život spokojeně prožít na běžném okenním parapetu.
 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář