Návrat VELKÉHO KULICHA
Už bereme jako samozřejmost, že náš kdysi vážně chorý a lehce obézní pacient jménem Nolina recurvata si už zase v pohodě stojí od jara do podzimu na svém místě v zahradě, nasává blahodárné účinky slunečních paprsků a plnými doušky hltá vodu z dešťů. Tu pak ukládá ve svém obřím, už zase zcela zdravém těle. Hned několik našich čtenářů se již zajímalo, jak se vlastně velkému kulichovi daří, a tak jsme se konečně rozhodli zdokumentovat jeho současný stav i vzhled.
Předně je nutno konstatovat, že kulichovi se daří dobře, což lze usuzovat nejenom z jeho blahobytného vzhledu a vitality, ale také strohých čísel, které nabídlo jeho nedávné přeměření. Na konci původního článku „Uzdravování velkého kulicha“ (Základy pěstování /4.6. 2011) měřil v pase rovných 80cm, zatímco nyní má o celých deset centimetrů více. Také jsem si v závěru zmíněného článku postěžoval, že zatím jsem pořád ještě „lepší“, což mne příliš netěšilo. Oproti zimě jsem zhubnul o celých 10kg, což mají z velké části na svědomí právě naše sukulenty. Během letošního léta staly velkoodběrateli vody, kterou jsem den co den tahal v konvích až do úmoru, protože ve sklenících samozřejmě bylo ještě podstatně hůře než venku. Kulich dostával svoji dávku takřka denně, a když ne zrovna ke kořenům, tak docela určitě večer formou kropení na svoji pořádně zhoustou korunu.Korunu má teď parádní, protože se z něj po radikálním řezu stal šestihlavý drak. Nejprve bylo čerstvých výhonů mnohem více, ale v nelítostném boji o trochu těch živin a maximum slunečních paprsků nakonec vyhrálo jen šest nejsílnějších. Společně se jim už dávno podařilo zcela zamaskovat řeznou ránu po původním stonku, a dalo by se říci, že rostlina celkově prokoukla.
Poučeni z krizové situace (brrr, kde jsem to jen slyšel?) od toho maléru již kulichovi na zimu poskytujeme azyl v zimní zahradě, kde bývá tepleji a především nehrozí, že by se opakovala situace ze strarého skleníku. Kulich tam dostává i během zimy více vody, a zdá se, že mu to náramně svědčí. Zjara z jeho koruny vždycky odstraníme jenom pár suchých nebo z větší části prosychajících listů, a jakmile přestanou vyhrožovat přízemními mrazíky, stěhuje se na své místečko poblíž pergoly, kde ve společnosti popínavé hortenzie tráví celé léto i velkou část podzimu.Velký kulich si za dobu pobytu u nás (od konce osmdesátých let) získal určitá privilegia, a první roky rekonvalescence byl brán ohled na jeho zdravotní stav, což se v praxi projevovalo mnohem opatrnějším kropením a častějšími kontrolami jeho zdravotního stavu.Co chvíli jsem prsty zkoumal tvrdost kůry okolo místa radikálního řezu, a byl připraven v případě nouze znovu zasáhnout. Uzdravování pak urychlily teplé letní deště, ranní rosa a mlhy, pokrývající houstnoucí korunu po ránu třpytivým povlakem, který na listech často vydržel až do poledne. Závěrečná zpráva tedy zní optimisticky. Velký kulich je znovu ve dobré formě a velké pohodě, jak vidno z trojice snímků, následujících po tom úvodním, pořízeném v červnu roku 2011!