sukulenty

Letos zjara nám druhově dosud neurčené rostliny rodu Adromischus nadělaly spoustu radosti. Třeba to bylo tím, že jaro připomínalo léto se vším všudy, ale dost možná k nim ta náhlá a oku velmi lahodící barevná proměna prostě patří. Když jsme si je loni pořídili, byly to rostliny vcelku nenápadné, na nichž nás upoutaly především jejich ztloustlé stonky, přičemž listů jsme si vlastně ani příliš nevšímali. Brali jsme ty rostliny spíše jako potenciální kandidáty k tvarování (netvarování) bez větších zásahů. Dokonce jsme jich na podzim několik nabídli i v našem e-shopu, ale bez většího zájmu zákazníků. Jsem nakonec rád, že u nás díky tomu ty sukulentní krasavice z afrického jihu strávily zimu a zjara nám teprve ukázaly svoji opravdovou krásu.

Co se týče jejich druhového určení, dál jsme zatím nepokročili. Oslovil jsem znalce rostlin rodu Adromichus a opravdového „Adromaniaka“ z východu Slovenska  Borise „Boga“ Bokoteje. Ani on ale nedokázal s jistotou říci, oč se vlastně v tomto případě jedná. Slíbil ještě znovu zapátrat v komunitě podobně „postižených“ jedinců. Podle jeho slov tato rostlina začala kolovat v českých a slovenských sbírkách teprve docela nedávno, a její původ je třeba hledat v západoevropských velkopěstírnách. Odtud s největší pravděpodobností pocházejí i naše rostliny. Říkejme jím tedy prozatím Adromischus sp.!

Jejich jarní proměna byla nezvykle rychlá, leč trvala jen krátce. Během několika dnů na počátku dubna se listy rostlin zbarvily do nádherně růžových odstínů a na jejích plochách se navíc  objevily i ozdobné skvrny. Teprve v tu chvíli naši pozornost upoutal také tvar listů toho neznámého druhu. Rostliny rodu Adromischus jsou pověstné svojí různolistostí (heterofylií) u mnoha druhů, kdy na jediné rostlině nalezneme listy nejrůznějších tvarů a mnohdy i diametrálně odlišných velikostí. U této zjara tak nádherně růžové rostliny jich převážná většina měla tvar srdce, jen více či méně vykrojeného. Kdyby ji v tom období spatřili obchodníci, určitě by je okamžitě napadla nějaká souvislost s Valentýnem, jenomže ten je v únoru a to byly listy té kytky z afrického jihu šedozelené a naprosto nenápadné. 

Růžové období trvalo opravdu jen krátce. Nápadné zbarvení z listů zmizelo už s příchodem máje, kdy nastalo předčasné léto roku 2018. Na počátku podzimu se růžová objevila ještě nakrátko znovu, ale už v mnohem decentnějších tónech a na ještě kratší dobu než zjara. A tak nezbývá než se těšit, že se to růžové období bude příští rok opakovat a do té doby se pokusit nějaké rostliny se srdíčkovými listy namnožit. Určitě si najdou své příznivce, protože jak se zdá, budou navíc i velice vhodnými adepty pro tvarování miniaturních sukulentních bonsají. Jedna rostlina takřka bez zásahu pěstitelova je na posledním obrázku, následujícím předchozí dva snímky z dubnového růžového období.