sukulenty.estranky.cz

O pěstování této nádherně zbarvené rostliny z mexického státu Querétaro jsme psali na našich stránkách už dříve (28.7. 2008). K napsání dalšího vyprávění o této mimořádně nápadné rostlině mne přiměly letošní peripetie s květy, jejichž záplava se ještě na přelomu února a března zdála být samozřejměstí.
Trojice našich sbírkových rostlin totiž nasadila hned osm květenství, takže to vypadalo na mimořádné sukulentí jaro. Jenomže vše se po nějakém čase začalo komplikovat, a to především vinou trvalejšího nedostatku světla v závěru dlouhé zimy. Právě dlouhé šńůry tmavých dnů způsobily, že jsme naše rostliny nemohli zalévat ani zdaleka tak intenzivně jako jiné roky tou dobou. Zalít podobné rostliny vydatně na počátku jara při trvale zatažené obloze znamená buď jejich živelný nárůst a ztrátu kompaktního tvaru, nebo možnost hniloby kořenů a následný úhyn celé rostliny při zdlouhavém vysychání substrátu. Ani jedno mi nepřipadalo jako dobré řešení, a tak rostliny se zárodky květenství zůstaly na sucho tak dlouho, až jich většina zaschla a opadla.
Byla to moje volba, ale před podobnou stojí rostliny i v mexické přírodě. Zachování druhu je jejich prioritou, stejně jako boj jich samotných o vlastní přežití. Jakmile přijdou dlouhá období sucha, rostlina musí šetřit zbytky vody ve svých útrobách i zbytky energie, potřebné ke kvetení a tím i zvýšení pravděpodobnosti vzniku potomstva. Proto rostlina postupně obětuje starší listy, z nichž vodu včas přečerpá do těch nejmladších při vrcholcích, a zároveň zredukeje četná květenství, aby zůstalo a vykvetlo alespoň jediné. Stávají se i případy, že rostlina vývoj květenství na nějaký čas pozastaví, aby jej obnovila až za mnohem příznivějších podmínek, které nastanou zpravidla s děšti a nižšími teplotami vzduchu. Podobné chování sleduji už dlouho dobu u několika druhů rostlin z čeledi Crassulaceae (tlusticovitých) při každoročním letnění. Pokud se jejich květenství začnou objevovat na konci května nebo v červnu, během letních veder a teplých nocí se jejich vývoj zcela zastaví, aniž by ale květenství zaschla! Teprve příchod podzimu a chladnějších rán nastartuje jejich další vývoj, který často dokončí až v zimních měsích, kdy vykvetou!
Ve skleníku nebo za oknem rostliny nic podobného neprovozují, protože tam není dostatek čerstvého vzduchu, jehož vlhkost je nižší než venku a do přirozeného vývoje rostlin až příliš zasahujeme my pěstitelé. Letošní boj o jediné květenství Pachyphytum viride mi tuto skutečnost opět připomněl.
Nakonec jsme se květů dočkali, i když v robustním a přitom křehkém květenství tak dokonale zamaskovaných, že k jejich prohlídce pozřebujeme obě ruce. Jednou musíme uchopit květináč s rostlinou a druhou bránit ono květenství proti nechtěnému kontaktu s jinými rostlinami. V opačném případě nám zůstanou jen oči pro pláč a květenství ležicí někde na podlaze skleníku. O to více si těch ve vosku zachumlaných květů musíme považovat, a zároveň na nějaký čas věnujeme více pozornosti rostlině, která si ji vzhledem ke své kráse zaslouží po celý rok. Jenomže takových pestrá a bohatá říše sukulentů nabízí opravdu hodně!
Na úvodním snímku jsou zárodky budoucích květenství na počátku února. Stav na konci března vidíte na druhé fotografii. Zanedloho po jejím pořízení začala první z nich zasychat! Na počátku května zůstalo už pouze jediné (obr.č.3) a v brzké době se chystalo rozkvést, tak jak ho vidíte na posledním snímku, pořízeném o týden později.