Jdi na obsah Jdi na menu
 


JEDEN LIST STAČÍ (O jednom snadném způsobu množení sukulentů)

23. 8. 2008

ObrazekKdyž někomu prodávám nebo věnuji nějakou rostlinu, o níž vím že je křehká a snadno se z ní odlamují listy, upozorňuji nového majitele na možnost jejich využití. Množení z jednotlivých listů, lístků či lístečků je v případě sukulentů neuvěřitelně snadné. Samozřejmě se nejedná o způsob platný pro všechny druhy tučnolistých rostlin, ale týká se převážné většiny rodů i druhů  z čeledi Crassulaceae (tlusticovité), jejichž pěstováním se ve značné míře zabýváme.
Také v tomto druhově velice bohatém společenství sukulentních rostlin existují takové, které množit z listů nelze, nebo se nám to alespoň prozatím nepodařilo. V tomto ohledu neexistuje žádná  logika, a proto je k poznání tohoto způsobu množení třeba dojít na základě pokusů. Najednou zjistíte, že co jiný množí z listů naprosto běžně, to se zrovna vám jako na potvoru vůbec nedaří. Každopádně je ale množení tlustic a jejich afrického či mexického příbuzenstva tímto způsobem velice efektivní a jednoduché.Obrazek
Už léta používáme jako množárenský substrát perlit (v zahrádkářských prodejnách nabízený pod názvem Agroperlit). Rychle nasaje vodu a stejně rychle vzápětí vysychá. To je velice důležitá vlastnost, protože dužnatým lístkům pobyt na trvale mokrém podkladu příliš nesvědčí. Perlit je zárověň vzdušný a teplý, což podporuje tvorbu nových kořínků a jejich rychlý a zdravý vývoj. Perlit ale není samospasitelný a jediný správný. Sukulenty se spokojí s takřka každým substrátem a docela spolehlivě koření bez pěstitelovy pomoci na místě, kam z rostliny z nejrůznějších důvodů  zrovna dopadnou. A když zapomenu list někde na parapetu skleníku, obvykle dříve či později zakoření úplně bez substrátu ve chvíli, kdy do nové rostlinky a jejích kořenů předá veškerou zbylou sílu.
ObrazekMnohem důležitější je nepoškodit list při jeho odlamování od stonku. Pokud zůstane neporušený v místě někdejšího spojení se stonkem, pak má pěstitel z poloviny vyhráno. Jenomže existují například mezi tlusticemi druhy, z nichž odebrat list bez jeho poškození je takřka nemožné, a tudíž ani množení tímto způsobem nebývá příliš efektivní. Listy stačí nasypat na suchý perlit, ponechat je pár dnů osudu a teprve poté množárenský substrát zalít. Ranky po oddělení se za tu dobu stačí zatáhnout a nehrozí hniloba lístků.
Tento způsob množení lze provádět v kterémkoliv období roku, a stejně tak nezáleží na teplotě v množárně. V teple samozřejmě probíhá proces nárůstu mladých kořínků mnohem rychleji a v letním období je i zdravější nárůst listů, protože světla k jejich zdárnému vývoji je dostatek. Zimní množení z listů je sice pomalejší, ale výsledek je nakonec stejný.
Také je v podstatě úplně jedno, zda množárnu umístíme na plné slunce nebo do stínu. V druhém případě je však nutno hlídat zakořeňující listy, a jakmile se na jejich koncích objeví zárodek mladé rostlinky, musíme list bezpodmínečně přenést na světlé místo, aby se mladá rostlinka nadále zdárně vyvíjela.Obrazek
Rostlinky množené z listů mají svá specifika. Obvykle bývají zpočátku mnohem intenzivněji vybarveny než rostliny, z nichž byl list k množení odebrán. Často se jedná o barvy kýčovitých odstínů, a totéž lze u některých druhů pozorovat i na koříncích mladých rostlinek. Pokud nechce mít pěstitel následné problémy se sázením takto namnožených rostlin, nejlépe udělá, když zakořeněné listy sází již s co nejkratšími kořínky. Zabere to méně času a rostlinky se vyvíjejí rychleji. Starý list je dobré nějaký čas u nové rostlinky ponechat, protože jeho předčasným oddělením můžeme mladou rostlinu připravit o kořeny, které zůstanou na starém listu. Ten obvykle po nějakém čase sám sesychá a doslova nám mizí před očima.
Často z jediného listu vyrůstá hned více rostlinek najednou, čehož v hojné míře využívají při množení rostlin čeledi Crassulaceae také západoevropské pěstírny sukulentů. Při tomto způsobu množení má také pěstitel velkou šanci, že se dočká při množství mladých rostlinek i nejrůznějších růstových anomálií, jakými jsou například kristátní či monstrózní růstové formy, barevně odlišní jedinci nebo rostlinky vícebarevné, jejichž listy, ale často i stonky trpí částečnou ztrátou chlorofylu.
Při troše trpělivosti je tento způsob množení mnohem efektivnější než z vrcholových řízků. Má navíc jednu výhodu. Pokud množíme z listů třeba uprostřed zimy, zpočátku malé rostlinky přirůstají nádherně vybarvené, aniž by jim vadily krátké dny s minimem slunečních paprsků jako dospělým rostlinám téhož druhu. A když začnou být k množství světla vnímavější a náročnější, už zpravidla začíná jaro a s ním přichází i výrazné zlepšení světelných podmínek.
Při letnění se často setkáváme s opadem lístků u nejrůznějších druhů sukulentů díky častější manipulaci s rostlinami a nepříznivým klimatickým podmínkám. Letněné rostliny jsou sice pevnější než ty pěstované ve skleníku nebo za okny bytu, ale listy z nich občas padají také. Protože v nádobách se společnou výsadbou obvykle míváme po okrajích oblázky, zabraňující rozbahnění substrátu v období prudkých dešťů, v mezerách mezi nimi často objevujeme právě mladé rostlinky z odpadlých listů. Díky českému sluníčku jsou často jejich barvy ještě neskutečnější než u letněných rostlin. Takto vzniklé rostliny bývají otužilé a mnohem lépe přečkávají následující zimu.
ObrazekU běžnějších druhů rostlin sice stále používáme klasické množení z vrcholových či stonkových řízků, ale z listů množíme v poslední době především některé vzácnější druhy drobných tlustic, které se nám podařilo získat pouze v jednom či dvou exemplářích a zároveň  samy  příliš ochotně neodnožují.
Sukulenty dokáží v boji o vlastní přežití neuvěřitelné věci, a jen málokteré rostliny se tak snadno množí ze svých jednotlivých částí. Díky tomuto způsobu množení se také rychleji šíří mezi pěstitele relativně nové rostliny, často objevené docela nedávno a považované za raritní. Při množení z listů nebývá přílišný rozdíl mezi vzácnými raritami a docela obyčejnými druhy, které už pěstuje skoro každý.
Na úvodním snímku můžete vidět, že i samotné kořeny mohou být neuvěřitelně barevné. Na dalších fotografiích jsou mladé rostlinky Graptoveria „Debbie“ a jedné z pachyverií. Předposlední snímek dokazuje, jak rozdílné jedince můžete při tomto způsobu množení získat z jediné rostliny. Největší rozdíly už léta pozoruji právě u Sedum rubrotinctum „Aurora“. Na závěr můžete vidět mladou krasulku, z níž za příznivých okolností bude příští rok Crassula capitella z lokality Signalberg, o níž jsem psal nedávno na našich stránkách a která v současné době změnila svoje zbarvení na výrazně růžové.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

.

(Bára, 26. 6. 2018 19:40)

Mohu se zeptat jak se nazývá předposlední rostlina na obrázku ?

Kaktus

(Mirek, 25. 5. 2016 7:15)

Ahoj moc díky už jsem to párkrát zkouše . Ale neslo mi to .ale ted vim ze to dam moc díky(^.^)

Kaktus

(Mirek, 25. 5. 2016 7:14)

Ahoj moc díky už jsem to párkrát zkouše . Ale neslo mi to .ale ted vim ze to dam moc díky(^.^)

.

(., 21. 2. 2016 16:00)

.

Jsem nadšená

(Martina, 6. 8. 2013 20:21)

Tohle je naprosto užasný, hned to prubnu, děkuji za rady neuvěřitelný že to takhle jde taky ....

PRO NIKOL

(Žakof, 21. 1. 2013 13:40)

Ahojky, jak se máš? :D Co Tailor? :D

rostlina

(terezie, 21. 1. 2013 13:28)

velice pozoruhodné :)

rostlina

(terezie, 21. 1. 2013 13:27)

velice pozoruhodné :)