VŠECH PĚT pohromadě
O některých lidech se říká, že nemají všech pět pohromadě. Svému okolí se zdají být nedokonalí, ale v mnoha případech jsou to třeba jen svérázové a v hlavách to mají srovnané možná lépe než my ostatní. Prostě ne všichni jsme dokonalí podle tzv. norem chování, a naštěstí ne všichni stejní. Ani botanické výtvory matky přírody nejsou vždy zcela uniformní. Mnozí pěstitelé dokonce nejrůznější botanické jinakosti cíleně vyhledávají. Ponejvíce jsou takovými odlišnostmi samozřejmě kristáty, tedy hřebenové růstové formy sukulentních rostlin, z nichž každá jedna bývá ryzím originálem hodným obdivu. 
Během letošního kvetení jihoafrických rostlin Duvalia caespitosa se dokonce beze zbytku naplnilo i ono okřídlené rčení z titulku článku. Drtivá většina květů rostlin čeledi Asclepiadaceae disponuje pětici cípů, po otevření květů ještě nějaký čas napnutých, ale později (někdy velice záhy) se často stáčejících nazad. Pět cípů mají tudíž i rostliny rodu Duvalia. Ty jejich jsou ale pevné, vypadají jakoby byly vyrobeny z umělé hmoty a po celou dobu kvetení zůstává jejich vzhled neměnný.
Měli jsme letos to štěstí spatřit během relativně krátké doby květy dvou poddruhů, podle některých botaniků ale pouze variet té drobné rostliny, jejíž květuschopné trsy se pohodlně vejdou do květináčku o průměru 5,5 centimetru. Mohli jsme si tak ověřit jejich odlišnosti, tak jak jsou uváděny v odborné literatuře i na různých webech. Nutno dodat, že co botanik či pěstitel, to jiný názor na zmíněné rozdílnosti. Navíc se v kultuře některé z nich částečně vytrácejí. Květy obou rostlin v naší sbírce ale vykazovaly rozdíly, na nichž se vzácně shoduje většina autorů, i když vzhledem k variabilitě druhu nelze ani tyto považovat za všeobjímající.
Jako první rozkvetla koncem července Duvalia caespitosa var. caespitosa. Její květy dosahují až 3cm, jsou porostlé jemnými chloupky a nebývá jich nikdy mnoho (alespoň tedy u nás). Většinou vyrůstají ve spodních částech stonků samostatně, a ne po několika z jediného místa. Tato rostlina v našem makroloňáku kvetla přibližně ve stejnou dobu již loni. O pár týdnů později se objevily drobnější kvítky Duvalia caespitosa var. compacta, zato ve velkém množství a takřka na všech našich rostlinách současně. Květy tohoto poddruhu jsou holé, na kratších stopkách a jejich velikost se pohybuje okolo dvou centimetrů. Názory na jejich zápach se různí. Někteří tvrdí, že jsou cítit po mrkvi, jiní po zrajících sýrech s modrou plísní. Já bych skoro řekl, že ponožky po dlouhém letním pochodu v pohorkách budou možná výstižnější. Vzhledem k nepatrné velikosti kvítků i rostlin samotných mi zdroj zápachu v makroloňáku dlouho unikal. 
Většina kvítků měla všech pět pohromadě. Řeč je samozřejmě o cípech nádherných kvítků. Našli se ale mezi nimi odchylky. Nejprve jeden z květů se čtyřmi cípy, po nějaké době další dokonce jen se třemi. Podle různého množství cípů byly jinak vytvarovány i středové prstence květů. Právě ony jim dodávají vzhled umělého výrobku nejvíce.
Dlouho nebylo počasí na focení, a když, tak zase nezbýval čas. Naštěstí jsou kvítky Duvalia caespitosa neskutečně trvanlivé, bez rozdílů kolika cípy je matka příroda obdařila. Byla to fascinující podívaná. Hotová přehlídka jinakosti v podání těch drobných rostlin z jihu Afriky, známých už někdy od počátku 19. století, ale teprve mnohem později klasifikovaných jako poddruhy nebo variety, to podle gusta i ega botaniků, kteří se jejich taxonomií zabývali. My jsme o jejich pěstování v minulosti krátce psali v příslušné rubrice (Pěstitelská praxe/29.12. 2010).
Od té doby se jejich drobná těla i květy staly pevnou součástí naší sbírky, ale ještě nikdy nám na sklonku léta nepřipravily tak pestrou podívanou jako letos. 
Po záplavě srpnových květů, v drtivé většině zcela běžných, majících všech pět pohromadě, pak pokračovaly v září zmíněnými anomáliemi a na samý závěr nám uchystaly ještě jedno překvapení v podobě kvítku, který se naprosto vymykal všemu předchozímu. Jeho cípy byly nezvykle široké, ploché a krátké. Kdybychom na vlastní oči neviděli na jaké rostlině květ vyrostl, lámali bychom si dozajista hlavu i s jejím rodovým určením. To už byl měsíc říjen a chystali jsme se na stěhování většiny rostlin pod střechu. Závěr sezóny, během níž nám Duvalia caespitosa přichystala zajímavé představení, o němž je škoda se nezmínit. Dost možná, že se s podobnými anomáliemi setkali i někteří naši zákazníci, protože pár rostlin jsme dali i do naší prodloužené podzimní nabídky a téměř všechny jsme zasílali ještě s poupaty.
Na úvodní fotografii je květ Duvalia caespitosa var. caespitosa, na druhém jeden „normální“ květ var. compacta. Následuje květ se čtyřmi cípy z poloviny září na obr.č. 3 a trojcípý ze stejného období na čtvrtém snímku. A na závěr zvláštní květ z konce října, kdy jak vidno matce přírodě ještě ani zdaleka nedocházela fantazie.
