sukulenty.estranky.cz

Zatímco lidé si kožichy pořizují na zimu, některé sukulentní rostliny je užijí především v době letních veder. O funkci sklovitých chloupků, jimiž bývají porostlé listy mnoha druhů afrických, madagaskarských i mexických rostlin, jsme v této rubrice již psali. Existuje však jedna, u níž probíhá každoroční rituál, kterému říkám „výměna kožichu“. Ta rostlina se jmenuje Echeveria setosa var. setosa, a je největším z pětice poddruhů této pěstitelsky oblíbené kytky.
Nový kožich se v jejím případě začíná objevovat ve chvíli, kdy naše zima ještě ani zdaleka nekončí. Přesto ale tato výměna listů signalizuje, že už příliš dlouho trvat nebude, a rostlina se již definitivně začíná připravovat na příchod slunečných jarních dnů.
Zatímco většina ostatních echeverií se tou dobou již chystá kvést, nebo už dokonce kvete, tato má ještě času dost, protože jakmile se otevřou její nádherné červenožluté květy na tenkých stvolech, bývá už obvykle měcíc květen v plném proudu. Také v případě této nádherné rostliny probíhá tradiční předjarní proces, při němž se rostlina připravuje na plný růst, a energii ze starých listů intenzivněji než kdy předtím přečerpává do těch nově vznikajících. Protože Echeveria setosa var. setosa je kytka v mnohém výjimečná, trochu odlišný je v jejím případě i průběh této generační výměny listů.
Předně má v růžici obrovský počet listů. V odborné literatuře se hovoří až o 170, ale počítat jsem je nikdy nezkoušel, protože to je úmorná práce. Myslím si ale, že některé z těch našich nejstarších jich mají snad ještě více! Další její odlišností od většiny rodových příbuzných je přízemní růst po celý život. Nových listů proto narůstá velké množství najednou, což v předjaří na ploché listové růžici vytváří zajímavý efekt, způsobený odlišnými odstíny zbarvení listů čerstvých uprostřed a starých po okrajích růžice. Jak z nich odchází šťáva, ztrácejí dosavadní charakteristické zbarvení, které se naopak v mnohem intenzivnější podobě objevuje na listech nových. Když jde vše dobře, a pěstitel to v té době nepřežene se zálivkou, listová růžice zůstane i během těchto výrazných proměn stále plochá, hustá, a čerstvé listy zanedlouho vystřídají ty staré na celé ploše.
V husté spleti nových listů už většinou bývají ukryty zárodky budoucích květních stvolů, kterých bývá často velké množství. Zprvu se vyvíjejí dost pomalu a nenápadně, ale s blížícím se termínem květení se tento proces výrazně zrychluje. Také výměna veškerých listů je u této rostliny nezvykle rychlá, a jakmile začneme s pravidelnou zálivkou, pod novým kožichem výraznějšího zbarvení zmizí i poslední zbytky starých listů.
Ty pak odstraňujeme při přesazování rostliny (většinou až po odkvětu), protože se stávají útočištěm vlnatky, která v jejich spleti nachází spoustu dokonalých úkrytů. Suché listy jdou od stonku oddělit velice snadno. Odstraníme tedy vše, co se bez násilí odstranit dá, a rostlinu můžeme okamžitě zasadit do čerstvého substrátu.
Tuto vcelku robustní (v porovnání s ostatními poddruhy) rostlinu pěstujeme podobně jako další echeverie s chlupatými listy. Dopřejeme jí tedy maximum světla po celý rok. Od jara do podzimu pravidelnou zálivku, která však postačí mírnější, protože listy E. setosa var. setosa nejsou ani zdaleka tak výrazně sukulentní jako u spousty jiných druhů. V zimě zaléváme v mírných dávkách právě od chvíle, kdy pozorujeme nárůst nového „kožichu“! Od podzimu až do té doby nezaléváme dospělé rostliny obvykle vůbec!
Množit ji lze při troše trpělivosti z jednotlivých listů, nebo výsevem prachových semen, která ovšem rychle ztrácejí klíčivost. Protože E. setosa var. setosa odnožuje jen zcela výjimečně, a to obvykle až v dospělosti, na odnože nemůžeme příliš spoléhat. Právě v jejím případě je tudíž k množení občas používána i metoda, o níž jsme psali nedávno v rubrice „Základy pěstování“ v článku nazvaném „Zásah do srdíčka“. V případě této nádherné rostliny se vyplatí sledovat od konce jara do podzimu její nejbližší okolí, protože v substrátu u sousedních rostlin můžeme často nalézt nádherné semenáčky ze samovýsevu. Stačí jen vzít do ruky pinzetu a přesadit je do samostatného květináčku!
Nový kožich na české léto znamená i hustší porost chloupků na povrchu listů, a také silnější voskovitou vrstvu tamtéž. Právě ona způsobuje výraznější zbarvené letních listů, a zároveň jejich útroby chrání před zbytečným odpařováním vody, stejně jako jemné chloupky. Ty rostlina využívá zároveň i k lámání slunečních paprsků, a také k chytání vláhy z ranní rosy či mlhy.
V novém letním kožichu a ozdobena výraznými pozdně jarními květy je Echeveria setosa var. setosa z mexického státu Puebla opravdovou parádnicí mezi našimi sukulenty. Při májové prohlídce sbírky se jí málokterý ze sukulentů vyrovná.
Rostlině na úvodním snímku právě narůstá nový „letní kožich“. Stejně je tomu u staré rostliny o průměru 12cm na druhé fotografii. V jejím případě je ale nový porost již narušen zárodky budoucích květenství. Ty jsou patrné na následujícím snímku. Na obr.č. 4 a 5 jsou dvě rostliny s májovými květy. První z nich zdobí čtveřice květních stvolů, a v její spodní části jsou ještě patrné poslední staré listy zelené barvy. a druhé rostlině už nový kožich zvítězil na celé čáře. Zbytky starých listů již začínají odspodu zasychat, a postupně mizet pod příkrovem listů nových. A na závěr ještě jeden pohled na nádherné májové květenství E. setosa var. setosa.