sukulenty.estranky.cz

Z libochovického „Povídání o sukulentech“ se pomalu stává tradice. V sobotu 22. února 2014 se bude konat už potřetí, a znovu v útulném prostředí restaurace Konírna, kde sálá příjemné teplo z obrovských kamen a z kuchyně voní pokrmy lahodné chuti za vskutku lidové ceny. Když jsem tam jel přednášet poprvé, byla to cesta do neznáma, a zároveň i moje vůbec první sukulentářská přednáška mimo rodnou Jihlavu. Podruhé jsem tam přijel už mezi své, jako domů, a personál Konírny i hlavní pořadatelka akce paní Dáša Petrlíková opět udělali všechno pro zajištění opravdové domácké atmosféry. V místnosti, která kdysi bývala stájí pro koně, se teď jednou za rok namísto koňáků scházejí koníčkáři. Pro většinu z nich už sukulenty dávno nejsou jenom koníčkem, ale velkým koněm a pevnou součástí jejich života. Mezi takovými lidmi je vždycky dobře pobýt, a tak se do Konírny v Libochovicích letos vydávám přednášet už potřetí. Zatímco ostatní přednášející se tady střídají, já zůstávám. Myslím že třetím vystoupením se definivně stávám součástí živého inventáře této akce. Libochovické povídání je však natolik příjemnou záležitostí, že jsem na tuto skutečnost pyšný, a v jeho případě pro mne dokonce nikdy nebude platit ani ono okřídlené „třikrát a dost“, pokud se pořadatelům zase někdy v budoucnu zasteskne po mých přednáškách.
Tématem mého letošního libochovického povídání s obrázky budou moji sukulentní oblíbenci rodu Monanthes. Téma navrhla paní Petrlíková, a já jsem mu rád, protože o rostlinách vyloženě oblíbených se vždycky vypráví ještě o poznání lépe, než o všech ostatních.
Drobné rostliny rodu Monanthes byly jedním z hlavních důvodů, proč jsme se před šesti lety vydali na ostrov Tenerife, který je domovem sedmi z devíti známých botanických druhů. Loni zjara jsme se na ostrov vrátili, a spatřili poprvé většinu z nich v květu. Snímky z obou cest, doplněné spoustou fotografií námi pěstovaných i tvarovaných sukulentních miniatur rodu Monanthes, budou provázet  i mé letošní vyprávění v libochovické restauraci Konírna.Při troše snahy se i v našich podmínkách dají vypěstovat rostliny takřka identické s těmi v přírodě. Musíme jen respektovat jejich zvláštní životní rytmus. Třeba že start jejich sezóny připadá obvykle už na polovinu února, a do začátku jara rostliny stihnou i na nepatrném prostoru přichystat svému majiteli vskutku nádhernou podívanou na neuvěřitelné množství sluníčkovitých kvítků na tenkých stopkách, v celé pestré říši sukulentů naprosto nezaměnitelných. A také se smířit s tím, že české léto prožívají rostliny rodu Monanthes dosti špatně a v jakémsi hlubokém růstovém útlumu, trvajícím až do příchodu podzimu, a české slunce je v tomto období schopné spálit jejich drobná těla na troud, protože na teploty přesahující třicetistupňvou hranici rostliny nejsou z přírody příliš zvyklé.
Tenerife je často nazýváno ostrovem věčného jara, což je naprosto přiléhavé a výstižné, protože teploty se zde po většinu roku pohybují v rozmezí 23-28°C, a výše stoupají opravdu jen naprosto výjimečně. O tom všem tedy budu vyprávět milovníkům sukulentů, kteří si najdou v poslední únorovou sobotu cestu do restaurace Konírna v Libochovicích. Vstupné se zde neplatí, a míst je omezený počet, ale zatím vždycky se zde pěstitelé sukulentních rostlin nějak vešli, i když personál musel dodávat další židle.
Už jsem se o té zvláštní libochovické pohodě zmiňoval v minulých letech. Během přednášek se normálně hoduje. Personál „Konírny“ roznáší pokrmy a pití podle přání sukulentářských hostů. Žádné oficiální přestávky na jídlo či cigárko, které si my kuřáci rádi dopřejeme venku před hospodou. Mezi jednotlivými přednáškami je navíc dost času na povídání nejen o sukulentech, protože spousta účastníků se tu setkává již opakovaně. Můžete se zde potkat  i s opravdovými sukulentářskými legendami. Bývá tu pravidelně hostem (nebo přednášejícím) Honza Gratias, autor mnoha knih a stovek doborných článků, týkajících se pěstování sukulentů, a neochvějný bojovník za práva „zelinářů“ v redakční radě časopisu Kaktusy. Na předchozích ročnících nechyběl ani Svatopluk Ryba z Rakovníka, jehož tvarování rostlin mi už v dávných dobách mých sukulentářských začátků bylo vítanou inspirací. Rakovník zde pokaždé bývá zastoupen mohutně. Minule chyběla kvůli příjemným mateřským povinnostem vůdčí osobnost té dobré rakovnické party paní Dáša Vaníčková. Letos by snad chybět neměla. Je to právě ona, která stála u zrodu podzimních akcí stejného názvu jako má ta libochovická, pořádaných vždy v říjnu v Rakovníku. Těším se taky na tradiční setkání se Sašou Táslarem z Mostu, milovníkem netřesků Honzou Hadravou, nebo Jaroslavem Hušnerem z Hýskova, který v Konírně minule dokonce kousek od těch velkých kamen prodával nádherně rozkvetlé sukulenty, zatímco venkuzuřila opravdová sněhová vánice. A samozřejmě se moc těším na „svoji“ partu ze Slaného, s níž pravidelně sedávám u stolu kousek od vchodu do kuchyně, takže všechny ty dobroty míváme z první ruky.
Když se koná libochovické povídání, venku obvykle panuje opravdová zima. Letos už to vypadalo, že snad ani žádná nebude. Jakmile mi však volala paní Petrlíková termín akce, okamžitě seu nás ochladilo o deset a více stupňů, a když se na webu objevil plakátek s pozvánkou, venku už ležel sníh a mrzlo jen praštělo. Kdyby ji tak znali majitelé lyžařských středisek, předháněli by se, aby u nich taky něco uspořádala a oni mohli konečně naplno rozjet vleky.
Jste tedy srdečně zváni na přednášku roudnického Honzy Müllera o kaktusech, které odolávají mrazu, a také můžete nahlédnout do mexické sukulentní klenotnice rodu Pachyphytum prostřednictvím vyprávění paní Dáši Petrlíkové, dobré duše sukulentářského dění v kraji pod horou Říp. A mezi ně dva se nějak vmáčknu i já se svými sukulentními trpaslíky rodu Monanthes. V Konírně se v sobotu 22. ÚNORA 2014 sejdeme v 9.00 hodin, a v 10.00 začíná první z trojice přednášek. Pro několik zájemců sebou beru i pár výtisků naší nové knihy „Pestrý svět sukulentů“ za zvýhodněnou cenu 250,-Kč.
Přijeďte tedy prožít tu báječnou atmosféru „Povídání o sukulentech“, a také si pochutnat na něčem z darů české země, s nimiž to v kuchyni restaurace Konírna v Libochovicích umějí opravdu náramně. Účastníci minulých dvou ročníků to už moc dobře vědí!