NÁVRAT k dětským šatům
Kalanchoe dinklagei zatím stále ještě není rostlinou pěstovanou za našimi okny zcela běžně. Pěstování, a vlastně i její množení, je přitom vcelku jednoduché a v ničem se nelišící od ostatních „plyšových“ kalanchoí (K. tomentosa, K. beharensis, K. millotii atd). O Kalanchoe dinklagei jsme psali v prvopočátcích existence našich stránek (5.2.2008), kdy jsme si pěstování této rostliny teprve osvojovali.
Jedné věci jsem si ale všiml už tehdy. Zatímco listy mladých jedinců K. dinklagei jsou úzké, mají zubaté okraje a povrch výrazněji chlupatý, postupem času se tyto znaky vytrácejí. Listy dospělých rostlin bývají tuhé, bez jediného náznaku zubů na okrajích. Považoval jsem to za jakýsi přirozený vývoj. Vždyť mnoho rostlin, sukulenty nevyjímaje, mívá juvenilní listy jiných tvarů než jaké mají dospělé rostliny. Jenomže v případě Kalanchoe dinklagei mne překvapil návrat z mladistvému vzhledu ve chvíli, kdy jsme se poprvé rozhodli přikročit k řezu již příliš vysokých rostlin. Vlastně se jednalo o jejich zmlazování, protože zasycháním a následným opadem starších listů vznikaly přiliš vysoké a zcela holé kmínky, na jejichž vrcholech zůstávalo jen několik párů tuhých listů. Protože údaje v odborné literatuře hovoří o stromkovitém růstu této madagaskarské rostliny, zkusil jsem z ní tedy postupně vytvořit stromek.
Po prvním řezu trvalo dost dlouho, než se v okolí dávno zacelené rány začaly objevovat první náznaky nového života. Řezal jsem uprostřed léta, řízky bez problémů a nezvykle rychle zakořenily ve vlhkém perlitu, ale na nové listy jsem si u nich musel také počkat až do skončení letních veder. Také pahýly po řezu začaly obrůstat až s příchodem chladnějších nocí na sklonku léta. K mému překvapení byly nové listy zubaté jako tehdy u mladých rostlinek, které jsem kdysi dávno kupoval, a z nichž jsou dnes tyto pozvolna obrůstající kmínky. Je tedy pouze otázkou času, kdy se vše opět vrátí k normálu a vykrajované listy začnou střídat dospělé.
Kalanchoe dinklagei se jeví jako rostlina k tvarování velice vhodná, ale vše jí dost dlouho trvá. Každopádně z ní časem zřejmě budou docela hezké stromečky, jejichž větve bude čas od času třeba znovu zkrátit. Rostliny se tím tedy vzhledově opět na nějaký čas vrátí do svých dětských let. U jiných zástupců rodu Kalanchoe jsem rozdílnost listů mladých a starších rostlin nikdy nepozoroval!
Úvodní snímek je typickým obrázkem dění uprostřed naší zimy. Staré listy Kalanchoe dinklagei postupně žloutnou, zasychají a opadávají. Na holém kmeni zůstane jenom několik nejmladších, jak můžete vidět na fotografii druhé. Na posledním snímku už jsou nové výhony, vyrůstající po odstrnění vrcholu. Listy na nich jsou jiné, než na jaké jsme byli zvyklí předtím, ale po nějakém čase je vystřídají opět ty „dospělé“!
