Jdi na obsah Jdi na menu
 


KOŽICH NA CELÝ ŽIVOT

16. 10. 2009

ObrazekS vodou a hospodařením s ní uvnitř těl sukulentních rostlin souvisí i chlupatý povrch jejich listů, stonků a v mnoha případech i poupat a květů (např. Aloe tomentosa, nebo některé echeverie). Sklovité chloupky narůstají na povrchu v různé hustotě a délce sukulentům africkým, madagaskarským, ale i jejich příbuzenstvu ve vzdáleném Mexiku. Bývají ponejvíce průsvitné, takže vizuálně působí jako bílé. Slunce je však dokáže často zbarvit do neuvěřitelných odstínů k veliké potěše nás pěstitelů.
Chloupky plní také několikeré poslání, podobně jako tomu je u voskovitých vrstev na povrchu listů. Chrání pokožku rostlin před spálením slunečními paprsky, a zároveň zabraňují zbytečnému odpařování vody z nitra těl. Odborníci předpokládají, že chloupky plní zároveň pomocnou funkci v zásobování rostlin vodou. Tu jak známo sukulenty z malé části přijímají také povrchem listů, takže jemné chloupky jsou v tomto procesu jakýmsi prostředníkem. Obrazek
Při letnění našich sukulentů velice často pozorujeme, jak jsou rostliny s chlupatými listy ráno obaleny kapičkami rosy, nebo i vláhy z nočních mlh. V přírodě může být tento způsob chytání rosy často na dlouhou dobu jediným zdrojem vláhy. Je známo, že v domovině sukulentů existují obrovské teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, a právě toho mohou rostliny s chlupatými listy hojně využívat.
V menší míře chloupky na listech zcela nepochybně působí jako izolant, chránící  rostliny částečně před chladem. Podobně tomu je i v případě voskovitých vrstev, pokrývajících listy některých jiných druhů sukulentů!
Jakmile na chlupaté rostliny zasvítí pořádně sluníčko, jejich chloupky se především při okrajích a na špičkách listů mnohdy výrazně vybarví. Tyto kontrasty jsou často působivé, a během sezóny se několikrát mění, aby za krátkých zimních dnů zcela nebo částečně zmizely. 
ObrazekNejznámějšími sukulenty s chlupatými listy jsou především některé madagaskarské druhy rodu Kalanchoe (především K. tomentosa, K. beharensis, K. millotii, K. eriophylla a další). Chlupaté rostliny nalezneme ale také na africké pevnině. Z nich se nejvíce pěstuje Cotyledon tomentosa s nádhernými zimními květy krémového zbarvení, ale také mnoho drobnějších druhů tlustic (Crassula).
Výrazně chlupaté jsou i listy mnohých mexických zástupců početného rodu Echeveria. Nejvíce jsou pěstovány rostliny z okruhu Echeveria setosa, včetně mnoha kříženců, ale také E. pulvinata s jejími kultivary. Z mexických rozchodníků je pak typickým příkladem nádherné Sedum hintonii.Obrazek
Některé sukulenty jsou k zachycování ranní rosy a vláhy z ranních mlh vybaveny jakýmisi štětinkami, které jsou co do pevnosti někde napůl cesty mezi již zmíněnými chloupky a tradičními ostny či trny, jaké známe například u kaktusů. Těmito štětinkami je vybavena i  většina rostlin rodu Trichodiadema. Druhy s delšími a hustšími štětinkami na koncích listů se při letnění na Vysočině po ránu nádherně třpytí množstvím droboučkých kapiček rosy, ulpívajícími právě na těchto shlucích štětinek. Trichodiademy žijí na jihu Afriky v místech, kde ranní teploty často klesají k bodu mrazu, takže jsou na podobný způsob příjmu vláhy z přírody zvyklé.
Co je pro sukulentní rostliny ryze praktickým vybavením, pro pěstitele se v mnohých případech stává důvodem k pěstování. Rostliny s chlupatými listy jsou totiž příjemné na omak, a zároveň bývají vítaným objektem pro milovníky botanických detailů. Kožichy jim příroda ušila na celý život k jejich dobru a potěše nás pěstitelů.
Na úvodním snímku jsou chlupaté listy Echeveria 'Doris Taylor', zachycující vodu z letního deštíku. Kalanchoe tomentosa z ostrova Madagaskar je asi nejznámějším představitelem sukulentů v „kožichu“. ObrazekNa druhé fotografii vidíte kultivar 'Chocolate Soldier'. Jihoafrický Cotyledon tomentosa na třetím snímku je důkazem, že příroda dokáže k chlupatým listům často přidat ještě nádherné zimní květy. A do třetice „tomentosa“ na čtvrté fotografii. Senecio haworthii je asi nekorunovaným králem chlupáčů, a rostlina se původně jmenovala Cacalia tomentosa! Echeveria setosa z dalekého Mexika disponuje v boji s nedostatkem vody a přemírou slunečních paprsků hned dvěma způsoby obrany najednou. Vedle jemných chloupků je povrch jejích listů opatřen ještě výraznou voskovitou vrstvou, jak se můžete přesvědčit na posledním snímku.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář